Jakkoli veliká věc

David A. Edwards

Církevní časopisy

Ukazuje se, že malé a prosté věci jsou velmi důležité.

Řekněme, že máte nějaký zdravotní problém, který ne a ne zmizet. Někdo vám poví o člověku, který vás může uzdravit. Žije daleko, ale napíšete mu a poté se vydáte na cestu, abyste se s ním mohli setkat a poslechnout si, co vám k tomu řekne.

Když dorazíte tam, kde bydlí, vyjde ven jeho pomocník a říká, že jeho šéf vám vzkazuje, že se máte jít vykoupat do řeky, která teče poblíž.

Pomocník jde zpátky dovnitř a vy tam stojíte s pocitem zklamání. Myslíte si: „To jsem celou tu cestu vážil kvůli tomuhle?“

Očekávání

A právě to se přihodilo Námanovi. Byl to syrský hejtman – vážený muž s mnoha zodpovědnostmi. Ale trpěl leprou, což je strašlivá kožní nemoc.

Ačkoli Náman nebyl Izraelita, doslechl se díky jedné mladé služce z Izraele o proroku Elizeovi. Náman jejímu svědectví o Elizeovi a o Bohu Izraele uvěřil. A tak se za Elizeem vydal. Jakmile Náman dorazil k Elizeovu domu, Elizeus k němu vyslal posla, který mu řekl, že se má sedmkrát umýt v řece Jordán, aby se uzdravil.

Náman se rozzlobil. Představoval si, že se s Elizeem setká a že ten mu vloží ruku na kůži napadenou onou chorobou, bude volat k Bohu a zázračně ho uzdraví. Dokonce se domníval, že v jeho vlasti jsou mnohem lepší řeky, ve kterých by se mohl umýt.

Náman si vytvořil určitá očekávání. Očekával, že Elizeus vyjde ven a setká se s ním. Možná tomu tak bylo proto, že měl Náman tak vysoké postavení a byl zvyklý, že mu lidé projevují v určité míře úctu. Také očekával zázračnější či působivější řešení svého problému, než bylo to, kterého se mu dostalo. Možná tomu tak bylo kvůli příběhům, které o Elizeovi slyšel. A tak v něm zmíněná zkušenost zanechala pocit značného hněvu.

Pokora

Tímto však Námanův příběh nekončí. Jeden z jeho služebníků mu dal velmi moudrou radu:

„Jakkoli velikou věc prorok ten rozkázal by tobě, což bys neměl učiniti toho? Čím tedy více, kdyžť řekl: Umej se, a budeš čist.“ (2. Královská 5:13.)

Náman si uvědomil, že onen služebník má pravdu. Kdyby ho prorok požádal, aby udělal něco velikého, udělal by to. Tak proč by neměl udělat onu prostou věc? Pokořil se. Umyl se sedmkrát v řece Jordán a uzdravil se.

Malé a prosté věci

Občas Pán může člověka požádat, aby udělal „jakkoli velikou věc“. Ale takto Pán obvykle nejedná. Většinou využívá malé a prosté věci, aby v našem životě uskutečnil „věci veliké“ (Alma 37:6).

Občas se kvůli svým očekáváním nebo pýše domníváme, že Pánův způsob je příliš prostý či nevýznamný na to, aby stál za náš čas (viz 1. Nefi 17:40–41). Pán nám však může pomoci tyto pocity překonat a pokořit se. Má nás rád a přeje si nám žehnat a pomáhat nám, abychom se stali více takovými, jako je On (viz Mojžíš 1:39).

Zde je několik příkladů malých a prostých věcí, o které nás Pán žádá, abychom k Němu mohli těsněji přilnout a získat Jeho požehnání.

Denně se modlete a čtěte písma (viz 2. Nefi 32:3, 9).
Když zhřešíte, čiňte pokání (viz Nauka a smlouvy 1:31–32).
Každý týden se účastněte shromáždění a přijímejte svátost (viz Moroni 6:5–6).
Plaťte desátek (viz Malachiáš 3:8–10).
Řiďte se Slovem moudrosti (viz Nauka a smlouvy 89).
Buďte čestní (viz Nauka a smlouvy 51:9).
Buďte laskaví (viz Efezským 4:32).
Služte druhým (viz Matouš 25:34–40).

Určitě dokážete vymyslet další možnosti.

A tak když narazíte na něco malého a prostého, věnujte tomu pozornost. Může to být nějaký pokyn v brožurce Pro posílení mládeže, rada v konferenčním proslovu nebo něco, o co vás požádá biskup. Ať je to cokoli, vzpomeňte si na Námana a zkrátka to udělejte. Může to být maličkost, ale požehnání budou veliká.