„Připravujeme se na chrám Dubaj“, Pro posílení mládeže, červenec 2022.
Připravujeme se na chrám Dubaj
Mladí lidé z Dubaje a Kataru hovoří o lásce, kterou chovají k chrámu, a o svém nadšení z toho, že v jejich blízkosti se staví chrám.
Fotografie Saajana: Carla Nacario
Je to jen několik prostých slov, ale když je pronese prorok Boží, změní vám život. Během generální konference členové Církve na celém světě dychtivě očekávají, až budou oznámeny nějaké nové chrámy. A když na generální konferenci v dubnu 2020 president Russell M. Nelson pronesl slova: „Dubaj, Spojené arabské emiráty“, Saajan a Gwen, tito dva mladí lidé, věděli, že jejich život už nikdy nebude takový jako dřív.1
Seznamte se se Saajanem z Dubaje
Dvanáctiletý Saajan ještě nikdy chrám na vlastní oči neviděl.
„Návštěva chrámu byla vždy cílem mojí mamky,“ řekl Saajan. „Její láska k chrámu je nakažlivá. Teď je návštěva chrámu i mým cílem.“
Saajan se narodil v Indii, ale když se rodiče rozvedli, přestěhoval se s maminkou do Spojených arabských emirátů. „Moje mamka pracuje opravdu usilovně. Je pro mě jako superhrdinka. Ani v těžkých dobách se nevzdává.“
Saajanova maminka a babička vstoupily do Církve v Indii několik let předtím, než se Saajan narodil. Četly Knihu Mormonovu a věděly, že to byla odpověď na jejich modlitby. Saajan chodil na shromáždění s maminkou celé dětství a nedávno byl pokřtěn – poté, co se dočkal svolení od otce.
„To, že jsem se dal pokřtít, bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě,“ řekl. „A když jsem dostal dar Ducha Svatého, bylo mi nádherně a měl jsem radost.“
Saajan nyní ve svém sboru roznáší svátost a připravuje se na vstup do chrámu. Už obdržel chrámové doporučení a nemůže se dočkat, až půjde do chrámu Dubaj ve Spojených arabských emirátech, jakmile bude dostavěn.
„Když jsem uslyšel, že se oznamuje tenhle chrám, cítil jsem, že je pro mě osobně,“ řekl Saajan. „Byla to odpověď na naše modlitby. Byl jsem tak překvapený, že se bude stavět přímo tam, kde bydlíme! Přímo k chrámu budu moct dojet vlakem a budu tam moct jezdit, jak často budu chtít. Taky mám velikou radost z chrámu Bengalúru v Indii, který budou moct navštěvovat babička s dědou.“
Saajan má velkou radost, že jeho babička a děda to budou mít blízko do chrámu Bengalúru v Indii.
Saajan chce dělat chrámovou práci za ostatní své předky.
„Připravuji se na to, abych byl hoden jít do chrámu. Chci udělat to, co můžu, abych pomohl všem svým předkům. Mám úžasnou příležitost sloužit Pánu a dělat věci týkající se království Božího.“
Seznamte se s Gwen z Kataru
Fotografie Gwen: Christina Smith a laskavě poskytla její rodina
Gwen žila za 18 let svého života v pěti různých zemích: ve Skotsku, v Angole, v Anglii, v Kazachstánu a v Kataru. Díky zaměstnání jejího otce cestují po celém světě a právě teď bydlí na Blízkém východě.
Gwenini starší sourozenci již z domova odešli, a tak žije v Kataru pouze s rodiči. Jedním z jejích nejoblíbenějších zážitků bylo, když s mladými z jejich sboru cestovali do chrámu Kyjev na Ukrajině. Na Blízkém východě žádný chrám není, a tak když tamní Svatí chtějí navštívit chrám, musí letět do nějaké jiné země.
„Moc jsem se na tuto cestu těšila a chtěla jsem s sebou vzít jména z rodiny,“ řekla. „Každý den jsem cestou do školy a ze školy hledala na telefonu jména z naší rodiny. Našla jsem jich asi 200. Cítila jsem se na cestu skvěle připravená!“
Ale objevil se jeden menší problém, na který se připravit nemohla.
Celosvětová pandemie.
Gwenino letadlo přistálo na Ukrajině v březnu 2020 – právě když se začalo více mluvit o šíření viru covid-19. S nebeskou pomocí se dokázali do chrámu dostat a provést křty za jména z rodiny, která si Gwen připravila.
„Zažívali jsme jeden zázrak za druhým,“ řekla. „Cestou z letiště do chrámu jsem měla z pandemie obavy. Ale v chrámu jsem pociťovala velký pokoj a útěchu. A do Kataru jsme stihli odletět těsně před zavřením hranic.
Ale Gwenina matka, která odletěla do USA navštívit jednoho z Gweniných sourozenců, se do Kataru vrátit nemohla. Gwen se s otcem ocitla v domácí karanténě poté, co se otec nakazil covidem. „Nějakou dobu mu bylo hodně špatně a nemohl se moc pohybovat,“ řekla Gwen. „Cítila jsem se úplně sama. Mamka byla pryč a já jsem neuměla uvařit pomalu nic jiného než zapečený sýrový toast.“
Ale když si s otcem dělali doma shromáždění, byl to pro ni mimořádný zážitek.
„Měla jsem pocit, jako by ti lidé, jejichž jména jsme vzali do chrámu, byli se mnou a s mým taťkou,“ řekla. „Už jsem si nepřipadala sama. Byl to láskyplný zážitek. To, že jsme mohli navštívit chrám ještě před pandemií, bylo velkým požehnáním.“
Chrám Dubaj ve Spojených arabských emirátech byl oznámen jen měsíc po její cestě do chrámu na Ukrajině. Gwen byla nadšená! A ví, jak moc bude chrám znamenat pro lidi v její oblasti.
„Vím, že v naší oblasti jsou lidé, kteří si nemohou dovolit letět do nějakého jiného chrámu v Evropě. Čekají na to, až se budou moci dát zpečetit jako věčná rodina. To mi ukazuje, že shromažďování opravdu probíhá. Připravujeme cestu pro Krista, aby mohl znovu přijít.“
Chrámová požehnání
Jednou z věcí, které Gwen a Saajana spojují, je to, že chrám jim už v jejich životě žehná. President Nelson řekl: „Chrámy jsou vrcholnou součástí Znovuzřízení plnosti evangelia Ježíše Krista. Bůh ve své dobrotivosti a štědrosti přináší požehnání plynoucí z chrámu blíže svým dětem, ať jsou kdekoli.“2