„Náš slib být světlem“, Pro posílení mládeže, leden 2023.
Pojď, následuj mne
Náš slib být světlem
Ježíš Kristus je Světlo světa. Dělejme vše, co je v našich silách, abychom se o Jeho světlo mohli dělit s druhými.
Zástupy z širokého okolí přicházely do pustiny, aby spatřily muže, který nosil oděv z velbloudí srsti a jedl kobylky a med. Měly zájem si poslechnout, čemu tento muž učí o Spasiteli, pokání a křtu. Mnozí lidé se poté, co si jej vyslechli, chtěli dát pokřtít. A on ty, kteří učinili pokání, pokřtil. Jmenoval se Jan Křtitel.
Jednoho dne, když Jan křtil lidi v řece Jordán, přišel Ježíš Kristus a požádal ho, aby pokřtil i Jej. Jana to překvapilo. Věděl, že Ježíš vždy dodržuje Boží přikázání a nepotřebuje činit pokání. Ve skutečnosti se domníval, že by Ježíš měl pokřtít jeho (viz Matouš 3:14)! Ježíš Janovi vysvětlil, že Bůh přikázal všem lidem, aby se dali pokřtít, a tak se musí dát pokřtít i On, aby byl pro druhé příkladem. Jan souhlasil a pokřtil Ježíše v řece Jordán.
Ježíšův křest nás učí, že se musíme dát pokřtít i my. Když jste se dali pokřtít, uzavřeli jste smlouvu a projevili jste ochotu následovat Spasitelův příklad, a to nejen během svého křtu, ale neustále.
Sliby a příležitosti
Při křtu uzavíráte smlouvu s Bohem a slibujete, že na sebe vezmete jméno Ježíše Krista (viz Mosiáš 5:8–10). Také slibujete, že budete dodržovat Jeho přikázání, stát jako svědkové Boží „za všech dob a ve všech věcech a na všech místech“ (Mosiáš 18:9) a sloužit Mu (viz Mosiáš 18:8–10; Nauka a smlouvy 20:37).
Tuto smlouvu obnovujete každý týden na shromáždění, když přijímáte svátost (viz Nauka a smlouvy 20:77, 79). A pak se tlačíte „kupředu se stálostí v Kristu, majíce dokonalý jas naděje a lásku k Bohu a ke všem lidem“ (2. Nefi 31:20).
Na této cestě budete mít mnoho příležitostí řídit se Spasitelovým příkladem a projevovat svou lásku k Němu a k těm, kteří jsou kolem vás. Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů řekl: „Naším úkolem [je] žehnat bližním, chránit děti, pozvedat chudé a hájit pravdu. Máme za úkol napravovat špatnosti, dělit se o pravdu a konat dobro. Krátce řečeno, máme za úkol [žít život naplněný] oddaným učednictvím.“1
Světlo pro potřebné
Spasitel, náš dokonalý příklad, vždy miloval druhé, sloužil jim a „chodil, dobře čině“ (Skutkové 10:38).
V obtížných chvílích je Ježíš Kristus Světlem, které „v temnostech svítí“ (Jan 1:5). A učil, že světlem máme být i my. Řekl: „Vizte, já jsem to světlo, které budete vyzdvihovati – to, co jste mne viděli činiti.“ (3. Nefi 18:24.)
V rámci smlouvy křtu slibujete, že budete „ochotni nésti si navzájem břemena svá, aby byla lehká“, a „truchliti s těmi, kteří truchlí…, a utěšovati ty, kteří mají útěchy zapotřebí“ (Mosiáš 18:8–9).
Když se setkáte s někým, kdo je smutný nebo skleslý, může být zřejmé, jak mu pomoci. V některých situacích však nebudete vědět, co říci nebo udělat. I v těchto chvílích můžete lidem otevřít své srdce. Můžete jim naslouchat a podporovat je.
Když budete mít druhé rádi a sloužit jim, Spasitelovo světlo ve vašem nitru bude zářit jasněji a ozařovat cestu před vámi. Bude také přitahovat druhé, kteří o toto Spasitelovo světlo usilují. Budete-li se tlačit kupředu a dodržovat sliby, které jste dali Bohu při křtu, naleznete mnoho způsobů, jak můžete učinit tento svět lepším a zářivějším.