Čajová výzva

Jednoho zimního dne jsem se se svými přáteli Alicí a Trevorem procházela po školním hřišti, když jsme si všimli cedule, kde stálo: „Šálek čaje nyní k dispozici.“ Trevor se nadšeně nabídl, že nám oběma koupí šálek čaje. „Ne, díky,“ řekla jsem.

Trevor mi nabízel čaj každý den a já jsem neustále odmítala. Nakonec se mě zeptal, proč nechci pít čaj. Řekla jsem mu o Slově moudrosti a doufala jsem, že to pochopí. Ale on to obrátil v náramnou legraci. Pokusil se mě přesvědčit, abych Slovo moudrosti porušila.

„Není to, jako kdybys užívala drogy,“ řekl Trevor. „Šálek čaje ti neuškodí!“

Další týden si ze mě Trevor i jeho přátelé začali utahovat ještě víc. Snažila jsem se držet hlavu vzhůru, i když to nebylo snadné.

Časem měli spolužáci z toho, co dělali, špatný pocit, a přestali se mi posmívat. Jednoho dne mi náš učitel řekl: „Vždy jsi byla příkladem své víry a svého náboženství. Jsem na tebe hrdý.“

Také jsem na sebe hrdá. Není to vždy snadné, ale vím, že když si budu stát za svými měřítky, přinese mi to požehnání.

Nicolé M., West Midlands, Spojené království