Dary evangelia na Guamu

Jessica Brousseauová

Církevní časopisy

Franchesca na ostrově uprostřed moře nachází přátelství a útěchu prostřednictvím evangelia.

Foto: Cody Bell

Ostrov Guam je se svými plážemi, klidnými vodami a prastarými jeskyněmi místem jako stvořeným pro dovolenou snů, ale pro 15letou Franchescu N. představuje každodenní realitu. Má ráda nádherné pláže. „Baví mě, když mohu vyrazit ven a poznávat přírodu.“

Franchesca se na Guamu narodila a vyrostla a ráda tráví čas pod širým nebem. „Jsem člověk, který rád chodí ven do přírody, opravdu nerada zůstávám doma,“ říká. Ráda jezdí v moři na paddleboardu, má ráda šnorchlování a výlety se svými rodiči a dvěma sestrami. Obzvláště rádi chodí na výpravy na místo, kde se nacházejí prastaré jeskyně.

„Se sestrami máme velmi blízký vztah. Jsou to moje nejlepší kamarádky,“ říká Franchesca. Její starší sestra navštěvuje školu na Havaji. „V naší vzájemné komunikaci hrají obrovskou roli sociální sítě,“ vysvětluje. Ráda se sestrou udržuje blízký vztah a kontakt.

Příklad pro druhé

Franchesca navštěvuje druhý ročník dívčí katolické školy, kde je jedinou členkou Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Z počátku měla kvůli tomu, že je ve škole jedinou členkou Církve, mírné obavy, ale zvykla si, že ji druzí vnímají odlišně. Navíc si ti, které má kolem sebe, myslí, že je docela prima, že patří k jiné církvi.

Její přátelé například jednou popíjeli po obědě kávu a Franchesca jim mohla vysvětlit Slovo moudrosti.

Franchesca se také rozhodla nenadávat, i když to ostatní studenti ve škole dělají. Říká: „Předtím jsem často pociťovala pokušení, ale můj osobní vztah s Nebeským Otcem, který mám díky modlitbě, mi dodává sílu.“ A dodává: „Nemám to dělat, protože to není správné a protože miluji Nebeského Otce a Ježíše Krista.“

Nacházení přátel

Franchesca se kvůli tomu, že je ve škole jedinou členkou Církve, může někdy cítit osamělá. Když byla v prvním ročníku, cítila se během pandemie velmi osamoceně a neměla mnoho přátel. Ostýchala se promluvit si o tom s rodiči, ale když se pomodlila, pocítila nabádání říci jim o svých pocitech.

Jako rodina se rozhodli, že se budou modlit o to, aby si Franchesca dokázala najít přátele, na které se bude moci spolehnout. Bezprostředně po této modlitbě jako zázrakem uslyšeli, jak někdo klepe na dveře. Ukázalo se, že je to jedna z Franchesčiných kamarádek z jiného sboru a že přinesla sušenky! Franchesca si uvědomila, že Nebeský Otec jejich modlitbu vyslyšel.

Kůl, do kterého Franchesca patří, zahrnuje členy z Guamu a z několika dalších ostrovů. Ve Franchesčině sboru je pouze malá skupinka mládeže, ale její sbor je jako rodina. Členové jsou si blízcí, a to ji povzbuzuje k tomu, aby chodila na shromáždění každou neděli. Členové na ni mají velký vliv a jsou jí v životě vzorem.

Franchesca také nachází sílu ve třídě semináře. „Seminář je pro mě jedním z největších zážitků týdne,“ říká. „Když se účastním semináře, mám pocit, že jsou všechny starosti pryč.“

Franchesca ráda navštěvuje seminář, ať již on-line, nebo osobně, a pokud nemusí, nikdy nevynechá žádnou lekci. Říká, že se jí díky tomu, že se rozhodla chodit na seminář, daří v týdnu mnohem lépe. Když má náročný týden, dělá vše pro to, aby se na seminář dostala, protože tam pociťuje pokoj.

Asi dvakrát či třikrát za měsíc pořádá mládež také akce. Franchesca dokonce jednu z nich naplánovala – večer her se spoustou zábavných stolních her a hrou zaměřenou na písma. Během pandemie se mladí lidé nemohli scházet, takže si to nyní, když je to možné, velmi užívají.

Mladé ženy dokonce natočily hudební video, kde na playback zpívají církevní píseň pro mládež „Good day“, a umístily ho na sociální sítě, aby se s druhými podělily o to, jak je mají rády, a mohly je pozvedat. „Sociální sítě skutečně mohou lidi spojovat, obzvláště v době, kdy se nemůžeme všichni setkávat osobně.“

Těšíme se do chrámu

Na generální konferenci v říjnu 2018 byla oznámena výstavba chrámu v Yigu na Guamu. Franchesca říká: „Mládež byla tak nadšená – všichni jsme se za to modlili.“ Poté dychtivě sledovala výstavbu a čekala na chrám, který měl být přímo jejich a který byl dokončen v květnu 2022.

V minulosti museli vždy, když chtěli navštívit chrám, cestovat na Filipíny. Aby měli peníze na cestu, vydělávali si prodejem sušenek, které upekli, a mytím aut. Protože je to dlouhá cesta, plánovali pobyt zhruba na týden. Franchesca má radost, že může chodit do chrámu častěji a získávat požehnání pramenící z toho, že se nechává křtít za své předky.

Útěcha díky modlitbě

Franchesca říká, že má sklon dělat si velké starosti, ale modlitba jí pomáhá. „Modlitba je opravdu mocná. Už jen povídání si s Nebeským Otcem mi skutečně přináší útěchu. Naslouchá a dokáže pomoci.“

„Když se modlím, odpověď vždy nepřichází jako mávnutím proutku,“ říká Franchesca. „Pomáhá mi hlavně pocit, že mě někdo vede; pocit, že je Bůh přítomen a že mě má rád. Přináší mi to útěchu a cítím se díky tomu o mnoho lépe.“

Její rada dalším mladým zní: „Modlete se k Nebeskému Otci. Mluvte s Ním. Moc to pomáhá.“

Franchesca říká, že její maminka si také dělává velké starosti, ale zároveň je pro ni velkou oporou. „Moje maminka je požehnáním od Nebeského Otce a často mi poskytuje vedení.“

„Rodina je velkým požehnáním,“ říká Franchesca. „Myslím, že je důležité svěřit se své rodině či někomu ze svých přátel, když procházíte těžkým obdobím.“

Franchesca si přeje, aby každý mohl zažívat Pánova každodenní požehnání. „Každodenní požehnání mohou být velmi prostá. Možnost chodit do školy je obrovským požehnáním. Je tolik úžasných zázraků, když si uděláme čas na to, abychom si jich povšimli. Jsem velmi vděčná za to, že mám ve svém životě evangelium.“