„Tři ponaučení z let dospívání Josepha Smitha“, Pro posílení mládeže, září 2023.
Tři ponaučení z let dospívání Josepha Smitha
Zjistěte, čemu se můžete naučit ze zkušeností, které měl Prorok před 200 lety.
Připadalo vám někdy těžké vžít se do lidí, kteří žili v minulosti? Když žili tak dávno, mohou vás opravdu naučit něčemu o vašem životě? Ano! Joseph Smith je toho skvělým příkladem. Do svých osmnácti let se naučil ledacos o tom, jak získávat odpovědi na modlitby, a o svém vztahu s Nebeským Otcem. To, čemu se naučil, může pomáhat i vám v dnešní době.
1. ponaučení: Než získáme odpovědi, někdy to vyžaduje čas.
Odpovědi na modlitby nepřicházejí vždy rychle. Čekání není snadné – obzvláště když lze na internetu najít rychlé odpovědi téměř na jakoukoli otázku.
Máte‑li pocit, že to trvá dlouho, než vám Bůh odpoví, nejste jediní. Josephu Smithovi bylo 12 let, když se začal zaobírat „životně důležitými ohledy týkajícími se blaha [jeho] nesmrtelné duše“.1 Poté po dobu dvou let zápolil s otázkami ohledně své osobní způsobilosti a zlovolnosti světa. Dva roky strávil přemítáním, studiem písem a přemýšlením o těchto otázkách, než se mu v posvátném háji zjevili Bůh a Ježíš Kristus.
S námi je to také tak. Když máme nějakou otázku, může trvat dny, měsíce nebo dokonce roky, než na ni dostaneme odpověď. To je ale v pořádku. Úsilí, které při čekání vynakládáme, má zásadní význam. Pamatujte na to, čemu učil starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů: „Semínko se musí vyživovat a… musíme počkat na to, až vyroste.“2
2. ponaučení: Bůh nás zná jménem.
Než Joseph dosáhl věku osmnácti let, navštívili ho Bůh Otec, Ježíš Kristus a anděl Moroni. To je úctyhodné! A všechny tyto božské bytosti věděly, jak se Joseph jmenuje. Znaly ho osobně!
Vás zná Bůh také osobně. Jste Jeho dítě a On ví, jak se jmenujete. Bůh učil ohledně svého stvoření těmto pravdám: „Pro mne jsou spočteny všechny věci, neboť jsou mé a já je znám.“ (Mojžíš 1:35.)
Joseph měl odvahu udělat to, o co byl požádán, zčásti proto, že rozuměl tomu, že je Božím dítětem a že ho Bůh zná osobně.
3. ponaučení: Když činíme pokání, otevíráme se duchovním zážitkům.
Jedním z hlavních důvodů, proč šel Joseph do Posvátného háje, bylo to, že chtěl učinit pokání ze svých hříchů. Ze stejného důvodu se také modlil oné noci, kdy se mu zjevil anděl Moroni – aby mu byly odpuštěny jeho hříchy a bláhovosti (viz Joseph Smith—Životopis 1:29). To nás učí dvěma věcem:
Zaprvé, pokud jsme se dopustili chyb, neměli bychom si myslet, že nejsme hodni se modlit. Ačkoli se Joseph dopustil „hříchů a bláhovostí“, přesto věděl, že se může pomodlit a získat odpuštění.
Zadruhé, když činíme pokání, jsme více schopni pociťovat Ducha. Jak vysvětlil starší Jörg Klebingat ze Sedmdesáti, „duchovní sebedůvěra roste tehdy, když dobrovolně a radostně činíte pokání“.3
President Russell M. Nelson učil tomu, že pokání nám pomáhá stávat se více takovými, jako je Spasitel. Činíme-li pokání, otevíráme brány nebes. „Rozhodujeme se duchovně růst a přijímat radost – radost z vykoupení v Něm samotném.“4
Pokud je tedy třeba, abyste z něčeho činili pokání, udělejte to! Nejen že vám to přinese pokoj a pomůže vám to stát se více takovými, jako je Spasitel, ale také vám to pomůže pociťovat silněji Ducha a získat odpovědi na modlitby.
Joseph Smith sice žil už dávno, ale to, čemu se naučil během let dospívání, nám může pomáhat i dnes. Toto je dalším z mnoha důvodů, proč být vděční za Proroka Josepha Smitha.