Bił Haijéé’ BiNáhane’ dóó Diyinjí Ahíiljah dóó Nádzih

Eldir Dale G. Renlund Áyiilaa

Naakits’áadah Yilt’éego Bá Naazį́į́ doo

Bił heijéé’ binakéé’ nahane’ ałhą’ádeilyáago dóó nihizází bá Diyin bíghandi náanish ádeilyáo, Diyin God na’níbaalígíí ałch’igih t’áá íidą́ą́’ yik’ijidlííh.

Ła’ haijéé’ ké bidiiníigo ts’ídá agháo baa hózhǫ́ dóó ayóó nahwídantaahgo bił dahinii’ná. T’óó ahonii’yói bił haijéé’ haashį́į́ niłtsogo bił ałtsáheekáí. Ákot’áo naaki baa ha’níihii ałts’ásht’áázh Jesus Christ Bisidízin Báhooghan t’óó ninályáo díí íiłkaahjį’ yoołkááł biyi’ Parley dóó Orson Pratt yee’ áłts’is nilį́, aláajį’ ídii’áázh dóó Bá sizį́į ábi’diilyaa. T’áá’áłah be’óodlą’ bóhontáh ndi yiyíił-tsąníi t’áadoo ádzaaí da. T’áá’áłah doole’é áts’áiideet’ą́ dóó t’áá’aanínii yá agháadi áyiilaa.

Nléi Nauvóogi, ké ahidi’nínée nándláh silį́į́’, ayóó ahíjoodláh, 1864 diné yináał ayéédzii’. Ayóó ałts’ąąnaa’áásh dóó bił nízaad nihóolzhiizh. Praley áłtsé Orson yich’į’ í’iiláago ałch’į’ háádiidzíh ní, ndi Orson doo kot’éníi da. Praley t’óó ne’niidini’ą́, náásgóó doo ałch’į’ háádiidzíh da niizíí’, t’áá hazho’í Orson hayíiłti’go índa.¹

Lą’í nináánaahaidi, March 1853 biyi’, Orson hane’ ła’ yiyííłta’ígíí éiyá William Pratt yits’ą́ądoo haajé’ígíí baa naaltsoos ádoolnííł, ashiiké bizází áłtsé Amer’ikági niyá. Orson “áłchíní yazhí nahá-lingo” i’níichah díí yił haajéé’ baa náhane’ bóhoneestáá’ yinééł’į́į’go. Bijéí náályíí’, dóó bik’is yił áłts’ásht’azhíí hasht’éédeeshdlííł niizíí’.

Orson éí Parley yich’į’ í’iiláá, “K’ad shik’is, hoolzhizhdę́ę́’ nihizází ałtso doo bitah hólǫ́ǫ da, Lieu[tenant] William Pratt, éí t’áá nihígi át’áo bizází neiłkáahgo ayóó yineedlíí ńt’ęę’.” Orson áłtsé ła’ yik’i’diitąnígíí eíí Íił-kaahjį’ Da’oodlaí bąąh silá dóó yił haajéé’ binákéé’ naháne’ naał-káahgo łá dayiiláo eíí bizází bee áda’ool’įįł yá ádeidoolííł. Í’iiláii bikáá’: “nihił bééhózingo eíí danhizhé’é yę́ę díí bílak’eedoo. ... baa nánooshką́ą́h jó t’áa nich’į’ ína’íishdláa da. ... shá nahjį’ ndidíí’ááł nísin.”² Dayiiłtsąníi doo yits’áo’aash át’ée da, bizází ayóó áyo’níníi bee ał-tsásht’ázhii náyiiłdzíí’, diníihę́ę ásdiid, dóó íiniizíí’ dóó ałhá nahjį’ niidiní’ą́.³

Diyin God doole’é ła’ ádoołííł níihgo, biniiyéii t’óó ahayói bíne’ biyi’. Bił haijéé’ binákee’ náhane’ dóó Diyin bíghandi dóó daneeznánii t’éiyá bá naanish ál’į́į da ndi dahinánii bee bik’idahojidlí. Ákoh Orson dóó Parley, éí bijéí ałch’į’ kwóyiilaa. Bił haijéé’ binákee’ náhane’ dóó Diyin bíghandi naanish na’áłdziih bídziilgo hólónii eíí nizínii néiłdzih.

Sodízin bá hooghan bihídiikáii, hodiyindóó bá neitłízhgo ánhi’dilyáo nihizází hadaniitáh dóó bił haijéé’ binákee’ náhane’ ałhą’ádeilnééh. Díí doo áhaníjį’ bin’doonísh át’éhígíí biniinaa Diyin God bibee áda’ool’įįł ba’áłchíní ałtso yee yisdááhidookáh.⁴ nihizází bee yisdáá’iildééh bibee áda’ool’įįł t’áá ádaádeilnę́ę́hgóó daneeznánée bízhi ałkéé’ dah neezhjáa’go ádadiilnííł. Nihi Diyin bíghan góne’ bee áda’ool’įįł bá ádadiilnííł, dóó nihizází bá áda’iilyaaígíí daats’í deidínóoziił. Nihi ałdó’ wardjí dóó stake’jí íhidiikáii yił háájee’ bízhi’ bee biká ándaahjáh.⁵ Éí bąą ch’ééh jididzííhłí, áko bił haijéé’ binákee’ náhane’ dóó Diyin bíghandi naanish binahjį’, nihi daneeznánii biká iijée’go hááhidookáh.

Ndi, bił Haijéé’ binkéé’ náhane’ dóó Diyin bíghandi naanish iílnéehgo, nihidó’ hadiniilt’é ńdiidleeł” t’áá’aaníí bá yádaałti’í dóó bá naazį́į nihik’ihózhdoodlííł daaní.⁶ Díidi ak’ihójidlį́ ałdó’ baa yááh niizííh yíneel’ą́, íiyisíí, dóó nihits’íís hólǫ́ǫ ndi. Díí bee ak’idahójidlíhígíí ayói ániłnééz:

Yiwóhgo Yisda’iinííłii dóó bits’íís yee niná’idláii bik’i’didiitį́į́ł,
Yiwóhgo Diyin Ii’sizį́į nihe’iina’ kot’é yiłníigo⁷ bitse’ áyohsin dóó yoolóós;
Yiwóhgo iiníidlą́, áko Yisda’iinííł bidiidzáii bitse’ dóó náás yit’íh,
Yiwóhgo óhoo’aah bíniil’ą́ dóó bíniidlį́įgo ádaana’iiką́ąhgo⁸ hái íit’į́, háádę́ę́’ niidzáh, t’áá íishjąní deedzáajį’ nihił bééhózinii biniinaa;
Yiwóhgo nihijéí biyi’ niłtólí, hodooyįįł, dóó yíneel’ą́ą́ł,
Yiwóhgo Bóhólníihii be’ayóó’o’o’ní nihił hóshǫ́ǫ yiwóhgo bíniil’ą́,
Yiwóhgo bił haijéé’ bikihójidlį́, azhą́ nihighangi k’ad, nádę́ę́’, doodáii’ náasjį’ bił haijéé’ ádeinízin doodáii’ bił haijéé’ doo bízhi’ ídeiyiyíizóoh da nídi,
Yiwóhgo nihizází dóó nihik’éí dahinánii ayóó iinii’ní dóó baa ahééh niizin, akó doo áásáhí neidáa da;
Yiwóhgo ndóodzihíí éiyá bik’ídiilkáh dóó índa, Bóhólníihii nihiká adoolwółgo, haishį́į́ biká adiilwół,
Yiwóhgo bidániilníí dóó nihich’į’ náhwiił’náii yitsą́ą nihaa’áhalyą́, dóó
Yiwóhgo nihijéí bi’diiłáii, yistáł, doodáii’ yaah bíne’ii hadaałt’é ńdadoodlééł.⁹

Ni díidi bibee ák’idahojídlí biká sodíínilzin, bił haijéé’ binákee’ náhane’ dóó Diyin bíghandi naanish íil’į́įgo. Ła’ ádanile’go, nisodízin bee nił hódooníh. Bee áda’ool’įįł daneezná bá á-daalne’go, nihokáa’gi Diyin God ba’áłchíní hadáałt’é ndáhaleeh. Áá hanéehee’ Naat’áanii Russell M. Nelson, t’óó áłtsé Sodízin bá hooghan yiNaat’áanii silį́į’go koní, “bíghandi naanish íil’į́įgo dóó áadi nihizází bá yilníshgo nił íishjání e’él’į́į dooléeł dóó yił hóózyeeldoo dóó aha’deet’ą́ be’átiinjí yináałgo nidzíilgo bikéé’sinízį́į doolééł.”¹⁰

Áh yiwóhdą́ą́’ bá yáłti’í ałdó’ t’áá’áłah dahináii dóó daneeznáii bee bik’ídahozhdoodlííł yiyíił-tsą́.¹¹ Diyin yánaal’a’í Ezekiel éí Diyin Bíghan ła’ tó biyi’dę́ę́’ háálį́įgo yił yit’į́ áyiilaa. Ezekiel bił hóone’:

“Díidí tó ahidádiilį́ … dóó dzígaigóó íilį́, dóó nléí tónteel [ádiníi] biih yílį́ … , [dóó] tó dah siyį́níi néiidoołdzíh.

“Dóó bił hodoogááł, t’áá ałtsoní eíí dahináii, éii ndahi’náii, haadooshį́į tó dah dadiina’, dah hináo: … jó ńdadoodzíh; dóó t’aa tó danína’ da ndi t’áá ałtsoní dah hináadoo.”¹²

Naaki tó yee át’éegi ch’ídoot’ááł. Áłtséii, tó ałch’į́įdoo nilį́į doo binółtł’íh da, éí ayóó ditą́ągo nilį́ silį́į́’, éí náas yináhgo nitéél dóó ditą́ silį́į́’. T’áá ákot’éego Diyin bíghangi dine yił haajéé’ ałhída-bi’diiljáhgo ak’ihojídlį́ eíí bitáazlį́įłí. Ayóó át’áo diné nat’ą́ą́’ dóó náásee’ ndáheezhchį́niį bee ó’ool’įįł yee áhidabi’díiljé’ii dadíniisééh.

Naakigi, tó nilįníi t’áa’ałtsoní yihidilchídii nídahiinaah. Diyin bíghanjí t’áa’ákot’áo na’áłzíhgo ayáhodiłhís. Diyin bíghanjí ak’ihoj’idlį́ ajéí díí iiná dóó ła’ haajéé’ néiłdzíh.

Íishjání íshłééh. 1999 biyi’, nooséłí ła’ Todd wolyéego bitsiits’íín biyi’di bits’óós ła’ yisdóhgo naa’íigo’. Azhą́ todd dóó yił daghaníí Sodízinjí da’áhah nídi, łáahídi nídaakáh, dóó t’ahdoo Diyin bíghandóó ak’ihojídlí ła’ biká íilyee da. Todd tł’éé’ yii’ ádin yiléehgo, bimá Betty, tsésk’eh yíi-hahdóó dah sidáago bila’ yótą’ dóó kodííniid, “Todd, t’áá aaníí dah nídinidáahgo, t’áá aaníí Diyin bíghandi nináanish áłtso ádoolníí dishní.” Ha’ii’áago, Todd bitsiighą́ą́’ niiltłáh. Ńda’áłgizhíí Todd bijéí hadéiz’ą́ dóó naashgízhée bííh yit’ą́, Rod ayóó doole’é íił’į́į.

Na’ashgizh bikéédóó dikwiishį́į́ ńdeezidgo, Rob ajéí beini’ą́níi bineesą́ii yik’ih ninítąą’ dóó yił ał-hił nídadalní. Naaki nááhaigo daats’í, Todd bimá, Betty, t’óó Diyin bíghangóó áłtsé deeyáago Rod ákwǫǫ diinááł yił ní. Rod dóó Betty yee’ St. George Utahjí Diyin Bíghangi celestial bił haz’ą́ą góne’ áłtsé ałhééhooszįįd.

T’áá nizáád nihoolzhíizhgo, Todd bizhé’é—Betty bá hastiin—náádiiyá. Naaki nínaanáákaigo, Betty yee’Rod nléí Diyin bíghandi shiyáázh ádinígíí bá bee áda’ool’į́į́ł ádadiilííł. Rod yaa ahééh niizíí’, dóó St. George Utahjí Diyin bíghan ahída’diiljééh góne’ yá ánaa’iidláá. Betty yee’ bá has-tiin ádiníí yił ahíbi’diiljéé’, bikáá’ naa’iinííhí łahdę́ę́’ bich’į’ nitsidéesgo’, bitsói bá e’élééh. Áádóó, binii’ bąąh nák’eeshto’ náálį́įgo, Rod bikáá’ naa’iinííhíjį’ hágo yidííniid. Rod t’áá’áłah yitsíídóó nitsidinígo’, biyáázh, Todd, yá nitsidinígo’, éí Todd bijéi t’ahdíí Rob biyíd bii’ yílwół. Rod ajéí béini’ą́nii, Todd, áádóó bineesą́níi hool’áágóó bíbi’diiljéé’. Todd bimá lą’í nááhaidą́ą́’ biyáázh daatsáahgo yee yich’į’ haadzí’ę́ę ye’iilaa.

Ndi doo áájį’ hane’ niníti’ da. Ashdla’áadah nááhaidą́ą́’ ajéí biih yit’ą́ǫ, Rod asdzáá ahaadiit’ásh yidííniid dóó Provo Utahjí Diyin bíghangi ałhínihidííłjah shidííniid. Alhaabi’dee’nííł góne’, shí yee’ Rod dóó báhozhǫǫ yaa yíghahíí, Kim, ahí’diiljeeh haz’ą́níi bííh ghanjí ła’ haz’ą́ǫ, áájí yił haajéé’ dóó yił ałhéédahólzinii náheeztą́. Áájí Rod dóó Kim t’óó honishghánjį’ bił áłhił hóoshne’, t’áá áłah nihína’ídikidísh hólǫ́ bidishní.

Rod adííniid, “Aoo’. Shiká eelwod bíghandóó yikái dóó néédahodiilzííł danízin.”

Shí t’áá áhashchįįhí dóó ádishní, “Da’ k’ad kwǫ́ǫ́ naakái? K’ad ya’í?”

Rod hanáádzii’, “Aoo’.”

Shí ahéé’ni’á binésáyá dóó aká eelwodgo bíghandóó ahi’diiljééhdę́ę́’ hágo bidishní. Betty, biche-’é, dóó baadáání niháii yíkai. Rod yee’ Betty k’é yee yinázhchid, ahéhee’ yinyáhii, dóó shí yich’į’ shózhiigo. Rod ádííniid, “Betty, díí yee’ Eldir Renlund at’į́. Bí azee’íił’įní nilį́įgo niyáázh bijéí yaa’ áhalyą́ągo t’óó ahayói nááhai.“ Asdzání hóne’ tsénaa niníyá dóó shinázhchid. Dóó dikwiishį́į́ dah álzhinjį’, ałhinídeichid dóó t’áá’aníit’é nihinák’eeshto’ ndaazlíigo nihiłn dahózhǫ́.

Nihi doo ádaniit’éhí da dasiidlíi’go, ahí’diiljéehjį’ yáh iikai, akóne’ Rod dóó Kim yee’ nihokáá’ dóó ahool’áágóó ahíbi’diiljéé’. Rod, Kim, Betty, dóó Shí eíí yá’ąąsh ts’ídá áhanóo deiltsą́, ákwe’é ła’ nihił dahójilǫ́ eíí oo’ááł biyi’éí nigháidę́ę́’ aníbaalígíí nihokáádóó yiyi’ ch’éheeskai.

Diyin God, t’áá’ałtsoní yíneel’ą́ągo, ahí’iijáh dóó ná’ałdzih t’ááła’í niizínóo dóó hooghan haz’ą́įį azhąshį́į́ ajéí diníh, naa’diilyééh, dóó nahóntł’áh yilééh. Nihi łahdá Diyin bíghangi nihidíiłnáhii yá’ąąshjí áhoot’éii bił ałhąąh nidéi’nił.¹³ Ndi eíi oo’áałgo Provo Utahgi Diyin Bíghan biyi’, díí C. S. Lewis nínée ákwii nísin; “[Ńdadidzihíí] ti’dahooníihgo kódaaniih, ‘Náasjį’ doo kót’áo ła’ ánaanaóne’í da,’ doo hwił bééhózin da eíí Yá’ąąsh, bik’ízh niyáo, nakéé’ didoolnish dóó azhą eíí chaná’áleeh ndi nił ts’ílí doo. … Bik’ihojísdlí ádidoonííł, ‘T’áa haa’ígi da nihighan ńt’ę́ę́’ t’áá hazhó’ó Yá’ąąsh biyi’ t’éiyá.’”¹⁴

Diyin God nihitsxe’, nihiká adoolwół, dóó nihiisíi doo;¹⁵ dóó ayóó nihi’diił’áhígíí nihá yidoosííł.¹⁶ bił haijéé’ binakéé’ náhane’ áłha’édeilyáago dóó nihizází Diyin Bíghandi bá áda’iilyáo, Diyin God díidi t’óó ahayói bee ak’ihójidlį́ nínii t’áá ałch’íjí bich’į’ kól’įįh. ?Ákwit’áo, nihi wardjí dóó stakejí diné ła’ biká íilwodgo nihik’ihózhdoodlííł. Íhidiikáii doo Diyin Bíghan bá áyiidígóó si’ą́ą́góó ałdó’ yił haajéé’ yínaalnishgo díidi bee bik’ihojídlí, dabizází bízhi’ ałhą’ádei-lééh áko Diyin Bíghandi yá bee ó’ool’į́į́ł ádeidoolííł.

Ákondi, Naat’áanii Russell M. Nelson yaa ná’ookąąh: “nihi ła’ ajį́ Diyin Bíghan dóó bił haijéé’ binakéé’ náhane’ ádabiilaaígíí babidiił’nááh. Ndi nihi ts’ídá ła’ ádiilníiłgo baa nihił hódoozhǫǫł.” Konáádi’ní, “t’áá nihi ha’íshį́į́ nahjį’ nididooh’álii baa sodółzin—’oolkíłígíí íiyisíí—áko ní Diyin Bíghandi dóó bił hainjéé’ binaanish [á]diilííł.”¹⁷ Naat’áanii Nelson nínii íil’į́įgo, nihik’ihozhdí’noodlííł dóó bił haojéé’ Ezakiel tó yaa haadzí’ii nahónohłin doo. Hadáałt’é nidoodleełígíí hadáałt’é dadooleeł.

Orson dóó Parley Pratt yee’ áłtsé díí bił haijéé’ binákee’ náhane’ dóó Diyin Bíghanjí alch’į’ háá’-adzih dóó ałhídeiiljáh bá ályaa. Betty, yił haajéé’, dóó Rod bá ádaalyaa. Nihi nihá ákodoolnííł. Jesus Christ, nina’ídlá biníí’ góne’ díidi diné t’áa’át’é bee bik’idáhozhdoodlííł, t’áá’áłah daneezná dóó dahinánii. Díidi bee ak’ihozhdoodlííł biniinaa, nihi eíí bik’iniikáigo, akót’ée daats’í, “doo haa’í dah bíghan da ńt’ę́ę́’ t’áá hazhó’ó ... Yá’ąąshdi.”¹⁸ Ákot’é dishní Jesus Christ bízhi’ binahjį’, amen.