Modlitby víry
Když se budeme modlit s vírou, staneme se důležitou součástí díla Páně, zatímco On bude připravovat svět na svůj Druhý příchod.
Modlitba staršího Maynese ze začátku tohoto prvního zasedání generální konference byla zodpovězena. Skrze úžasná poselství a nádhernou hudbu jsme obdrželi inspiraci. Slib presidenta Russella M. Nelsona, že tato konference bude pamětihodná, se již začíná naplňovat.
President Nelson určil tento rok jako oficiální „výročí připomínající uplynutí 200 let od chvíle, kdy se Josephu Smithovi ve vidění zjevili Bůh Otec a Jeho Milovaný Syn Ježíš Kristus“. President Nelson nás vyzval, abychom si vytvořili osobní plán, jak se na tuto historickou konferenci připravíme, přičemž tato oslava bude podle jeho slov „klíčovým bodem v historii Církve, a vaše úloha v ní je zcela zásadní“.1
Když jste poslouchali jeho poselství, možná jste si tak jako já položili otázku: „V jakém smyslu je má úloha zcela zásadní?“ Možná jste si četli o událostech týkajících se Znovuzřízení a modlili jste se ohledně nich. Možná jste častěji než kdy dříve četli popisy oněch několika okamžiků, kdy Bůh Otec představil svého Milovaného Syna. Možná jste četli o jednotlivých případech, kdy k dětem Nebeského Otce promluvil Spasitel. Já jsem toto vše udělal, a nejen to.
Během četby jsem nacházel odkazy týkající se kněžství Božího a otevírání dispensací. Když jsem si uvědomil, že má příprava na tuto konferenci je klíčovým bodem mé osobní historie, zaplavil mě pocit pokory. V srdci jsem pociťoval změny. Pociťoval jsem novou vděčnost. Byl jsem naplněn radostí z vyhlídky na to, že jsem byl vyzván zúčastnit se této oslavy pokračujícího procesu Znovuzřízení.
Představuji si, že i ostatní díky pečlivé přípravě pociťují více radosti, optimismu a odhodlání sloužit v jakémkoli povolání, kde je Pán potřebuje.
Nadpozemské události, které si připomínáme, stály u zrodu prorokované poslední dispensace, v níž Pán připravuje svou Církev a svůj lid – ty, kteří nesou Jeho jméno – na to, aby Ho přijali. V rámci naší přípravy na svůj příchod nás všechny pozvedne, abychom se mohli zhostit duchovních výzev a příležitostí, které v historii tohoto světa nemají obdoby.
V září 1840 Prorok Joseph Smith a jeho rádci v Prvním předsednictvu prohlásili: „Dílo Páně v těchto posledních dnech je nesmírně závažné a téměř se vymyká chápání smrtelníků. Jeho slávy jsou nepopsatelné a jeho majestátnost nepřekonatelná. Je to téma, které rozněcovalo nitro proroků a spravedlivých lidí od stvoření světa, přes každé následné pokolení, až do současné doby; a je to vpravdě dispensace plnosti časů, kdy všechny věci, které jsou v Kristu Ježíši, ať již v nebi, či na zemi, budou shromážděny v Něm, a kdy všechny věci budou znovuzřízeny, jak bylo promlouváno všemi svatými proroky od počátku světa; neboť v ní se uskuteční ono slavné naplnění zaslíbení učiněných otcům, přičemž projevy moci Nejvyššího budou veliké, slavné a vznešené.“
A dodali: „Přejeme si jít kupředu a sjednotit své síly pro budování království a založení kněžství v jeho plnosti a slávě. Dílo, které musí být vykonáno v posledních dnech, je nesmírně důležité, a povolává k činu sílu, dovednosti, talenty a schopnosti Svatých, aby se mohlo valit kupředu s takovou slávou a majestátností, jakou popsal prorok [Daniel] [viz Daniel 2:34–35, 44–45]; a v důsledku bude vyžadováno soustředění Svatých, aby se naplnila díla tak závažná a velkolepá.“2
Mnohé detaily ohledně toho, co budeme během odvíjejícího se procesu Znovuzřízení dělat a kdy to budeme dělat, dosud nebyly zjeveny. Avšak První předsednictvo i v oněch počátečních dnech znalo do určité míry šířku a hloubku díla, které před nás Pán předložil. Zde je několik příkladů toho, co víme, že nastane:
Pán skrze své Svaté nabídne dar svého evangelia „každému národu, pokolení, jazyku a lidu“.3 Důležitou roli budou nadále hrát technologie a zázraky – a stejně tak i jednotliví „[rybáři] lidí“,4 kteří slouží s mocí a s čím dál větší vírou.
My, jakožto lid, se uprostřed narůstajících konfliktů staneme sjednocenějšími. Budeme shromážděni v duchovní síle skupin a rodin naplněných světlem evangelia.
Dokonce i nevěřící svět si bude cenit Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů a bude si uvědomovat, že na ní spočívá moc Boží. Věrní a stateční učedníci budou na sebe v každodenním životě neohroženě, pokorně a otevřeně brát jméno Kristovo.
Jak se tedy každý z nás může zapojit do tak velkolepého a vznešeného díla? President Nelson nás učil, jak růst v duchovní moci. Když díky své rostoucí víře v to, že Ježíš je Kristus, přijmeme pokání jako radostnou příležitost, když pochopíme a uvěříme, že Nebeský Otec slyší každou naši modlitbu, když se budeme snažit být poslušni přikázání a žít podle nich, porosteme ve schopnosti přijímat pokračující zjevení. Duch Svatý bude moci být naším stálým společníkem. Pocity naplněné světlem s námi zůstanou, i když se svět kolem nás stane temnějším.
Příkladem toho, jak růst v takovéto duchovní moci, je Joseph Smith. Ukázal nám, že klíčem k získání zjevení od Boha je modlitba víry. Modlil se s vírou a věřil, že mu Bůh Otec na modlitbu odpoví. Modlil se s vírou a věřil, že jedině skrze Ježíše Krista může být osvobozen od viny, kterou kvůli svým hříchům pociťoval. A modlil se s vírou a věřil, že aby onoho odpuštění dosáhl, musí najít pravou Církev Ježíše Krista.
Joseph Smith během svého prorockého působení používal modlitby víry k tomu, aby přijímal pokračující zjevení. Zatímco budeme čelit dnešním těžkostem i těm, které teprve přijdou, budeme i my muset používat tentýž vzor. President Brigham Young řekl: „Neznám pro Svaté posledních dnů žádné jiné cesty, než aby každý dech byl prakticky modlitbou k Bohu, aby Bůh vedl a řídil svůj lid.“5
Náš každodenní život by tudíž měla popisovat tato slova z modlitby svátosti: „Vždy na něj pamatovati.“ Slova „na něj“ odkazují na Ježíše Krista. Následující slova „a zachovávati jeho přikázání“ naznačují, co pro nás znamená na Něj pamatovat.6 Když vždy pamatujeme na Ježíše Krista, můžeme se v duchu v modlitbě ptát: „Co by si přál, abych udělal?“
Takováto modlitba, pronesená s vírou v Ježíše Krista, zahájila tuto poslední dispensaci. A bude i ústředním bodem úlohy, kterou bude zastávat každý z nás v pokračujícím odvíjení se této dispensace. Našel jsem, tak jako vy, úžasné příklady takovéto modlitby.
Prvním příkladem je Joseph Smith. S dětsky upřímnou vírou se zeptal, co by si Pán přál, aby udělal. Pánova odpověď změnila historii světa.
Podle mě z Josephovy reakce na Satanův útok, když Joseph poklekl k modlitbě, vyplývá důležité ponaučení.
Ze zkušeností vím, že Satan a jeho služebníci se nás snaží přimět k tomu, abychom si mysleli, že se modlit nemusíme. Když Joseph Smith vynaložil veškerou svou sílu, aby volal k Bohu, aby ho z moci, jež se ho snažila spoutat, vysvobodil, jeho modlitba o pomoc byla zodpovězena a zjevili se Nebeský Otec a Ježíš Kristus.
Satanův pokus zhatit počátek Znovuzřízení byl tak silný kvůli tomu, že Josephova modlitba byla tak důležitá. Vy i já budeme v pokračujícím procesu Znovuzřízení zastávat menší úlohu. Avšak nepřítel Znovuzřízení se nám bude i tak snažit v našich modlitbách bránit. V naší odhodlanosti nás může posilovat příklad Josephovy víry a jeho odhodlání. Právě to je jedním z mnoha důvodů, proč ve svých modlitbách Nebeskému Otci děkuji za Proroka Josepha.
Dalším vzorem pro mou modlitbu víry, zatímco se snažím zastávat svou úlohu v pokračujícím procesu Znovuzřízení, je Enos v Knize Mormonově. Ať již je vaše úloha jakákoli, můžete si i jeho vzít za svého osobního rádce.
I Enos se podobně jako Joseph modlil s vírou. Svůj zážitek popsal takto:
„A duše má hladověla; a já jsem poklekl před svým Tvůrcem a volal jsem k němu v mocné modlitbě a v úpěnlivé prosbě za svou vlastní duši; a po celý den jsem k němu volal; ano, a když přišla noc, stále ještě jsem pozvedal svůj hlas vysoko, až dosáhl nebes.
A přišel ke mně hlas řka: Enosi, tvoje hříchy jsou ti odpuštěny a ty budeš požehnán.
A já, Enos, jsem věděl, že Bůh nemůže lháti; pročež, moje vina byla zahlazena.
A já jsem pravil: Pane, jak se to stalo?
A on mi pravil: Pro tvou víru v Krista, kterého jsi nikdy předtím neslyšel ani neviděl. A přejde mnoho let, nežli se projeví v těle; pročež hleď, víra tvá tě uzdravila.“7
Ponaučení, které mi přináší požehnání, se nachází v těchto slovech: „Pro tvou víru v Krista, kterého jsi nikdy předtím neslyšel ani neviděl.“
Joseph měl víru v Krista, aby odešel do lesíku a také aby se pomodlil o vysvobození z mocí Satana. Dosud neviděl Otce ani Syna, ale modlil se s vírou z celé síly svého srdce.
Enosův zážitek mi dává totéž drahocenné ponaučení. Když se modlím s vírou, je Spasitel mým přímluvcem u Otce a já pociťuji, že má modlitba dosahuje nebe. Odpovědi přicházejí. Požehnání se dostavují. A pociťuji pokoj a radost i v těžkých chvílích.
Pamatuji si, jak jsem jako novopečený člen Kvora Dvanácti apoštolů poklekl k modlitbě se starším Davidem B. Haightem. Bylo mu asi tolik let, kolik je nyní mně, a potýkal se s obtížemi, které nyní sám zažívám. Pamatuji si na jeho hlas, když se modlil. Neotevřel jsem oči, abych se podíval, ale znělo mi to, jako kdyby se usmíval. Rozmlouval s Nebeským Otcem hlasem naplněným radostí.
Dosud v duchu slyším jeho radost, když řekl: „Ve jménu Ježíše Krista.“ Znělo mi to, jako kdyby starší Haight v onen okamžik pocítil, že Spasitel schvaluje slova, která v modlitbě k Otci pronesl. A byl jsem si jist, že budou přijata s úsměvem.
Když budeme růst ve víře v Ježíše Krista jakožto našeho Spasitele a v Nebeského Otce jakožto našeho milujícího Otce, naše schopnost přispívat svým důležitým přínosem k úžasnému pokračujícímu procesu Znovuzřízení se bude prohlubovat. Když se budeme modlit s vírou, staneme se důležitou součástí díla Páně, zatímco On bude připravovat svět na svůj Druhý příchod. Modlím se o to, abychom všichni nacházeli radost v konání díla, ke kterému Pán každého z nás vyzývá.
Svědčím o tom, že Ježíš Kristus žije. Toto je Jeho Církev a království na zemi. Joseph Smith je Prorok Znovuzřízení. President Russell M. Nelson je Pánův prorok na zemi v dnešní době. Je držitelem všech klíčů kněžství v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Ve jménu Ježíše Krista, amen.