Choinihiidooł’įįłgo Biká Sodiszin

Sharon Eubank Ayiila

Sáanii Áká’ańdajah Binaat’aanii Akéedóó Dahsidá

T’įįdígo ádeet’inígíí ahíí’hidzohgo ayóó át’éego na’ííłná, t’óó ahayóí t’ááła’í nídzinígo iiłinígíí ayóí át’é Jesus Christ yikéé sizį́įnii daniidlínígíí

Díí baah łikaní tsé’ést’éí t’aos’nii’ dóó neeshch’íí’ bił áłyaaígíí ahééh hwiinidzin át’é. Kadado bé’esdzą́ą́ dóó ba’áłchíní ádayiila, t’áá shiidą́ą́’di táá’ baah áł’į́ daiyííłyeed, Damascus, Syriadi. Anaa’ hazlį́į́’go, chi’yáán bichąąh da’astłin dóó naalyéhé doo nihigeehda silį́’ kin haal’ájį́’. Kadados dichin bi’niighą́ą́’. T’áá’íiyisíí hóyéégo hoo’a’go, Dííjį́di Jesus Christ BiSodizinjí áká’ańda’awo’ dóó Rahma Worldwide t’áá bizaka ańdaajahígíí chi’yaan dazdoígíí t’áá akwiijį́ nideeniihgo hahoołziizh, abe’ dó’ bił áłchíní bá. Hóyéé’go nahashzhiizhdoo bik’ijį’ bighan dóó be’iina’ dahnídadiit’i’—bibááh alį́ ałdó’—t’ááłáhádi nááná keyah aniidídi.

Ániid, Sodizinjí nidaalnishii báah łikaní bich’į’ ályaa éí bits’a’ díí saad bikáa’: “Naaki nideezid bilááhgóó, Rahmadéé’ ch’iyáán ninádahiijááh ńt’éé’–Dííjį́įdi Jesus Christ biSodizinjí áka’anída’awo’ bich’iyáán [hajooba’] ch’iyáán ál’į́įdéé’. Éí ádingo [t’áá aníí] dichin nihiighą́ą́dóó [ńt’ę́ę́’]. T’áá shǫǫdí díí dadoosį́į́ł …t’įįhdí ndi shibááh álį́įdę́ę́ ahéhee’. Diyin God Aláahdi át’éii nikijidlí dooleeł …t’áá ałtsoní binanilnishgo.” ¹

Bááh łikaní baa ahééh ílį́ dóó bee ééhániih. Ni ná át’é. Hane’ dasidoots’ą́ągo sodadoołzinígíí, azhą’shį́į́ doo bohónéedzą́ada ndi áká a’oołwodígíí doodai’ ajooba’ bibéeso bee oołwodígíí hazhó’í choidoo’į́į́łgo bee hasih dooleeł, ahéhee’.

Diyingo nihídéét’í’ Baadahojoobá’ágíí Baa’áháyą

Dííjį́di Jesus Christ BiSodizin baadahojoobá’ígíí baa áháyą́ éí beehaz’áanii át’é. ² Éí binahjí Yisdá’na’íiłdéé dóó alánahoo’aadí háhaz’ą́ doołeeł. ³ Alma hiinánéédą́ą́’ t’áá aníínii ádaat’éhę́ę́’ dííjį́įdi t’ahdii t’áá aaníí: “Dóó ákó, át’į yiih keedahat’įįgo, bi’éé’adadinígíí t’áádóó chi’deeneskaad da, doodaii’ dichin danilínígíí, doodaii’ dibáá’ danilínígíí, doodaii’ bit’a’dahoneezgai’ígíí, doodaii’ doo hazhó’ó baa ádahayánígíí; dóó yee da’at’ínígíí doo bijei yee deestł’ís da; ákó t’áá ałtso biłdaniliį́, t’áá áła aniinaaghai dóó hast’ihii, t’áá bíni’ nidaakaaígíí dóó awáályaaí, t’áá áła a’áád dóó aką’, sodizin at’ah danilínígíí dóó doo da’ at’ahígíí , doo łah aláahdi ayoosin da bichį́ ańdahazt’i’ígíí.” ⁴

Sodizin atah danilínígíí ał’ąą át’éego ańdahaazt’i’goo ańdaalwo, dii ałdó’:

Relief Society Diyin kehgo aná’awo, Diyin bibee adziilii yee dayikahígíí, dóó ídaho’aahgóó;
hodílzin ch’iyáán ádąąhyiit’į́įgo dóó béeso bee áká’anída’awo’ígíí;
nanise’ nida’nit’į́įh dóó ch’iyáán ásaa’ deizíní bee nidaha’nííł bee áká’aná’áwo’;
da’níłts’ą́ą́dę́ę́ nida’hanééh bá ééhózin bił nahazą́ągóó;
awáalyaaí biká aná’álwo’jí;
Sodizinjí áká aná’awo’ígíí;
dóó JustServe béésh ntsékees bii’déé’, dahólǫ́ǫ́góó, éí áká’a’ayeed andajahígíí bee bił dahane’.

Dii t’áá át’é bee, Diyin Bi’bee adziilii atah danilínígíí bee, alhiłka’ ana’áwogo naanish doo nitsada ákó áká’a’oowodgo ayoo na’iiłnah, éí Jesus Christ bikee nisidzinígíí bee át’é.

Diyin Ya’dahałne’íí Ni’bikaa adahwiisaagoo áká a’ayéed bąąnazlá.

Diyin Ya’dahałne’íí ni’bikaa adahwiisaagoo yaa ádahałyą, doo tah Sodizin beedahoołdahjí atadanilinígíí t’éiyá da. Sizį́doo baa akwinisingo, dóó Aląji’ Danilinígíí ayoo at’éego yidiiłkaal a’áháyą yindaalnish. Choi’doo’íí’ígíí í’ yéego bidinhooyéehgo, Aląji’ Danilinígíí a’áháyą yee bidahoolnįįgo adanihiłní lą’igo adałee. łą’ago adijahígíí yika adat’i’ dóó t’ídigo ádahoot’ehigii.

T’áá áníídígo, azee’ííł’íní bi’éé áts’íís bee baa á’hayanígíí baa dashijaah Beehive Clothingdi nidaskad nahaałníígo choi’doo’iił biniyé. Azee’ ííł’íní, President Russell M. Nelson ayóó yíneedlį́. Doo t’oo dinííshįįł nizinda. Ádidineesh’ąął nizį́— biǵąziiz álátsíín gonaa dóó haniłneez dóó heet’áo bine’dee bee’atłoda neeskaah. Áádóó bik’idjį́ anihiłni, cha’biyí’go,“Daniłtsąągo niheeda’ałní’go dine’é bit’aadaakegoo, ahééhé dahoodiinosingo chi’yaan ádądat’į́, béeso bee áká’aná’awó nidahoołeh, dóó Diyin Bóhółníihii bizhzhí ’bee áká’ańdałwo.”

Áká’ańda’awo’ígíí baa Nahane’

President Nelson binahata’ bikehgo, nihił hashne’ heet’áo Jesus Christ ańdajah’ t’ó bikaagoo niyooł tso nídadikahgoo, ní’ ni’ndaha’náhgoo, dine’é bikeyahdoo dahdadiníídzóódígíí—dóó naałnííh nide—ahéhee’ dajooba’ dóó nihik’is t’óó’ ahonoyoi. Dimiil dóó níwohjį’ COVID-19 naałniih éí t’áá íiyisíí alaah át’éego baanda’anishgo tseebíí ts’áadah nídeizid, Sodizin bił haz’ą́ądóó nahast’éídi neeznádiin dóó níwohjį’ ni’ bikáá’góó dahoochxǫ’ dóó t’ááłáhídi neeznádiin dóó niwohjį’ bikéyah yik’ihdaneezchą́ą́’ígíí yiká’ííjéé’. Ákót’ée ndi díí daolta’ígíí doo t’áá át’éii yaahalne’ da. Dį́į́go bee aki’diit’į́į́hígíí nihił ííshjání ashłeeh t’óó bee ch’ídaast’ą́ągo.

South Africadi COVID naałní ak’ihałdóóh bee e’elyeedjí

Dieke Mphuti Welkom, South Africa kéyahdéé’ hast’ą́ą́ts’áadah binááhaigo, bizhe’é dóó bimá bits’ą́ą́ ádin dikwíí naahai’ídą́ą́’ shį́į́, bitsilí dóó bideezhí táá yil t’éigo yiyaa hooł’a’. Ałají ch’iyáán t’oo bíighghahago ch’ééh heenitáago yaa bíní łeh nt’éé’, ndi COVID biniinaa bídin hóyéé dóó t’áá sahdii hadá’da’deetą́ągo t’óó yíwohdi doobiighada silįį’. T’áá áłahjį’ dichin danízin, honaagóó dabighanígíí éí łahda handa’ałtso’.

Bini’ant’ą́ą́tsózí 2020 nizhónígo oo’ááłgo, Dieke bida’ádilkał diists’ą́ągo yik’ee bił hóóyee’. Naaki doo yááhásinígíí yich’į’ ąą’áyiilaa—ła Sodizin yá naaghahígíí Johannesburgdéé’ dóó ła’ígíí éí South Africa Department of Social Developmentdéé’ át’į́įgo.

Naaki aná’awo’ bee da’oołdah ahiikaigo dahooghangóó ch’iyáán ádaadingóó áká’iijéé’. Dieke naadą́ą́k’áán dóó ch’iyáán ałąąh ádat’éhígíí yiyiiłts’ą́ągo biyi’ hahooldoh, éí Sodizin áká’aná’áwo’jí béeso bee ndahaaznii’. Díí yik’į́į́ ádaat’éego dikwíí damǫǫ adooleeł bikéyah bídahólníhígíí biká’anájahgo hahoodoolzhizh.

Dieke bahane’ dikwíídi da dimííl bitahdéé’ t’ááłá’í hane’ át’é éí shį́į́ adahwiis’áago ákódahoot’é COVID naałniihgo ahéhee’ nihee ajooba’ Diyink’ehgo áká’oołwod.

Afghan Ramsteindi ak’ihałdóóh bee e’eyeed

K’ad ádahooniłígíí baa dahane’go daołtsą́: díkwíí dimiil shį́į́ Afghanistan dine’é kéyah yits’ą́ą́dóó dahdadínííchą́ą́’ígíí bił nda’diit’a’. T’óó ahayóí bił nda’iizt’a’ béésh naata’í bił nahaz’ą́ągo doodaii’ t’óó honíshghaníj́i’ Qatar, United States, Germany, dóó Spaingi áádóó dazhdeeskai’ígóó. Haneetehee bidį́hoyéé’ii yidindanilí, dóó Sodizindéé’ chi’yáán ádaat’éii dóó nidadoolnishígíí yee adahaazh’jéé’. Ramstein Germanydi Béésh Nata’í Nidandahígi, Sodizindéé’ lą’í aweets’áál, awéé’ bich’įįyą́, dóó abe’ dóó ké yee áká’ííjéé’.

Sáanii éí Afghandéé’ dahdadínííchą́ą́’ígíí yá nda’ałkad

Relief Society danilinígíí Afganistandéé’ sáanii ła’ bichooní bi ééde’jį’ bitsii yik’ídeest’i’ lá, háálá t’áá bí bitsii’ yikínídeiłti’ yę́ę́ bikidahaasdláád ałk’ina’aldeehgo Kabul béésh nata’í nidandahígi. Sodizin ałąąh ádaat’éhígíí doodaii’ ałąąh át’éego áda’ooł’įįł ndi bee ajooba’ yee ałk’is daazlį́į́’, Ramstein First Ward déé’ ahííkaigo Afghan sáanii Muslim danilínígíí bi’éé’ yándeeskad. Sister Bethani Halls ádííniid, “Sáanii bi’éé’ yee séídadilzįįh yę́ę́ bidę’hóyéé’góó deidiizts’ą́ą́’, áko bánda’iilkad áko bi’éé’ [bił yá’ádaat’ééhgo] yee sodadilzin doo.” ⁵

Haitian dine’é Bikéyah Ndahasnáá’ígíí Bíká’ánída’awo’

Díí bee nihił nááhodeeshnihígíí éí doo ajit’į́ doodaii’ hajistih da ndi yá’át’ééhgo áká’azhdoolwoł. Marie “Djadjou” Jacques tseebíí ts’áadah binááhai éí Cavaillon Branchdéé naaghá Haitidi. August yę́ę́dą́ą́’ ni’nahasnáá’go kin dashijaa’gi dahoochxǫ, yił háájéé’ bighan atah neeznáá dimiil bilááhgóó kin ndahaasdááz. Ch’ééh baantsíjíkees łeh hooghan ádin yileehgo bik’eehóyéé’. Ndi doo hóyéé’ bik’ehdeesdlį́į́’ da, Djadjou—bidziilgo—binaadéé’ ła’ yíká’iilwod.

Ásdzáá sání le’ ti’hoonííhgo yiyiiłtsą́ dóó ya’áhályą́ągo hahoolzhiizh. Atah ts’iilzééh nahjį’ ayizhjaa’. Ch’ééhdeiyáa ndi, Sodizin dahyiikahjí yiká’elwod ch’iyáán ndaa’niih dóó bee ádaa’ádaháyą́ neeznii’. Djadjou’s t’áá íiyisíí bidziilgo áká’análwo’go baa hane’ éí binahjį’ nooséłí dóó ániid ndaakai’ígíí Jesus Christ yik’ehgóó ádaat’į́į doo.

German Flood Relief

T’áá díkwíhí damǫǫ nahasdzáán hididoo’nááłgo, ła’ ániid ndaakai’ígíí Atlantic tóónanídí t’áá ákwít’éego áká’adahazhjéé’. Europe i’ii’ááhjí July yę́ę́dą́ą́ tó daaląąd éí t’ahdoo ákót’áo ákónééh da ńt’éé’.

Tó yaa ádíneesąądgo, ła’ naalyéhí yá sidáhí, Ahrweiler, Germany kindashijaa’di tó nilį́ hahoodzohgi dahoochxǫ’ígíí neeskáá’go dóó yikee bąąnahookaad. Hastiin baahojooba’í lei’, éé’neishoodii Sodizinjí atah nilį́, sodoolzin Diyin God háída shika’adoolwołígíí shich’į’ anił’aah yidííniid. Bíískání abínígo, President Dan Hammon Germany Frankfurt Missiondéé’ Diyin yá nda’nitinígíí yiní’eezh bi’éé’ daaltsogo éí Anídeilwo’ bi’éé’ dabikáá’go. Naalyéhí báhooghan biyi’ tó neeznáá ádeis’eez (3 m) yahíína’, hashtł’ish dit’ą́ągo niinéł’éél. Áká’ííjéhígíí hashtł’ish ch’ídeyiizgeed, ni’góó sikaad dóó hooghan biyi’ bik’ésti’í nahjį’ kódeiyiilaa, dóó atiin bąąhgóó t’áá ałtsóní yáá dayiitsih. Naalyéhí yá sidahí, bił hóózhǫǫd Diyin Bóhólníihii Bá Ndaala’í ła’ bich’į’ ayííł’aad yíká sodoolzin yę́ę́ bik’ehgo—t’áadoo yiłkaahí! ⁶

“Áko shį́į́, Choinihiidooł’įįłgo Bíká Sodiszin”

Sodizinjí áká’ana’awo’ baa yá’áti’go, Elder Jeffrey R. Holland łah ádííniid: “Sodizin bik’eh ádahoonííł … t’áá ahą́ą́h … Diyin God t’áá háída choiyooł’į́įgo binahjį’. Áko, choinihiidooł’įįłgo bíká sodiszin. Diné sodadilzinígíí biká’ándeijah doo.” ⁷

Shilah dóó shik’is, áká’anídaahjahígíí, béeso bee ánídaałwo’ígíí, nihe’oolkił, dóó nihe’ayóí’o’ooni’, t’óó ahayóí sodadolzinígíí bá bik’eh ádahoohłaa. Ákót’ée ndi t’óó ahayóí ádoolníłígíí t’ah hólǫ́. Sodizin tó bee danihi’doolzį́hígíí, bich’į’ ánídahazti’ígíí bíká’anídeilwo’go Diyin bił ałha’dadiniit’ą́. T’áá ła’í niidzinígo ndeilnishgo doo béeso bąąh álį́į da doodaii’ doo danízaad da; ⁸ Diyin Ii’sizíinii bikéé’ ániit’éego dóó nihijéí bee Diyin Bóhólníihii kódabidi’dii’niił: “Kǫ́ǫ́ sízį́, ashíł’aah.” ⁹

Diyin Bóhólníihii Díí Yiihahígíí Ajooba’ Yee Na’neezt’ą́ą́ Dóó Be’iina’ Yee Nihánina’ídlá

Luke 4 bikáá’ ályaa Jesus Nazareth bidi’nees’zánáá’gi níyą́ągo, dóó Sodizin bá dahooghangi saad yee haadzíí’. Díí na’nitingo bee hahoolzhiizh, dóó Isaiah binaaltsǫǫs biyi’déé yee haadzíí’:

Diyin Bóhólníihii bi Níłch’i Diyinii shił hólǫ́, háálá badahojoobá’ígíí éí hané’ yá’át’ééhii bee bił dahashne’ dooleełgo yee shíísį́į́’, bijéí daasdiłígíí hasht’éédadeeshdlííł biniyé ashííł’a’, daasnáanii éí béédidoochiłgo bee bił dahashne’ dooleeł, dóó bináá ádaadinígíí da’oo’į́ nídadoodłeeł, atí’daadzaa’ígíí bee’ditdoochił.

“Diyin Bóhólníihii díí yiihahígíí ajooba’ yee na’neezt’ą́ą́ dóó be’iina’ yee nihánina’ídlá. …

“… Dííjį́ Diyin bizaad disiníts’ą́ą́ yę́ę́ bik’ihoolyaa.” ¹⁰

She’oodlą́ bee ádíshní Diyin bizaad t’áá aníí nihił hoolzhizh biyi’ bóhodoolnííł. She’oodlą́ bee ádíshní Jesus Christ doogááłgo bijéí daasdiłígíí néídoołdzí. Bina’nitin éí doo da’ooínígíí da’oo’į́ nídadoodleeł. BiSodizin éí dabidisnáhígíí bee’doolnihgo yee na’nitin, dóó Bándaala’í ni’ bikáá’góó adadeeznihígíí yee’doołnih.

Díí ánáádishninígíí bee áłch’į’ ánáshdlééh Jesus Bá Ndaala’í Simon Peter neiyídííłkid yę́ę́: “Ayóó’ísh Áshííníní’?” ¹¹ Sodizin bee na’nitin éí hait’áó díí na’ádíkid baa hadíídzih dóó “[Bi] dibé ba’dííłtsoł.” ¹² T’áá íiyisíí hodinísingo dóó Jesus Christ nihiNa’nitinii ayóó ííníníigo, t’áá ła’í niidzinígo Bee Ayóó At’éego na’neeztą́hígíí łahdóó biká adiijah, dóó Bí choinihidooł’įįłgo sodiszin. Jesus Christ bízhi’ baa hast’i’ binahjį́ ádíshní, amen.