Christ Bikee’ Naná’ígíí Dííłeeł
Diyin Christ bikeenaashaa doo jinizing éí Yisdaiiníilii kí’ítóá híjíínáó leh t’áá yaanaagha ígí’ítáó joogał łeh.
Diyin binaaltsoos yinishtágo Saul Tarsusdę́ę́’ oodlą́ní silíí’ígíí ayóó shił nizhóní, bikeedę́ę́ Paul joosyé.
Paul da’oodlą́’ígíí dóó bisodizin atíyiłį́į́go binaanish nt’ę́ę́. Yahá’ąąshdę́ę́ dóó Jesus Christ nina’nidlá biniinaa Paul bee iiná łahgo anayiidlaa, dóó Diyin God yáchélnish. Yisdaiiníiłii Jesus Christ náhalingo dah diiyá.
Paul Corinthians neenitingo áhałné shikeenaakai doo háálá shi éí Christ bikeenaashsha’ígí’ at’áó. (see 1 Corinthians 11:1). Diishjíídi ałdó Paul hagó nihiłní: Jesus Christ bikee naagha’í doołeeł.
Bąą nisiskeesgo háásh yit’áó Jesus Christ bikee nijigąą’ doo. Na’ídiishkid, “háásh yit’áó Christ nahlingo aniisht’éí doo?”
Christ bikee naashaa’doo jinízingo éí t’áá at’e’go yeesizi’ígííge’ít’áó bik’égo dah diigaah. Yá’ádaat’ééhígíí t’éíyá bee hajííná. Ákotáó téíyá t’áá aníí Jesus Christ bikeedah díígaah.
Yisdaiiníiłii bee iiná yiłtah, áko diishjį́ bee nihił hashné doo, díí dį́į́’ sinilígíí bik’égo yilshaał éí bee nihił hashné.
Tsídá ałtsé éí ajooba’. T’áá yá’aashdí Jesus Christ ajooba’go naaghą́ nt’ę́ę́’. Yá’aashdi ałah alééhdí, bił bee hózin Diyin God T’áá Bí aní, “ShiZéhé, ní íínizinígíí adoolnį́į́ł dóó hooląągóó naadahwíínį́į́’ doo.” (Moses 4:2).
Jesus Christ ajooba’ yee na’neezt’ąą’ dóó biZhe’é yaa haasnįįh.
Ajooba’ji’ hiníínąągo nihił hołyééh doo (see Doctrine and Covenants 19:23). “T’áá ánółtso a’ohgo ádaa nitsídaahkeesgo aháchodaoh’į́ hááláDiyin God éí ádaa daha’niihii yik’ijį’ nilį́, nidi bibee ajooba’ éí a’ohgo ádaa nitsíkeesii yee yaa jooba” (1 Peter 5:5). Ajooba’ éí yá’ąashdę́ę́’ hajį́ hané łeh. Éí bits’ąądoo yá’át’ééhii bik’égo iiná at’é.
Eldir Dale G. Renlund
Diné Diyin God yił jóoba’ yikáhíi Azhé’é Diyin dóó Jesus Christ bá áyiilaa yéé daalníigo.
“Jooba’ aashdilzingo éí Diyin God bił joogaał doo” (“Yá’át’ééhgo ájít’é, ajooba’go ayóó’ájít’é, dóó ajooba’go Diyin God bił joogał,,” Liahona Niłch’ítsósí 2020, 111,-109).
Naakigoné éí doo na’azidigíí Hasda’ííniiłii yee sízį́. Doo naldzidgóó naat’áánii hastóí diyin bighandi diyindę́ę́’ aadat’éíí yee neenitin, azhá tóó naakits’áádah binąągháí ndi, t’ahdi ashkii yazhi níłilíí ndi doo naldzida nt’ę́ę́’. Naat’ááni hastóí ndinitin dooleeł yaah jó łahgo at’é, ashkii Yazhigo ndahwiintin doo, “dah ííst’s’ąą’ dóó nida’ídiłkid” (Joseph Smith Translation, Luke 2:46 [in Luke 2:46, footnote c]).
Nihí Democratic Republic of Congo Mbuji-Mayi Mission 2016 to 2019jí Diyin bánaníít’ąąh. Átiin téíyá bee na’aldéeh Missiondí. Diné dah ní’įįhii béésh hał nideejaahgo diné yika’ígíí yich’į́ ch’éehdaajah dóó bee hózid.
Ashdla’ nidahnitinígíí atiindí dahni’ííhii hach’į́ jinijéeh. T’áá hihí ałdó atiindí ní’anhídiilyaah, áko nideeldzid t’áá ałtso diné bá, łah doo ałah aléehgóó dóó nidahnitinígíi bąą na’nitágóó doo nidéékai da łeh. Háánizą́ágo ákot’éí doo éí doo nihił bee dah hózin da. Area Presidency bich’į́ í’ííshłaah, atiingóó needahígíí nihá baahadzid, tsídá atiin bikaagóó t’éíyá nida’nitinígíí bich’į́ na’adah.
Elder Kevin Hamilton, Nihi Naat’aanii Africa Southeast Areaji’, shich’į́ í’iilaahgo kóshił ní: “Kót’áó bąą nisiskees, t’áá ní hazhó nąąsgóó t’áá bíínógha’go bąą nidadoołnish. Sodołzin dóó hazhǫ́’í bąąsokees. Hazhǫ́go bąą ahołyąahgo ní dóó nándanitinígíí atídoonį́į́lígíí bich’ąą sinzį́ ndi nihééoodlą́ bee naasgo yóká doo. Háálá Diyin God hasti’go nitsáhákees doo nihaidiní’ą́ą da, nidi bee adziil, áádóó ayóó’ó’ó’ní, índa ádaa áháyą́ągo nitsáhákees nihaidiní’ą́” (2 Timothy 1:7).”
Éí NihiZhe’é bizaad disiits’ąągo yéígo nihidziil dah siidlííh áko doo nidééldzidgo diyin bá nideelnish nt’ę́ę́’ t’áá nilééhjí biigha’jí azlį́į́’.
Diyin bizaad t’áá aniidígíí deeyiniitágo Joseph Smith Diyin Bóholnííhii bizaad yaasékeesgo Joseph konhidííniid: “Shik’isóó, da’doo’ísh naanish ayóo’at’éíí naasgóó bąą nideelnish doołeeł? Náásee’ dóó doo t’ą́ą́jígoo da. Doo ndałzidgóó ádólnozin, Shik’isoo náásgóó ak’ehdidleehgóó yilwoł!” (Doctrine and Covenants 128:22).
Ha’aashjąąhshį́į́h t’áá doo neełdzidi t’áá anii’nii ádiilnįįł azhá doo nidzinda ndi—t’áó needzid nihee’oodlą́ bich’ą́a’hadíídzi. Ha’iisha’ t’áá doo neelzidi nihee’iiná łago andiilnęęł t’áá’ akw’ííjí, dóó Diyin bibeehas’ąąnii bik’eh honeelį́į́’ doo t’áá doo neeldzidi. Ha’aashjąąshį́į́h t’aa neeldzidi t’aa ákogi at’éígo hiníínąą’ doo, dóó t’aa nihinaanish nihaadeetą́’ígíí hazhó’í bąą neelnish doo.
Táá goné Hasda’ííniiłii yee sizį́ éí aanídít’aah. Nihita’góó na’nitingo naagaago asdzaan adileehii yich’ąą haadzííhgo t’aa doo tsé bee yiłnida’jiishné da. Kóyidííniid, “niwo’jí yinaał dóó bąąhagí át’eii t’aadoo bąą nan’náhi” (John 8:11). Díí binaji’ asdzaani bee iina’ łahgo ayíílaah dóó ana’yidiit’ah, “diyin bizaadę́ę́ yisdzo’, Diyin God yaahaasni’ dóó Bizhi’ yoosdlaad” (Joseph Smith Translation, John 8:11 [in John 8:11, footnote c]).
Késhmish hodilsin Niłch’iltsoh 2018yaadą́ą́’ Nihinaat’áánii Russell M. Nelson dį́į́’go niha’ilyah Yisda’íniiłii nihee nilyah. T’áá’ła’gone’ Yisdá’ííniiłii niheenilahi’gíí éí aanidiit’aah:
“Nihanina’ídlahígíí binahji’, diné átíníílaahígíí bąą nididíí’aał azhá diné átíníílaadígíí doo iinizinda ndi.
“Doo nandląhda diné ájooba’a’dilzingo dóó t’áá’anii áníígo shanidiníaah hałníígo éí doo nandlahda. Ndi Yisda’ííniilii binaji’ t’áá háíshį́į́h átíniilaahígíí baa nididííaał” (“Jesus Christ dį́į́’ nihilákee niinilah” (T’aa Naat’áánii Kémish Holdilzin Niłch’ítsoh 2018yaahdą́ą́’], broadcasts.ChurchofJesusChrist.org).
Dine’ t’áá’anii baa’nidíít’aahgo áko inda NihiZhé’é ałdó nihaaneedíít’aah doo. Aanidíít’aah íít’į́į́’go éí binají t’áá jiik’e dóó iłídlį́ígo, baah yiidah dóó tó yiidlá’ t’aa Dimǫ́ǫ́’ na’ádleehgo. Diné bąąnídíít’aah éí binahji’ t’áá’nii Jesus Christ bikee’yiidaalígíí áníít’éíi doo.
Dį́į́’ goné Hasda’ííniiłii yee sizį́ éí naa’iinį́į́h. Jó éí Jesus Christ bina’haga’ at’é. Yisda’ííniiłii bee iina’ niha’náá’iisnįįgo binaji’ naadidiikai. Tíhoonį́į́go,biZhé’é aayiłní, díí bąą’ha’íízah’í nanjí inaah, ndi t’áá nilee hoolaahji’ niha’tíhooznįįh. Díí Jesus Christ niha’niná’ídlahígíí át’é.
Naat’áánii M. Russell Ballard nanitin: “Nina’ídla’ígíí éí tsídá alaahdi ayóó’óó’ní at’é. Diyin ayóó’á’níí’ní, bina’haga’, dóó diné ayóó’óó’ní bee beehózin éí nihí ba’nina’diilyeeł (“The Blessings of Sacrifice,” Ensign, May 1992, 76).
Nihí éí diyin báneedahgo nániitin, diné bik’a’áneelwo’, yá’át’ééhii baa needah, hak’éí bána’anishjí neelnish, dóó nizhónígo sodindę́ę́’ nihinaanish baa needah.
Diyin God binaanishjí nihibééso niheelyé dóó aná’elwo’jí bééso bee aneelwo’ doo. Hasda’ííniiłii bił áha’díítą niha’ i’lį́į́’ doołeełgo tsídá t’áá nihi nina’iilyeehgo t’eíyá niha’ ílį́į́’ doo.
Diyin Jesus Christ bikee yiidaałgo dóó niha’nina’ilyahígíí ba’ííniidlíí’go dóó ajooba’, dóó doo na’adzid, dóó diné baa’nidíít’aałgo dóó t’áá diyin binaanish baa neelnish doo éí bee niga’sodisin.
Shił bee hózin Diyin God hinah dóó t’áá aniitso nihéí hosin, dóó Jesus éí Christ at’į́ dóó diisji’ Naat’áánii Russell M. Nelson éí Diyin Yáyałtį́ nilį́. Shił bee hózin Jesus Christ Akeedi Dayoołkaałgo Yá Naazinígíí éí bisodizin át’é dóó Mormon Binaaltsoos t’áá anii át’é. Jesus Christ bízhi’ bináhjį’, áamen.