2010
Lidé motivovaní chrámem
2010


Lidé motivovaní chrámem

Mějte doma obrázek chrámu, aby ho vaše děti měly na očích. Učte je o účelech domu Páně.

Chrám je velkým symbolem našeho členství

Jak je úžasné, že máme výsadu dojít si sami do chrámu pro svá požehnání! Poté, co si do chrámu přijdeme pro vlastní požehnání, jak nádhernou výsadou je pracovat pro ty, kteří nás předešli! Z tohoto pohledu je chrámová práce prací nesobeckou. Kdykoli však vykonáváme chrámovou práci pro druhé, vrací se požehnání i nám samotným. Proto by pro nás nemělo být překvapením, že Pán si přeje, aby Jeho lid byl lidem motivovaným chrámem.

Pán sám ve svých zjeveních, která nám dal, učinil chrám velkým symbolem pro členy Církve. Přemýšlejte o postojích a spravedlivém chování, na které Pán poukázal v radě, kterou dal prostřednictvím Proroka Josepha Smitha Svatým v Kirtlandu, když se připravovali na stavbu chrámu. Tato rada je platná i dnes:

„Zorganisujte se; připravte každou nutnou věc; a zřiďte dům, a to dům modlitby, dům půstu, dům víry, dům učení, dům slávy, dům pořádku, dům Boží.“ (Nauka a smlouvy 88:119.) Odráží se v těchto postojích a v tomto chování skutečně to, čím se každý z nás snaží být a kým si přeje být?

Veškeré naše úsilí v Církvi vede do svatého chrámu

Veškeré naše úsilí při hlásání evangelia, zdokonalování Svatých a vykoupení mrtvých vede do svatého chrámu. Je tomu tak proto, že chrámové obřady jsou naprosto zásadní; bez nich se nemůžeme vrátit do Boží přítomnosti.

Opravdu, Pán si přeje, aby Jeho lid byl lidem motivovaným chrámem. Kéž by se splnila nejhlubší touha mého srdce a kéž by byl každý člen Církve hoden vstupu do chrámu. Mou nadějí je, že každý dospělý člen bude hoden mít – a bude při sobě nosit – platné chrámové doporučení, a to i v případě, že vzdálenost chrámu nedovoluje jeho bezprostřední nebo častou návštěvu.

Chrám je svatý Pánu; má být svatý i nám

Buďme lidem, jenž navštěvuje a miluje chrámy. Pospěšme do chrámu tak často, jak nám to čas, prostředky a osobní okolnosti dovolují. Navštěvujme ho nejen kvůli svým zemřelým předkům, ale také kvůli osobním požehnáním chrámového uctívání, pro posvěcení a bezpečí, které lze v těchto posvěcených a zasvěcených zdech získat. Chrám je místem krásy, je to místo zjevení, je to místo pokoje. Je to dům Páně. Je svatý Pánu. A má být svatý i nám.

Sdílejme se svými dětmi ony duchovní pocity, které v chrámu máme. A učme je s větší dychtivostí a lehkostí tomu, co můžeme vhodného říci o účelech domu Páně. Mějte doma obrázek chrámu, aby ho vaše děti měly na očích. Učte je o účelech domu Páně. Nechť od raných let plánují, že tam půjdou a že zůstanou tohoto požehnání hodny.

Pána těší, když jsme hodni jít do chrámu

Pána těší, když jsou mladí lidé hodni jít do chrámu a vykonávat tam zástupné křty za ty, kteří neměli v životě možnost nechat se pokřtít. Pána těší, když jsme hodni jít do chrámu, abychom tam s Ním uzavřeli své vlastní smlouvy a byli zpečetěni jako manžel a manželka a jako rodina. A Pána těší, když chodíme do chrámu a jsme hodni vykonávat tytéž spásné obřady i za zemřelé, z nichž mnozí dychtivě čekají na to, až za ně budou tyto obřady vykonány.

Aby mohl být chrám skutečně naším symbolem, musíme toužit po tom, aby tomu tak bylo. Musíme žít tak, abychom byli hodni do chrámu vstoupit. Musíme dodržovat přikázání našeho Pána. Dokážeme-li žít podle vzoru našeho Mistra a bude-li pro nás Jeho učení a příklad tím nejvyšším vzorem, pak nám nebude připadat těžké být hodni návštěvy chrámu a být pevní a věrní ve všech oblastech života, neboť budeme oddáni jedinečnému posvátnému vzoru chování a víry. Ať budeme doma, nebo na tržišti, ať budeme školou povinní, nebo budeme mít školu už dávno za sebou, ať budeme jednat úplně o samotě, nebo společně s mnoha jinými lidmi, náš směr bude jasný a naše měřítka budou zjevná.

Schopnost stát si za svými zásadami a žít bezúhonně a s vírou podle vlastního přesvědčení – to je to, na čem skutečně záleží. Tato oddanost pravým zásadám – v osobním životě, doma, v rodině i kdekoli jinde, kde se setkáváme s druhými a ovlivňujeme je – tato oddanost je to, o co nás Bůh v konečném důsledku žádá. K ní je třeba se zavázat – celou duší, ze srdce a s věčným odhodláním se zavázat zásadám, o nichž víme, že jsou pravdivé v přikázáních, která nám Bůh dal. Budeme-li pravdiví a věrní Pánovým zásadám, budeme vždy hodni vstupu do chrámu a Pán a Jeho svaté chrámy budou velkým symbolem toho, že jsme Jeho učedníci.

Chrám Kirtland. Zasvěcen 27. března 1836.

Chrám Logan Utah. Zasvěcen 17. května 1884. Znovuzasvěcen 13. března 1979.

Tisk