Kniha Mormonova –závěrný kámen našeho náboženství
Ezra Taft Benson se stal 13. presidentem Církve 10. listopadu 1985. Jeho jméno je spojováno s pevným svědectvím o moci Knihy Mormonovy a s tím, jak zdůrazňoval její důležitost při každodenním studiu písem, při misionářské práci a při výuce evangelia. Právě před 25 lety, v říjnu 1986, pronesl na generální konferenci následující proslov.
Milovaní bratři a sestry, dnes bych rád mluvil o jednom z nejvýznamnějších darů, který byl dán světu v novodobé historii. Dar, který mám na mysli, je důležitější než jakékoli vynálezy, které přinesla průmyslová a technologická revoluce. Tento dar má pro lidstvo dokonce větší hodnotu než mnohé úžasné objevy, kterých jsme svědky v moderní medicíně. Má pro lidstvo větší cenu než rozvoj v letecké dopravě nebo než lety do vesmíru. Mluvím o daru, který byl dán lidstvu před 156 lety – o Knize Mormonově.
Tento dar byl připravován rukou Páně v období delším než tisíc let, a Pán ho pak skryl, aby byla zachována jeho čistota pro naše pokolení. Asi neexistuje nic, co by jasněji svědčilo o důležitosti této novodobé knihy písem než to, co o ní řekl sám Pán.
Svými vlastními ústy vydal svědectví, že 1) je pravdivá (NaS 17:6), 2) obsahuje pravdu a Jeho slova (NaS 19:26), 3) byla přeložena mocí z výsosti (NaS 20:8), 4) obsahuje plnost evangelia Ježíše Krista (NaS 20:9; 42:12), 5) byla dána inspirací a potvrzena skrze službu andělů (NaS 20:10), 6) dokazuje světu, že svatá písma jsou pravdivá (NaS 20:11) a 7) že ti, kteří ji přijmou ve víře, obdrží věčný život (NaS 20:14).
Druhé mocné svědectví o důležitosti Knihy Mormonovy získáme, když si všimneme, kam Pán umístil její příchod na časové ose probíhajícího Znovuzřízení. To jediné, co jejímu příchodu předcházelo, bylo První vidění. V onom úžasném nebeském projevu Prorok Joseph Smith poznal pravou podstatu Boha a to, že Bůh má pro něj práci. Příchod Knihy Mormonovy byl krokem, který následoval bezprostředně poté.
Zamyslete se nad tím, co z toho vyplývá. Kniha Mormonova byla vynesena na světlo ještě před znovuzřízením kněžství. Byla vydána jen několik dní předtím, než byla zorganizována Církev. Svatí dostali Knihu Mormonovu, aby si ji přečetli předtím, než jim byla dána zjevení nastiňující tak úžasné nauky, jako jsou tři stupně slávy, celestiální manželství nebo práce za mrtvé. Byla nám dána před kněžskými kvory a před zorganizováním Církve. Nevypovídá to něco o tom, jak Pán pohlíží na toto posvátné dílo?
Jakmile si uvědomíme, jak Pán nahlíží na tuto knihu, nemělo by nás překvapit, že nám také předává závažné varování týkající se toho, jak ji máme přijmout. Poté, co uvedl, že ti, kteří přijímají Knihu Mormonovu ve víře a činí spravedlivost, obdrží korunu věčné slávy (viz NaS 20:14), Pán pokračuje tímto varováním: „Ale těm, kteří zatvrzují srdce své v nevíře a zavrhují [ji], se to obrátí k jejich vlastnímu odsouzení.“ (NaS 20:15.)
V roce 1829 Pán varoval Svaté, že si nemají zahrávat s posvátnými věcmi (viz NaS 6:12). Kniha Mormonova je zajisté posvátná, a přesto si s ní mnozí zahrávají neboli, jinými slovy, berou ji na lehkou váhu a pokládají ji za něco nepříliš důležitého.
Když se v roce 1832 někteří z prvních misionářů vrátili z misijního pole, Pán je pokáral za to, že Knihu Mormonovu berou na lehkou váhu. Výsledkem tohoto postoje, jak řekl, bylo, že jejich mysl byla zatemněna. To, že brali tuto posvátnou knihu na lehkou váhu, způsobilo nejen to, že oni sami ztratili světlo, ale také to celou Církev přivedlo k odsouzení, dokonce všechny děti Sionu. A potom Pán řekl: „A zůstanou pod tímto odsouzením, dokud nebudou činiti pokání a pamatovati na novou smlouvu, a to Knihu Mormonovu.“ (NaS 84:54–57.)
Zdá se nám dnes Kniha Mormonova méně důležitá, když ji už máme více než půl druhého století? Pamatujeme na onu novou smlouvu, a to Knihu Mormonovu? V Bibli máme Starý zákon a Nový zákon. Slovo zákon je převzato z řeckého slova, které také může být přeloženo jako smlouva. Měl Pán na mysli toto, když Knihu Mormonovu nazval „novou smlouvou“? Je to skutečně další smlouva neboli svědectví o Ježíšovi. To je jeden z důvodů, proč jsme nedávno k názvu Knihy Mormonovy doplnili slova „Další svědectví o Ježíši Kristu“.
Pokud byli první Svatí pokáráni za to, že brali Knihu Mormonovu na lehkou váhu, nacházíme se pod menším odsouzením, činíme-li totéž i my? Pán sám vydává svědectví o tom, že tato kniha má věčný význam. Může jen několik z nás přivést celou Církev k odsouzení, protože si zahráváme s posvátnými věcmi? Co řekneme u soudu, až budeme stát před Ním a setkáme se s Jeho zkoumavým pohledem, zjišťujícím, zda patříme k těm, o nichž se píše jako o těch, kteří opomíjejí novou smlouvu?
Existují tři důležité důvody, proč Svatí posledních dnů mají učinit ze studia Knihy Mormonovy celoživotní záležitost.
Prvním důvodem je to, že Kniha Mormonova je závěrným kamenem našeho náboženství. Toto je prohlášení Proroka Josepha Smitha: Svědčil o tom, že „Kniha Mormonova je nejsprávnější ze všech knih na zemi a že je závěrným kamenem našeho náboženství“.1 Závěrný kámen je ústřední kámen klenby. Drží všechny ostatní kameny na místě, a je-li odstraněn, klenba se zřítí.
Kniha Mormonova je závěrným kamenem našeho náboženství hned ve třech ohledech. Je závěrným kamenem při vydávání našeho svědectví o Kristu. Je závěrným kamenem naší nauky. Je závěrným kamenem svědectví.
Kniha Mormonova je závěrným kamenem při vydávání našeho svědectví o Ježíši Kristu, který sám je úhelným kamenem všeho, co děláme. Vydává s mocí a jasností svědectví o tom, že On skutečně žije. Na rozdíl od Bible, která prošla generacemi opisovačů, překladatelů a zkažených církevníků, kteří manipulovali s textem, Kniha Mormonova přešla od pisatele ke čtenáři pouhým jediným inspirovaným krokem překladu. Tudíž její svědectví o Mistru je jasné, nezředěné a plné moci. Ale činí dokonce ještě více. Většina křesťanského světa dnes odmítá božství Spasitele. Zpochybňují Jeho zázračné narození, Jeho dokonalý život a skutečnost Jeho slavného Vzkříšení. Kniha Mormonova učí jasnými a neomylnými slovy o pravdě tohoto všeho. Poskytuje také nejúplnější vysvětlení nauky o Usmíření. Skutečně, tato božsky inspirovaná kniha je závěrným kamenem při vydávání svědectví světu o tom, že Ježíš je Kristus.2
Kniha Mormonova je také závěrným kamenem nauky o Vzkříšení. Jak o tom byla zmínka již dříve, Pán sám prohlásil, že Kniha Mormonova obsahuje ‚plnost evangelia Ježíše Krista‘ (NaS 20:9). To neznamená, že obsahuje každé učení, každou nauku, která byla kdy zjevena. Spíše to znamená, že v Knize Mormonově nalezneme plnost těch nauk, které jsou nutné pro naše spasení. A ty jsou vyučovány jasně a prostě, aby se i děti mohly učit cestám spasení a oslavení. Kniha Mormonova nabízí mnohé, co rozšiřuje naše pochopení nauk spasení. Bez ní by většina toho, čemu se učí v jiných písmech, nebyla zdaleka tak jasná a drahocenná.
A konečně – Kniha Mormonova je závěrným kamenem svědectví. Právě tak, jako se zřítí klenba, je-li odstraněn závěrný kámen, tak celá Církev stojí nebo padá s pravdivostí Knihy Mormonovy. Nepřátelé Církve tomu rozumějí jasně. Proto jdou tak daleko ve snaze vyvrátit Knihu Mormonovu, neboť kdyby mohla být zdiskreditována, byl by s ní zdiskreditován i Prorok Joseph Smith. Stejné je to i s naším nárokem na klíče kněžství, zjevení a znovuzřízenou Církev. Ale podobně, je-li Kniha Mormonova pravdivá – a miliony nyní dosvědčují, že mají svědectví Ducha, že vskutku pravdivá je – potom musí člověk přijmout tvrzení o Znovuzřízení a vše, co je doprovází.
Ano, milovaní bratři a sestry, Kniha Mormonova je závěrným kamenem našeho náboženství – závěrným kamenem našeho svědectví, závěrným kamenem naší nauky a závěrným kamenem při vydávání našeho svědectví o našem Pánu a Spasiteli.
Druhým důležitým důvodem, proč musíme učinit Knihu Mormonovu středem studia, je to, že byla napsána pro tuto dobu. Nefité tuto knihu nikdy neměli; v dávných dobách ji neměli ani Lamanité. Byla zamýšlena pro nás. Mormonovy záznamy pocházejí z konce nefitské civilizace. S inspirací Boha, jenž vidí všechny věci od počátku, zkrátil záznamy vytvářené během staletí a vybral příběhy, proslovy a události, které nám mohou nejvíce pomoci.
Každý z hlavních pisatelů Knihy Mormonovy svědčil o tom, že píše pro budoucí pokolení. Nefi řekl: „Pán Bůh [mi] slíbil, že tyto věci, které píši, budou udržovány a zachovávány a předávány semeni mému z pokolení na pokolení.“ (2. Nefi 25:21.) Jeho bratr Jákob, který následoval po něm, napsal podobná slova: „Neboť [Nefi] pravil, že dějiny jeho lidu mají býti vyryty na jeho dalších deskách a že já mám zachovávati tyto desky a předati je dále svému semeni, z pokolení na pokolení.“ (Jákob 1:3.) Jak Enos, tak Jarom uvedli, že oni také nepsali pro svůj vlastní lid, ale pro budoucí pokolení (viz Enos 1:15–16; Jarom 1:2).
Sám Mormon řekl: „Ano, mluvím k vám, vy zbylí z domu Izraele.“ (Mormon 7:1.) A Moroni, poslední inspirovaný zapisovatel, skutečně viděl naši dobu a čas. „Vizte,“ řekl, „Pán mi ukázal veliké a podivuhodné věci o tom, co musí brzy přijíti v onen den, kdy tyto věci mezi vás přijdou.
Vizte, mluvím k vám, jako byste byli přítomní, a přece nejste. Avšak vizte, Ježíš Kristus mi vás ukázal, a já znám vaše konání.“ (Mormon 8:34–35.)
Jestliže viděli dnešní dobu a vybrali to, co pro nás bude nejcennější, není to důvod, proč máme studovat Knihu Mormonovu? Máme se neustále sami sebe ptát: „Proč Pán inspiroval Mormona (nebo Moroniho nebo Almu), aby toto zahrnuli do svého záznamu? Čemu se z toho mohu naučit, aby mi to pomohlo žít v této době a v tomto věku?“
A zde je řada příkladů, jak tato otázka bude zodpovězena. Například v Knize Mormonově nacházíme vzor toho, jak se připravit na Druhý příchod. Významná část knihy se zaměřuje na několik desetiletí předcházejících Kristovu příchodu do Ameriky. Pečlivým studiem tohoto období můžeme zjistit, proč někteří byli zničeni v hrozných soudech, které předcházely Jeho příchodu, a co přivedlo ostatní k tomu, aby dleli u chrámu v zemi Hojnosti a aby vložili ruce do ran na Jeho rukou a nohou.
Z Knihy Mormonovy se dovídáme, jak učedníci Kristovi žijí ve válečných časech. V Knize Mormonově vidíme zlo tajných spolčení zobrazené v jasné a hrůzostrašné realitě. V Knize Mormonově nacházíme poučení ohledně toho, jak reagovat na pronásledování a odpadlictví. Dovídáme se mnohé o tom, jak vykonávat misionářskou práci. A v Knize Mormonově vidíme lépe než kdekoli jinde nebezpečí materialismu a ulpívání srdce na věcech světa. Může někdo pochybovat o tom, že tato kniha nebyla zamýšlena pro nás a že v ní nenacházíme velkou moc, velkou útěchu a velkou ochranu?
Třetí důvod, proč Kniha Mormonova má takovou cenu pro Svaté posledních dnů, je uveden již v onom citovaném prohlášení Proroka Josepha Smitha. On pravil: „Řekl jsem bratřím, že Kniha Mormonova je nejsprávnější ze všech knih na zemi a že je závěrným kamenem našeho náboženství a že se člověk dodržováním jejích předpisů přiblíží Bohu více nežli prostřednictvím kterékoli jiné knihy.“ To je třetí důvod k tomu, abychom tuto knihu studovali. Pomáhá nám přilnout těsněji k Bohu. Nemáme hluboko v srdci něco, co touží přilnout těsněji k Bohu, více se Mu podobat v každodenním životě, pociťovat, že je neustále s námi? Je-li tomu tak, potom Kniha Mormonova nám v tom bude pomáhat více než kterákoli jiná kniha.
Nejde jen o to, že nás Kniha Mormonova učí pravdě, i když ona nás skutečně pravdě učí. Nejde jen o to, že Kniha Mormonova vydává svědectví o Kristu, i když ona ho také skutečně vydává. Jde ještě o něco více. V této knize je moc, která vám začne proudit do života v okamžiku, kdy ji začnete vážně studovat. Naleznete větší moc odolávat pokušení. Naleznete moc vyvarovat se klamu. Naleznete moc stát na těsné a úzké cestě. Písma se nazývají „slova života“ (viz NaS 84:85), a nikde to neplatí více než v případě Knihy Mormonovy. Když začnete hladovět a žíznit po těchto slovech, budete objevovat život ve větší a větší hojnosti.
Náš milovaný bratr, president Marion G. Romney … svědčil o požehnáních, která mohou přicházet do života těch, kteří budou číst a studovat Knihu Mormonovu. Řekl:
„Jsem si jist, že budou-li rodiče v našich domovech číst s modlitbou a pravidelně, jak sami, tak se svými dětmi, z Knihy Mormonovy, pak duch této velké knihy prostoupí naše domovy a všechny, kteří v nich přebývají. Prohloubí se duch uctivosti; vzroste vzájemná úcta a ohleduplnost. Zmizí duch rozbroje. Rodiče budou radit svým dětem s větší láskou a moudrostí. Děti budou ochotněji přijímat a poslouchat rady svých rodičů. Poroste spravedlivost. Náš domov a život bude oplývat vírou, nadějí a pravou láskou – čistou láskou Kristovou – a v jejich stopách bude přicházet pokoj, radost a štěstí.“3
Tyto sliby – více lásky a harmonie v rodině, větší úcta mezi rodičem a dítětem, více duchovnosti a spravedlivosti – nejsou jen planými sliby, ale přesně tím, co měl Prorok Joseph Smith na mysli, když řekl, že nám Kniha Mormonova pomůže přilnout těsněji k Bohu.
Bratří a sestry, z celého srdce vás naléhavě žádám, abyste velmi vážně uvažovali o důležitosti Knihy Mormonovy pro vás osobně i pro Církev jako celek.
Před více než deseti lety jsem ohledně Knihy Mormonovy pronesl následující prohlášení:
„Má to, jak přijímáme tuto knihu, nějaké věčné důsledky? Ano, buď k našemu požehnání, nebo k našemu zatracení.
Každý Svatý posledních dnů má učinit ze studia Knihy Mormonovy celoživotní záležitost. Jinak zanedbává to, co by mohlo dát duchovní a intelektuální jednotu jeho celému životu, a vystavuje svou duši riziku. Existuje rozdíl mezi obráceným, který je postaven na skále Kristově skrze Knihu Mormonovu a pevně se drží oné železné tyče, a tím, kdo to nedělá.“4
Dnes tato slova opět potvrzuji. Nebuďme v odsouzení, které doprovází metla a soud, kvůli tomu, že bereme na lehkou váhu tento veliký a pozoruhodný dar, který nám dal Pán. Raději získejme zaslíbení spojená s tím, že ji budeme chovat v srdci jako poklad.
V Nauce a smlouvách, v oddíle 84 ve verších 54 a 58, čteme:
„A mysl vaše byla v časech minulých zatemněna pro nevíru, a protože jste zacházeli lehkovážně s věcmi, jež jste obdrželi –
Kterážto domýšlivost a nevíra přivedla celou církev k odsouzení.
A toto odsouzení spočívá na dětech Sionu, vpravdě na všech.
A zůstanou pod tímto odsouzením, dokud nebudou činiti pokání a pamatovati na novou smlouvu, a to Knihu Mormonovu, a dřívější přikázání, jež jsem jim dal, aby nejenom říkaly, ale aby činily podle toho, co jsem napsal –
Aby mohly přinésti plody vhodné pro království jejich Otce; jinak zůstává metla a soud, aby byly vylity na děti Sionu.“
Od minulé generální konference jsem obdržel mnoho dopisů od Svatých z celého světa, mladých i starších, kteří přijali výzvu číst a studovat Knihu Mormonovu.
Jejich zprávy o tom, jak se změnil jejich život a jak přilnuli těsněji k Pánovi díky svému závazku, mě dojaly. Jejich úžasná svědectví znovu potvrdila mé duši slova Proroka Josepha Smitha, že Kniha Mormonova je skutečně „závěrným kamenem našeho náboženství“ a že se člověk „dodržováním jejích předpisů přiblíží Bohu více nežli prostřednictvím kterékoli jiné knihy“.
Modlím se o to, aby se Kniha Mormonova stala závěrným kamenem našeho života.
Fotoilustrace David Stoker; vpravo: foto Welden C. Andersen; foto presidenta Bensona – Busath Photography