Mluvíme o Kristu
Úžasná milost
Na milost Kristovu se spoléhám každý den.
„Na církevních shromážděních nemluvíme moc často o milosti,“ řekl mi učitel náboženství na Univerzitě Brighama Younga, „ale jako členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v milost opravdu věříme.“
Skutečně jsem si nedokázala vzpomenout na žádnou lekci z Mladých žen nebo z Nedělní školy na téma milost, ale v duchu jsem zavzpomínala na pěvecký sbor na střední škole, kde jsme zpívali píseň „Úžasná milost“.
Úžasná milost! (Jak sladce tato slova zní!)
Jež spasila i takového nešťastníka, jako jsem já!
Byl jsem ztracen, ale nyní jsem nalezen;
Byl jsem slepý, ale nyní již vidím.1
„Milost je moc Boží plynoucí z Usmíření Ježíše Krista,“ vysvětlil mi učitel. „Rozděluji milost na čtyři části: moc vzkříšení, moc vykoupení, moc uzdravení a moc posílení.“ A začal mi vysvětlovat jednotlivé moci, ale já jsem se v duchu znovu vrátila ke svým vzpomínkám.
S oním pěveckým sborem na střední škole jsme jednou jeli soutěžit na hudební festival do Kalifornie. Těsně před odjezdem jsem onemocněla, a kvůli bolesti v krku bych nebyla schopna zpívat se sborem na festivalu – nebo kdybych zpívala, zpívala bych špatně a bolelo by mě to. Poprosila jsem tatínka o kněžské požehnání a celý další den jsem se modlila o to, abych se uzdravila.
Možná jsem tehdy, když jsem zcela bez bolesti v krku na festivalu zpívala píseň „Úžasná milost“, úplně nerozuměla tomu, že zpívám právě o té moci, která mne den předtím uzdravila. Spasitelovo Usmíření mi onoho dne požehnalo; Jeho milost byla zdrojem mého uzdravení.
„A on půjde, trpě bolesti a strasti a pokušení všeho druhu; a to se stane, aby se naplnilo slovo, jež praví, že na sebe vezme bolesti a nemoci lidu svého.“ (Alma 7:11.)
Po střední škole jsem se, podobně jako mnoho studentů prvního ročníku vysoké školy, cítila zavalena předměty a také těžkostmi spojenými s tím, že jsem nebydlela doma, ale s pěti spolubydlícími.
A právě tehdy jsem se naučila chápat posilující a uschopňující moc Kristovy milosti. Celé dny jsem sice pracovala a studovala, ale spoléhala jsem se na každodenní modlitby, v nichž jsem prosila Nebeského Otce o schopnost zvládnout to, co bylo potřeba. Jak školní rok plynul, s radostí jsem zjistila, že díky posilující a uschopňující moci Kristova Usmíření jsem dokázala vše zvládat nejen dobře, ale i bez obtíží.
„Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.“ (Filipenským 4:13.)
I když jsem dosud nezažila další dvě hlediska Jeho milosti – vzkříšení a plnost vykoupení – přesto se každý den spoléhám na Usmíření Ježíše Krista. Milost, moc Boží plynoucí z Usmíření Kristova, mě uzdravila a posilovala. Když se snažím dodržovat Boží přikázání a držet se Jeho vůle, získávám nebeskou pomoc, která dalece přesahuje mé vlastní schopnosti.
„Milostí jsme spaseni po všem, co my můžeme učiniti.“ (2. Nefi 25:23.)
Fotoilustrace Ash Ram