Byl jsem doma

Steven Sainsbury, Kalifornie, USA

V rámci projektu služby jsem spolu s několika dalšími lékaři odletěl do Rwandy, abychom tam poskytli určitou zdravotnickou pomoc. Po dvou týdnech, ke konci mého pobytu, na mě dolehl stesk po domově. Stýskalo se mi po rodině, pohodlné posteli a po domově.

Během mé poslední neděle v Africe se mi podařilo přizpůsobit si rozvrh tak, že jsem mohl jít na shromáždění. Přestože Církev ještě nebyla ve Rwandě formálně uznána, podařilo se mi najít na církevních internetových stránkách informace o tom, kdy se shromáždění koná a také popis toho, jak se tam dostanu.

Popis zněl následovně: „U budovy ministerstva přejděte a jděte dlážděnou ulicí. Hledejte otevřenou bránu. Pak sejděte dolů po schodech.“

Řídil jsem se těmito instrukcemi a brzy jsem zřetelně uslyšel refrén jedné známé náboženské písně. Sešel jsem po schodech dolů a k mým uším dolehla slova písně „Jak pevný to základ“. (ZNPPD 1, str. 7.) Schody končily u malé budovy, u jejíhož vchodu se hemžily tucty usměvavých lidí. Přestože jsem byl v tomto sboru cizincem, pocítil jsem okamžitě spřízněnost. Tucty rwandských bratří a sester přicházely, aby mi potřásly rukou, a když tak činily, spadla mi z ramen skličující tíha osamělosti – byl jsem doma!

Když jsem vstoupil do budovy, zúčastnil jsem se standardního tříhodinového shromáždění, které se v ničem nelišilo od toho v mém domovském sboru v Kalifornii. Nositelé Aronova kněžství roznesli svátost, proslovy se soustřeďovaly na Spasitele, a dokonce i lekce Nedělní školy byla tatáž, která se onen týden učila v mém domovském sboru.

Co však bylo nejdůležitější, celé shromáždění bylo prodchnuto Duchem Páně. Pán se zcela zřejmě laskavě usmíval na tyto dobré lidi, kteří se ze všech sil snažili Mu sloužit. Dozvěděl jsem se, že minulý rok zdejší shromáždění navštěvovala jen hrstka Rwanďanů. Nyní jsem však napočítal více než 100 účastníků, z nichž polovina byly usměvavé děti.

Teď, když je Rwanda otevřená pro misionářskou práci, předpokládám, že misionáři budou velmi úspěšní, zatímco Duch nyní stále rostoucímu počtu rwandských zájemců dosvědčuje, že znovuzřízená Církev je královstvím Božím pro celou zemi – pro každý světadíl, pro každý národ a pro každé dítě Boží. Jsem nesmírně vděčný za Církev, ať již se nachází uprostřed kalifornského pobřeží, či na konci dlážděné uličky uprostřed Afriky.