Jak se stát misionářem následujícím příručku Kažte evangelium mé
Z proslovu proneseného 24. června 2011 během zasvěcujícího shromáždění v Misionářském výcvikovém středisku v Provu.
Vy to dokážete! Pán, kterého zastupujete a kterému sloužíte, ví, že to dokážete. Já vím, že to dokážete.
Apoštol je v prvé řadě, především a vždy misionářem. Z tohoto důvodu mám velikou radost, že mohu promlouvat k vám jakožto ke spoluslužebníkům na tomto velkolepém díle posledních dnů.
Kdo je to misionář následující příručku Kažte evangelium mé?
Misionář následující příručku Kažte evangelium mé je služebník Páně povolaný skrze proroctví a zplnomocněný vkládáním rukou, který hlásá Spasitelovo věčné a znovuzřízené evangelium Jeho způsobem. (Viz NaS 50:13–14, 17–24; NaS 68:1.)
Prvořadým záměrem misionáře popsaného v příručce Kažte evangelium mé je „pozvat druhé, aby přišli ke Kristu, tím, že jim [bude] pomáhat přijmout znovuzřízené evangelium vírou v Ježíše Krista a v Jeho usmíření, pokáním, křtem, přijetím daru Ducha Svatého a vytrváním do konce“.1
Posvátná zodpovědnost hlásat evangelium s pravomocí a vykonávat spásné obřady je platná již od doby, kdy byl Adam vyhnán ze zahrady Eden, a bude pokračovat, dokud „velký Jehova neřekne, že dílo je dokonáno“.2
Požadavky, jak se stát misionářem následujícím příručku Kažte evangelium mé
Rád bych mluvil o pěti základních požadavcích, jak se stát misionářem následujícím příručku Kažte evangelium mé.
První požadavek: Misionáři následující příručku Kažte evangelium mé rozumějí tomu, že slouží Ježíši Kristu a zastupují Ho.
Misionáři následující příručku Kažte evangelium mé vědí, koho zastupují, proč slouží a co mají dělat, a rozumějí tomu. Misionáři na plný úvazek jsou povoláni sloužit a jsou patřičně ustanoveni jako služebníci a zástupci Pána Ježíše Krista. Každému národu, pokolení, jazyku a lidu vydáváme svědectví o Jeho jménu a o tom, že božskost a poslání Ježíše Krista jsou skutečné zásady. (Viz NaS 133:37.)
Milujeme Pána. Sloužíme Mu. Následujeme Ho. Zastupujeme Ho.
Jeho záměry musí být našimi záměry. Jeho zájmy mají být našimi zájmy. Jeho dílo má být naším dílem. Jeho způsoby mají být našimi způsoby. Jeho vůle se má stále více stávat i naší vůlí.
Jako zástupci Vykupitele kážeme základní nauky a zásady Jeho znovuzřízeného evangelia, a to jednoduše a jasně. Neuvádíme osobní názory či spekulace. Pánovým způsobem a skrze moc Jeho Ducha hlásáme jednoduché znovuzřízené pravdy a vydáváme o nich svědectví.
Misionáři následující příručku Kažte evangelium mé rozumějí tomu, že zodpovědnost zastupovat Spasitele a vydávat o Něm svědectví nikdy nekončí. Pamatujte na Něho prosím ve všech svých myšlenkách, ve všech svých skutcích a ve všem, čím se snažíte stát, a náležitě Ho zastupujte přede všemi dětmi Nebeského Otce, se kterými jednáte nyní i kdykoli jindy.
Druhý požadavek: Misionáři následující příručku Kažte evangelium mé jsou způsobilí.
Nezbytným předpokladem pro to, jak se stát misionářem následujícím příručku Kažte evangelium mé, je osobní způsobilost před Spasitelem.
Dovolte, abych vám tak jasně, jak to jen dokáži, uvedl několik jednoduchých pravd.
-
Jsme zmocněnými zástupci Vykupitele a Spasitele světa.
-
Jsme povoláni hlásat Jeho znovuzřízené a věčné evangelium.
-
Nemůžeme být poskvrněni od světa a současně Ho s pravomocí zastupovat a jednat s mocí v Jeho svatém jménu.
-
Nemůžeme druhým pomáhat překonat zajetí hříchu, když jsme sami do hříchu zabředli. (Viz NaS 88:86.)
-
Nemůžeme druhým pomáhat učit se činit pokání, pokud jsme se sami nenaučili činit pokání správně a zcela.
-
S mocí můžeme hlásat a kázat jen to, čím se sami snažíme stát.
-
Před Bohem se budeme zodpovídat ze svých spravedlivých přání a z toho, zda jsme způsobilí jednat jako Jeho zástupci.
V současné době se od nás neočekává, že budeme dokonalí. Je nám však přikázáno, abychom byli čistí a abychom před Vykupitelem Izraele kráčeli zpříma. „Buďte čistí, vy, již nosíte nádoby Páně.“ (NaS 38:42.)
Pokání je zásadou naděje a uzdravování – ne sklíčenosti a zoufalství. Pokání vskutku naplňuje duši pokorou – ale nenahání strach. Pokání je současně náročné a utěšující, tvrdé a konejšivé. Pokání je drahocenný dar, který je dostupný díky Usmíření Toho, kterého milujeme, následujeme a kterému sloužíme.
I když jste spáchali závažné hříchy, díky Usmíření Ježíše Krista a upřímnému pokání jste byli učiněni čistými a způsobilými nebo jimi opět učiněni být můžete.
Někteří mladí lidé ještě neučinili úplné pokání. Nyní je ten pravý čas. Prosím, prosím, prosím, neodkládejte den svého pokání.
Někteří mladí lidé již pokání učinili a dále na něm pracují, ale přemýšlejí, zda udělali vše potřebné pro to, aby mohli být přijati Pánem. (Viz NaS 97:8.) Pamatujte prosím na to, že Pán od vás požaduje, abyste byli čistí, ale ne dokonalí. Nejspolehlivějším ukazatelem Pánova odpuštění je to, když ve svém životě znovu pociťujete vliv Ducha Svatého, protože „Duch Páně nepřebývá v nesvatých chrámech“. (Helaman 4:24.) A uvědomte si, že nařízení, abychom „odpouštěli všem lidem“ (NaS 64:10), zahrnuje i odpouštění sami sobě.
Misionáři následující příručku Kažte evangelium mé jsou učedníky Pána Ježíše Krista, kteří ctí své smlouvy a dodržují přikázání. Prosím, vždy na Něho pamatujte a buďte čistí a způsobilí Ho zastupovat.
Třetí požadavek: Misionáři následující příručku Kažte evangelium mé si ukládají slova věčného života jako poklad.
Vyzývám vás: „Neustále si v mysli ukládejte jako poklad slova života.“ (NaS 84:85.) Ukládat slova věčného života jako poklad znamená více než jen studovat nebo se učit nazpaměť, právě tak jako hodovat na slovech Kristových (2. Nefi 31:20; viz také 2. Nefi 32:3) znamená více než jen ochutnávat nebo svačit. Ukládat jako poklad pro mě znamená zaměřit se a pracovat, zkoumat a vstřebávat, přemítat a modlit se, uplatňovat a učit se, hodnotit a oceňovat, užívat si a vychutnávat.
Vzpomeňte si, jak synové Mosiášovi – čtyři vskutku pozoruhodní misionáři, kteří se jmenovali Ammon, Aron, Omner a Himni – „zesílili v poznání pravdy; neboť to byli muži zdravého rozumu a zkoumali pilně písma“. (Alma 17:2.)
Tito stateční misionáři si opravdu neustále uchovávali slova věčného života jako poklad. Nezanedbávali osobní studium písem a studium se společníkem, ani je nevykonávali pouze mechanicky. Duchovní poznání a porozumění jim proniklo hluboko do duše a nauky a zásady evangelia jim byly mocí Ducha Svatého v srdci potvrzeny jako pravdivé.
Jako zástupci Spasitele máme vy i já trvalou zodpovědnost pilně pracovat a vštípit si do srdce a do mysli základní nauky a zásady znovuzřízeného evangelia, obzvlášť z Knihy Mormonovy. Když tak činíme, je nám slíbeno požehnání, že Duch Svatý nám „připomeneť … všecko“ (Jan 14:26), a když budeme učit a svědčit, dodá nám sílu. Avšak Duch může s námi a skrze nás pracovat jen tehdy, pokud Mu dáme něco, s čím by mohl pracovat. Nemůže nám pomoci vzpomenout si na něco, čemu jsme se nikdy nenaučili. (Viz Alma 31:5.)
Misionáři následující příručku Kažte evangelium mé si neustále ukládají slova věčného života, spoléhají se na působivost slova a moc slova mají v sobě. Prosím, vždy na Něho pamatujte, vždy buďte způsobilí Ho zastupovat a ukládejte si působivost slova a spoléhejte se na ni.
Čtvrtý požadavek: Misionáři následující příručku Kažte evangelium mé rozumějí tomu, že Duch Svatý je tím největším a pravým učitelem.
Duch Svatý je třetím členem Božstva, je svědkem veškeré pravdy a je tím největším a pravým učitelem. Lekce, které učíme, a svědectví, která vydáváme, jsou pro zájemce přípravou na jejich vlastní jednání a učení se.
Jednou z nejdůležitějších úloh nás jakožto misionářů je vyzývat zájemce k tomu, aby používali mravní svobodu jednání a jednali v souladu s učeními Spasitele. Uzavírání a dodržování duchovních závazků, jakými jsou například modlitba o svědectví o pravdě, studium Knihy Mormonovy a modlitba o ni, návštěva církevních shromáždění a dodržování přikázání, vyžaduje, aby zájemci uplatňovali víru, jednali a měnili se.
Bez ohledu na to, jak upřímně sloužíme, vy a já nemůžeme pravdu do srdce zájemců prostě vložit nebo protlačit. Naše nejlepší snaha může poselství o pravdě přinést pouze k srdci. (Viz 2. Nefi 33:1.) Zájemce však musí jednat spravedlivě, a tím si nakonec pravdu přizvat do srdce. Jen takto mohou nově obrácení a ti, kteří upřímně hledají pravdu, rozvíjet své duchovní schopnosti nutné k tomu, aby mohli získávat odpovědi sami.
Vzhledem k tomu, že naší povinností je pomáhat zájemcům učit se vírou a mocí Ducha Svatého, tato práce nikdy nespočívá na mně ani na vás. Musíme udělat vše, co je v naší moci, abychom splnili svou misionářskou povinnost, a současně se „musíme klidit z cesty“, aby Duch Svatý mohl zastávat svou posvátnou funkci a pracovat. Ve skutečnosti vše, co vy nebo já děláme jakožto zástupci Spasitele, co vědomě a záměrně upoutává pozornost na nás samé – skrze poselství, která pronášíme, metody, které používáme, nebo skrze naše vystupování –, je formou kněžské lstivosti, která při výuce omezuje působení Ducha Svatého.
„Káže je Duchem pravdy, nebo nějakým jiným způsobem? A je-li to nějakým jiným způsobem, není to od Boha.“ (NaS 50:17–18.)
Prosím, vždy na Něho pamatujte, buďte způsobilí Ho zastupovat, ukládejte si Jeho slovo jako poklad a umožňujte největšímu a pravému učiteli, Duchu Svatému, aby vydával svědectví o veškeré pravdě.
Pátý požadavek: Misionáři následující příručku Kažte evangelium mé rozumějí tomu, že učit znamená více než jen mluvit nebo vykládat.
Když Spasitel seděl na hoře Olivové, prohlásil: „Nestarejte se předtím, co byste mluvili, aniž pečlivě přemyšlujete, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, kteříž mluvíte, ale Duch svatý.“ (Marek 13:11.)
V prvních dnech této dispensace dal Spasitel misionářům tyto pokyny: „Otevírejte ústa svá, a ona budou naplněna“ (NaS 33:8, 10) a „Pozdvihněte hlas svůj k tomuto lidu; říkejte myšlenky, jež vložím do srdce vašeho, a nebudete před lidmi zahanbeni; neboť vám bude dáno v pravou hodinu, ano, v pravou chvíli, co budete říkati.“ (NaS 100:5–6.)
Tyto verše zdůrazňují nejnáročnější a nejpřesnější vzor, podle kterého máme kázat a pomáhat zájemcům učit se pravdě. Misionáři následující příručku Kažte evangelium mé vědí, že neučíme lekce; učíme lidi. Neděláme jen to, že bychom přednášeli nebo předávali poselství na témata z evangelia naučená zpaměti. Vyzýváme ty, kteří hledají pravdu, aby zakusili mocnou změnu srdce. Rozumíme tomu, že mluvení a vyprávění není samo o sobě učením.
Ke kázání evangelia Pánovým způsobem patří pozorování, naslouchání a rozlišování, a tyto postupy vždy předcházejí mluvení. Pořadí těchto čtyř provázaných postupů je důležité. Prosím povšimněte si, že aktivní pozorování a naslouchání předcházejí rozlišování a že pozorování, naslouchání a rozlišování předcházejí mluvení. Používání tohoto vzoru umožňuje misionářům určit potřeby zájemců a učit podle nich.
Když pozorujeme, nasloucháme a rozlišujeme, „v pravou hodinu“ nám může být „dána ta část, jež bude odměřena každému člověku“ (NaS 84:85) – pravdy, které máme zdůraznit, a odpovědi, které máme dát, odpovídající konkrétním potřebám daného zájemce. Pouze skrze pozorování, naslouchání a rozlišování můžeme být Duchem vedeni tak, abychom řekli a udělali to, co těm, kterým sloužíme, pomůže nejvíce.
Pozorování je důležitou přípravou na získání duchovního daru rozlišování. Rozlišování je vnímání duchovníma očima a pociťování srdcem – vnímáme a pociťujeme, že je nějaká myšlenka lživá či nesprávná, že je nějaký člověk dobrý nebo to, kterou další zásadu potřebuje zájemce slyšet. Rozlišování je naslouchání duchovníma ušima a pociťování srdcem – slyšíme a pociťujeme nevyřčenou obavu v poznámce nebo otázce, pravdivost svědectví či nauky nebo ujištění a pokoj, který přichází mocí Ducha Svatého.
Misionáři následující příručku Kažte evangelium mé jednají s vírou a jsou vedeni Duchem, aby zájemcům pomáhali učit se pravdě. Prosím, vždy na Něho pamatujte; buďte způsobilí Ho zastupovat; ukládejte si Jeho slova jako poklad; umožněte Duchu Svatému, aby vydával svědectví o veškeré pravdě; a pozorujte, naslouchejte a rozlišujte, zatímco budete vydávat svědectví o Ježíši Kristu těm, kteří upřímně hledají pravdu.
Vy to dokážete!
Zatímco čtete toto mé poselství, možná si říkáte, že všichni ostatní mladí určitě dokáží dělat to, co jsem popsal, a že to budou dělat. Ale možná pochybujete o tom, zda to dokážete dělat vy sami. Prosím, poslouchejte. Vy to dokážete!
Kdybych si mohl něco přát, bylo by to to, abych mohl s každým z vás strávit chvilku o samotě. Potřásl bych vám rukou, přitáhl bych si vás blíž, pohlédl bych vám do očí a řekl bych: „Ty to dokážeš! Pán, kterého zastupuješ a kterému sloužíš, ví, že to dokážeš. Já vím, že to dokážeš. A jako Jeho služebník ti slibuji, že On ti pomůže. Prosím, měj vždy na paměti, že s Jeho pomocí a s Jeho silou to dokážeš!“
Mám vás rád a modlím se o to, abyste rozpoznali Pánův hlas a vedení a přijali je s vírou, zatímco se budete snažit stát se takovými, jakými se máte stát. Poté se stanete opravdu mocnými a účinnými zástupci Pána Ježíše Krista.
Fotografie Publishing Services Department; Lovest Thou Me More than These? by David Lindsley