Co musím vyznat svému biskupovi a proč?
Důležitou součástí povolání biskupa je pomáhat vám činit pokání. Vaše svědomí vám napoví, kdy je potřeba, abyste si s ním promluvili.
Možná se ptáte, proč vás učíme vyznat se vašemu biskupovi nebo presidentovi odbočky, když spácháte závažný hřích. Možná si říkáte: „Není pokání osobní záležitostí mezi mnou a Pánem? Pokud jsem svého špatného jednání zanechal a vyznal ho Bohu, proč si musím promluvit ještě se svým biskupem?“
-Fotoilustrace Christina Smithová
Proč právě s biskupem a ne s někým jiným?
Pro mnoho mladých je snadnější vyznat své chyby rodičům nebo vedoucím mládeže. Přestože vaši rodiče a vedoucí vám mohou poskytnout nezbytnou podporu a rady, Pán prohlásil, že všeobecným soudcem v Izraeli je biskup. (Viz NaS 107:72, 74.) On má zodpovědnost rozhodovat o způsobilosti členů svého sboru. Skrze vysvěcení a spravedlivý život má biskup nárok na zjevení od Ducha Svatého ohledně členů svého sboru, včetně vás.
Biskup vám může pomáhat v procesu pokání způsobem, jaký vám rodiče ani další vedoucí nejsou schopni poskytnout. Pokud je hřích poměrně závažný, biskup může rozhodnout, že vaše výsady v Církvi budou nějakým způsobem omezeny. Může vás například požádat, abyste se v rámci procesu pokání na jistou dobu zdrželi přijímání svátosti nebo používání kněžství. Bude s vámi spolupracovat a rozhodne, kdy budete způsobilými v těchto posvátných činnostech znovu pokračovat.
Biskup vám poradí, co můžete udělat, abyste posílili svou schopnost odolávat pokušení. Může vás povzbuzovat, abyste si prostudovali nějaké naukové téma, jakým je například pokání, a poté se s ním podělili o to, čemu jste se naučili. Může vás požádat, abyste se s ním každý týden setkali a pověděli mu o tom, jak se vám daří vyhýbat situacím, které jsou zdrojem pokušení.
Kdy si s ním mám promluvit?
Možná si říkáte: „To všechno je hezké, ale jak poznám, jestli to, co jsem udělal, je natolik závažné, abych si o tom musel promluvit s biskupem?“ Krátká odpověď zní: „Vaše svědomí vám napoví.“ Když vás popíchne svědomí, okamžitě jednejte. (Viz Alma 34:31–34.)
Král Beniamin ohledně pokání učil: „Nemohu vám vypověděti všechny věci, jimiž se můžete dopustiti hříchu; neboť jsou rozmanité cesty a prostředky, dokonce tak mnohé, že je ani nemohu vypočítati.“ (Mosiáš 4:29.) A tak než abych vám dal podrobný seznam toho, co musíte biskupovi vyznat, dovolte, abych se podělil o několik zásad, které vám pomohou toto rozhodnutí učinit.
Co musím vyznat?
Vím, že se snažíte být poslušnými, ale možná jste se dopustili nějakých chyb – možná i závažných chyb. Většina chyb, kterých se lidé dopouštějí, může být vyřešena skrze osobní modlitbu a upřímné pokání. Některé chyby, obzvlášť ty, které se týkají nemorálnosti, vyžadují, abyste je vyznali biskupovi, než budete moci obdržet Pánovo odpuštění.
Když přemýšlíte o chybách, kterých jste se dopustili, možná se cítíte provinile, znepokojeně, nešťastně nebo i sklíčeně. Pokud zažíváte tyto pocity, pak je nejspíš třeba, abyste si o těchto chybách promluvili se svým biskupem.
Nesnažte se sami sebe omlouvat nebo ospravedlňovat. Možná si říkáte: „Cítil bych se velice trapně, kdybych měl biskupovi říct, co jsem udělal. Myslí si, že jsem lepší, než jaký opravdu jsem. Když mu řeknu, co jsem udělal, bude ho to šokovat. Už mě nebude mít rád.“
Slibuji vám, že vás neodsoudí. Jako služebník Páně k vám bude laskavý a bude pro vás mít pochopení, zatímco vám bude naslouchat. Poté vám pomůže projít procesem pokání. Je Pánovým poslem milosrdenství, který vám pomůže stát se skrze Usmíření Ježíše Krista čistými.
Pán pravil: „Vizte, ten, kdo činil pokání z hříchů svých, tomu je odpuštěno, a já, Pán, již na ně nevzpomínám.
Podle toho můžete poznati, činí-li člověk pokání z hříchů svých – vizte, vyzná je a zanechá jich.“ (NaS 58:42–43.)
Když své hříchy vyznáte a zanecháte jich, Pán vám odpustí. Z těchto hříchů se Mu nebudete muset zpovídat, až přijde čas, abyste byli souzeni.
Co když vyznání neučiním?
Někdy člověk přestane dělat něco špatného, ale nikdy to nevyzná svému biskupovi, přestože to je třeba. V důsledku toho tento člověk nadále nese břemeno hříchu sám, než aby dovolil Spasiteli, aby z něj toto břemeno sejmul.
Dovolte mi uvést jeden příklad. Jednoho večera před několika lety jsem prováděl pohovory s dospělými pro obnovení chrámového doporučení. Na pohovor přišla jedna žena středního věku. Byla oddána v chrámu a celý život byla v Církvi aktivní.
Vycítil jsem v její duši hluboký smutek. Zatímco pohovor pokračoval, obdržel jsem duchovní vnuknutí. Řekl jsem jí: „Sestro, mám dojem, že jste se v dospívání dopustila vážné chyby, kterou jste nevyznala vedoucímu kněžství. Byla byste ochotná mi o ní povědět?“
Okamžitě se rozplakala. Řekla, že to je pravda, ale že se vždy cítila příliš trapně na to, aby to vyznala biskupovi. Když vyznala, co udělala, podělila se o dostatečné množství podrobností, abych mohl rozhodnout ohledně její způsobilosti.
Vyznání hříchu vedoucímu kněžství pro ni značilo spíše konec procesu pokání než jeho začátek. Zbytečně toto břemeno a zármutek nesla více než 30 let.
Díky tomu, že dokončila poslední krok procesu pokání, byla její vina zahlazena. Po večeru, kdy proběhl náš pohovor, jsem ji občas vídal. Rozjasnila se jí tvář a byla šťastná.
Chci, abyste věděli, že si nepamatuji její jméno. Pán může biskupům takové vzpomínky odejmout. Pamatuji si však, že žena středního věku byla vyznáním vedoucímu kněžství zbavena pocitů viny, které nesla příliš mnoho let.
Prosím, nedělejte tutéž chybu. Pokud pociťujete vinu, ale nejste si jisti, zda se biskupovi musíte vyznat, jděte za ním. Dovolte mu, aby vám pomohl. Neriskujte, že po celý život ponesete zbytečné břemeno, které bude způsobovat, že se budete cítit sklíčeně. Skrze vyznání biskupovi a skrze pokání Pán toto břemeno z vaší duše sejme. (Viz Izaiáš 1:18.)
Proč musím činit pokání?
Ježíš Kristus zaplatil skrze svou smírnou oběť cenu za hříchy celého lidstva. Vyzývá vás, abyste činili pokání a varovali se dalšího zármutku a utrpení. „Čiň pokání, jinak … utrpení tvá budou těžká – jak těžká, nevíš, jak pronikavá, nevíš, ano, jak těžko snesitelná, nevíš.
Neboť viz, já, Bůh, jsem vytrpěl tyto věci za všechny, aby oni nemuseli trpěti, jestliže budou činiti pokání;
Ale jestliže nebudou činiti pokání, musejí trpěti stejně jako já. …
Pročež, přikazuji ti opět, abys činil pokání … a abys vyznal hříchy své, jinak budeš trpěti tyto tresty, o nichž jsem mluvil.“ (NaS 19:15–17, 20.)
Svědčím o tom, že Ježíš Kristus již zaplatil cenu za vaše hříchy svým utrpením. Může vám být odpuštěno, pokud budete činit pokání. Nesnažte se za své hříchy zaplatit sami. Žádná míra vlastního utrpení vás nevykoupí; odpuštění můžete obdržet pouze skrze Usmíření.
Kéž používáte víru v Ježíše Krista a v Jeho Usmíření. Ve jménu Ježíše Krista vám svědčím o tom, že skrze pokání, které zahrnuje i vyznání biskupovi, pokud je to nutné, se stanete čistými. Kromě toho může být skrze Spasitelovu milost – Jeho uschopňující moc – posílena i vaše schopnost odolávat v budoucnu pokušení. A tak obdržíte pokoj mysli a štěstí v tomto životě a zdědíte věčný život ve světě, který přijde.