Jak mohu pomáhat překonávat předsudky?
Zde je šest možností, jak se oprostit od předsudků a být zastánci úcty.
Co mohu dělat, abych dokázal překonat předsudky?
1. Nejprve pohlédněte do svého nitra. Můžeme se zavázat k tomu, že budeme ve svém nitru rozpoznávat postoje a skutky pramenící z předsudků a oprostíme se od nich.1
President Russell M. Nelson řekl: „Kdokoli z nás, kdo trpí předsudky vůči jiné rase, má zapotřebí činit pokání!“2
2. Snažte se porozumět. Udělejte si čas na to, abyste naslouchali těm, kteří se setkali s předsudky. Můžete se přitom zaměřit na důvěryhodné knihy, filmy a zprávy v médiích zabývající se touto tématikou.3
Darius Gray, vůdčí osobnost z řad afroamerických členů a církevní vedoucí, poznamenal: „Pokud bychom usilovali o to, abychom skutečně naslouchali těm, které považujeme za ‚ty druhé‘, a pokud bychom se s upřímností zaměřovali na to, aby se s námi mohli dělit o to, jak žijí, o svou minulost, rodinné vztahy, naděje a bolesti, nejenže by to pro nás bylo zdrojem hlubšího porozumění, ale zároveň by tento zvyk ve značné míře přispíval k uzdravení ran způsobených rasismem.“4
3. Ozvěte se. Pokud se stanete svědky toho, jak někdo šíří nepravdivé či negativní myšlenky týkající se rasy, s laskavostí, ale zřetelně se ozvěte.
President Dallin H. Oaks, první rádce v Prvním předsednictvu, uvedl: „Jako … členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů si musíme vést lépe, abychom pomohli rasismus vymýtit.“5
Starší Gerrit W. Gong z Kvora Dvanácti apoštolů učil: „Jsme vyzýváni, abychom měnili svět k lepšímu, zevnitř ven, jeden člověk po druhém, jedna rodina po druhé, jedna obec po druhé.“6
Co mohu udělat, když se setkám s diskriminací?
1. Odpusťte, a získejte přítele. Když se nás dotkne počínání druhých, můžeme je učit, odpustit jim a usilovat o to, abychom si k nim vytvořili vztah.
Když starší Fred A. „Tony“ Parker sloužil jako územní sedmdesátník, řekl: „Když jsem se stal obětí rasismu, bylo úspěšnou strategií postavit se tomu čelem, dotyčnému odpustit a záležitostí se zabývat. Pokud někdo řekne něco, co raní mé city, potřebuji najít způsob, jak mu pomoci porozumět tomu, proč mě to zranilo. Je to nejen příležitost odpustit, ale také si vybudovat vzájemný vztah, aby dotyčný nevnímal Tonyho Parkera jen jako Afroameričana, ale jako dítě Boží. Ježíš učil, že máme odpouštět (viz Matouš 18:21–35), a také, že když nás někdo urazí, máme to dotyčnému sdělit a záležitost vyřešit (viz Matouš 18:15).“7
2. Získávejte z bolestných zkušeností užitečná ponaučení (viz Nauka a smlouvy 122:7).
Reverend Amos C. Brown vypráví příběh o Howardu Washingtonu Thurmanovi. Howard bydlel vedle ženy, která se k jeho rodině chovala špatně, protože byli tmavé pleti – dokonce Thurmanovým házela na dvorek hnůj ze svého kurníku.
Když tato žena onemocněla, Howardova matka jí donesla polévku a růže. Žena se s vděčností zeptala, odkud růže jsou. Paní Thurmanová vysvětlila: „Když jste k nám házela ten drůbeží hnůj, Bůh připravoval půdu.“
„A právě tohle musíme dělat, když čelíme zlu,“ vysvětlil reverend Brown. „Vyrovnat se s hnojem, ale mít víru v Boha, že ho použije k tomu, aby vypěstoval zahradu plnou růží.“8
3. Obracejte se na Krista a žádejte Ho o uzdravení a vedení. Svěřit Spasiteli svou bolest a následovat Ho nám může přinést pokoj.
Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že Ježíš Kristus kromě toho, že nás vykupuje z hříchu tím, že uspokojuje požadavky, které na nás vznáší spravedlnost, „také smazává dluh, který nám [spravedlnost dluží], tím, že nás uzdravuje a vynahrazuje nám každé utrpení, které nevinně snášíme“.9
Spasitel nám dal dokonalý příklad, který máme následovat. Učil nás, co dělat, když nás někdo urazí (viz Matouš 18:15), pronásleduje (viz Matouš 5:38–48), či dokonce nespravedlivě odsoudí k smrti (viz Lukáš 23:34).