Najděte Ježíše Krista ve Starém zákoně
Těchto pět pravd nám může pomoci poznat Spasitele během našeho letošního studia písem.
Light of the World [Světlo světa], Walter Rane, nesmí být kopírováno
Ježíš Kristus se jednou na cestě, která vedla z Jeruzaléma do Emaus, setkal se dvěma svými učedníky. Cestou je učil o své roli popisované v písmech, která nyní nazýváme Starým zákonem.
„A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.“ (Lukáš 24:27.) Možnost učit se o Spasiteli a o Jeho poslání byla pro tyto učedníky hlubokým duchovním zážitkem, a tak Ho prosili, aby s nimi zůstal (viz Lukáš 24:28–32).
I my, podobně jako tito první následovníci Krista, máme možnost při letošním bádání ve Starém zákoně poznat našeho Spasitele do větší hloubky. Tento záznam, společně s knihou Mojžíšovou a knihou Abrahamovou v Drahocenné perle, nám poskytuje celistvější pochopení toho, kým Pán je – pochopení Jeho povahy, Jeho poslání a Jeho vztahu s Otcem a s každým z nás. A my toto pochopení potřebujeme, abychom mohli obdržet dar věčného života (viz Jan 17:3).
Níže je uvedeno pět pravd, které nám mohou pomoci rozpoznat Ježíše Krista v této dávné, svaté knize a lépe Mu porozumět.
1. pravda: Ježíš Kristus je Jehova
V Novém zákoně čteme o tom, jak Ježíš Kristus označil sám sebe za Jehovu. Lidé byli pobouřeni a snažili se ho ukamenovat kvůli rouhání (viz Jan 8:59). Neuvědomovali si onu drahocennou pravdu, kterou i dnes mnozí nechápou – že Ježíš Kristus je Jehova, Bůh Starého zákona.1
Možná, že jedním z důvodů, proč je Spasitelova totožnost ve Starém zákoně často nesprávně chápána, je to, že se v této knize nepoužívá jméno „Ježíš Kristus“. Místo toho pisatelé, když o Něm psali, používali řadu jiných označení, jako například „Bůh“, „Já jsem“, „Pán“ nebo „Hospodin“.2 Jakmile si toto uvědomíme, začneme v písmech vidět Ježíše Krista jasněji. Například:
-
Když Mojžíš mluvil s „Bohem“ v hořícím keři, mluvil s Ježíšem Kristem (viz Exodus 3:6).3
-
Ježíš Kristus se rovněž označil za „Velikého Já Jsem“, když mluvil s Josephem Smithem (Nauka a smlouvy 29:1).
-
Jan Křtitel byl povolán připravovat cestu „Páně“ (Matouš 3:3). Toto je naplnění verše v Izaiášovi 40:3, který prorokoval o Ježíši Kristu.
-
V tabulce na straně 17 můžete nalézt další příklady toho, kde se v písmech vyskytuje Jehova.
2. pravda: O Spasiteli nás mohou učit různé předměty a události
Adamovi a Evě bylo přikázáno, aby během svého uctívání Boha obětovali zvířata. Takovéto oběti nám připomínají, že Ježíš Kristus, Beránek Boží, dopustil, aby byl v rámci Usmíření zabit.
Adam and Eve Offering Sacrifices [Adam a Eva přinášejí oběti], Keith Larson
Starý zákon je plný symbolů a příběhů, které nám mohou připomínat, jakou pomoc nám Spasitel nabízí. Například:
-
Mnohé verše popisují případy, kdy bylo věrným lidem přikázáno, aby během svého uctívání Boha obětovali zvířata. Dětem Izraele bylo například řečeno, aby obětovaly beránka a označily zárubně dveří jeho krví. Ti, kteří tak učinili, byli v Egyptě ochráněni před smrtonosnou ranou. Takovéto oběti nám připomínají, že Ježíš Kristus, Beránek Boží, dopustil, aby byl v rámci Usmíření zabit. Jeho oběť nás zachraňuje před fyzickou i duchovní smrtí. (Viz Exodus 12:13.)
-
Když musel prorok Eliáš uprchnout, aby si zachránil život, a skrýval se v pustině, pociťoval zármutek a řekl, že si přeje, aby byl mrtev. Zatímco spal, objevily se zázrakem chléb a voda, aby se nasytil a občerstvil a aby byl posílen a pokračoval dál ve svém poslání. To nám může připomínat, že Ježíš Kristus je Voda živá a Chléb života. Je naším nejvyšším zdrojem naděje. (Viz 1. Královská 19:1–8.)4
-
„Svíce nohám mým jest slovo tvé,“ napsal jeden žalmista (Žalm 119:105; zvýraznění přidáno). Micheáš svědčil: „Sedím-liť v temnostech, svítí mi Hospodin.“ (Micheáš 7:8; zvýraznění přidáno.) Jejich slova nám připomínají, že Ježíš Kristus je Světlo světa, které nás vede zpět do našeho nebeského domova.
Při čtení můžete objevit další případy, které vám připomenou Ježíše Krista a Jeho schopnost nás zachránit – například když byla Noémova rodina zachráněna před potopou v arše nebo když dostal Jonáš čas na to, aby v břiše velryby činil pokání. Tyto události nám mohou připomínat, že Spasitel nás dokáže provést bouřemi života a že nám vždy dá příležitost vrátit se zpět na správnou cestu. (Viz Genesis 7:1; Jonáš 1:17.)
3. pravda: Jehova je osobní Bůh
Občas se může zdát, že Bůh Starého zákona je hněvivý a pomstychtivý. Máme mít na paměti, že původní pisatelé této knihy byli součástí dávných kultur se zvyklostmi a způsoby líčení, které pro nás mohou být v dnešní době obtížně pochopitelné. Příručka Pojď, následuj mne, skupinové diskuse a osvícení Duchem Svatým nám mohou pomoci uvést do souladu to, co čteme ve Starém zákoně, s tím, co o Ježíši Kristu víme z ostatních knih písem.
Existuje však jedna nápadná vlastnost Jehovy, s níž budou ti, kteří se o Spasiteli učí, dobře obeznámeni: je to Bůh osobní. Jeho zásahy, ať již majestátní, či nenápadné, dokládají, že je vždy připraven osvobodit ty, kteří Mu důvěřují. Zde je několik příkladů Jeho působení ve Starém zákoně:
-
Pán Adama a Evu poté, co se dopustili přestupku, oděl neboli zakryl oděvem z kůží (viz Genesis 3:21). Hebrejské slovo používané pro Usmíření znamená „zakrýt“ nebo „odpustit“.
-
Vyzval Enocha, aby s Ním kráčel (viz Mojžíš 6:34) a vyzvedl lid Sionu (viz Mojžíš 7:69).
-
Připravil Jozefa, aby dokázal zachránit svou rodinu a bezpočet dalších před vyhladověním (viz Genesis 37–46).
-
Vedl děti Izraele pustinou (viz Exodus 13:21–22).
-
Navštívil Arona a Marii, aby posílil jejich víru v žijícího proroka (viz Numeri 12:5).
-
Vedl Rut a zachoval svou linii předků prostřednictvím jejího potomstva (viz Rut 3:10–11; 4:14–17).
-
Zavolal na chlapce Samuela jeho jménem (viz 1. Samuelova 3:3–10).
-
Dal Ester moc, aby dokázala odvážně zachránit svůj lid (viz Ester 2:17; 8:4–11).
4. pravda: Ježíš Kristus nám pomáhá bojovat v našich bitvách
Někdy nám každodenní život připadá jako bitva. Jsme skutečně uprostřed duchovní bitvy mezi dobrem a zlem, která není nepodobná válkám popisovaným ve Starém zákoně. A spolu s vojáky z dávných dob i my voláme: „Veď nás, všemocný Jehovo.“5 V těchto verších z písem slyšíme Jeho uklidňující odpověď:
-
„Nenechám tebe samého, aniž tě opustím.“ (Jozue 1:5.)
-
„Nebojte se vy, ani se lekejte množství tohoto velikého; nebo ne váš bude boj, ale Boží.“ (2. Paralipomenon 20:15.)
-
„Posilním tě, … a podpírati tě budu.“ (Izaiáš 41:10.)
-
„Jsem s tebou, abych tě vysvobozoval.“ (Jeremiáš 1:8.)
5. pravda: Pánova zaslíbení platí i nadále
Jsme více propojeni se starozákonními lidmi naplněnými vírou, než si možná uvědomujeme. Vidoucí v dávných dobách vyhlíželi život Ježíše Krista ve smrtelnosti a psali o něm. Například Izaiáš popsal Pána slovy tak mocnými, že se staly součástí hudebních děl, která často posloucháme o Velikonocích a o Vánocích (viz Izaiáš 7; 9; 40 a 53).6
I my, podobně jako tito proroci, vyhlížíme příchod Krista – tentokrát očekáváme Jeho návrat, aby osobně vládl na zemi.7 A zatímco připravujeme svět na Jeho Druhý příchod, čerpáme sílu z pravd a zaslíbení, která byla nejprve zaznamenána ve Starém zákoně – například:
-
Patriarchální požehnání, která zahrnují prohlášení o domě Izraele, k němuž patříme. Smlouva, kterou Pán uzavřel s Abrahamem před tisíci let, se týká i nás jakožto nynějších členů Církve, kteří uzavřeli smlouvu, bez ohledu na to, kterého kmene jsme součástí. (Viz Genesis 13:14–17; Abraham 2:9–11.)
-
Přikázání světit den sabatu, o němž Pán řekl, že bude „znamením… mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcuji“ (Exodus 31:13).
-
Posvátné omytí, pomazání a oblečení, které jsou součástí dnešního chrámového uctívání, byly poprvé dány Aronovi a jeho potomstvu (viz Leviticus 8).
Pomyslete na to, kolik spravedlivých mužů a žen přineslo různé oběti, aby nás přivedlo k tomuto bodu v lidské historii. Stavíme na základě jejich posvátného úsilí a sdílíme s nimi vizi světa vedeného Spasitelem. President Russell M. Nelson učil: „Po zhruba 4 000 letech očekávání a přípravy je toto ona určená doba, kdy má být evangelium přineseno všem pokolením země. Toto je doba slibovaného shromažďování Izraele. A my se toho účastníme!“8
Úžasný rok studia
Christ in a Red Robe [Kristus v červeném rouchu], Minerva Teichert, laskavě poskytlo Muzeum církevní historie
V rukou držíme příběh o počátku lidstva – náš příběh jakožto křesťanů, kteří uzavřeli smlouvu s Bohem. Díky Usmíření Ježíše Krista víme, jak toto úžasné putování skončí. Satan bude zničen a spravedliví dosáhnou vítězství. Jak se však bude odvíjet náš osobní příběh?
Rozhodneme se letos kráčet s Ježíšem Kristem? Budeme Ho prosit, aby s námi zůstal, a budeme dychtivě naslouchat tomu, čemu nás bude učit?
Kristus je milujícím osobním Spasitelem, jehož hlas slyšíme v Nauce a smlouvách, jehož život je zaznamenán v Novém zákoně a jehož učení je jasně podáno v Knize Mormonově. S trochou cviku budeme schopni rozpoznat Jeho působení i na stránkách Starého zákona. Spasitel je ústřední postavou minulosti, přítomnosti i budoucnosti lidstva. Je – a vždy byl – po našem boku, na každém kroku.