„Pán byl s Jozefem“, Liahona, březen/duben 2022.
Pojď, následuj mne
Pán byl s Jozefem
Zatímco v průběhu života zažíváme vzestupy a pády, můžeme se mnohému naučit z příkladu dávného proroka Jozefa.
Joseph Explaining Pharoah’s Dreams [Jozef vykládá Faraonovy sny], Jean Adrien Guignet, Musée des Beaux-Arts, Rouen, Francie / Bridgeman Images
Před několika lety jsme se jako rodina s nadšením dozvěděli, že má manželka Terri čeká naše čtvrté dítě. Když ale byla Terri již několik měsíců těhotná, zjistili jsme, že má potenciálně nebezpečné zdravotní problémy. Nejbezpečnější možností bylo zařídit, aby zůstala v nemocnici, kde mohla mít zajištěnu neustálou péči. Ve snaze pokračovat v těhotenství co nejdéle byla upoutána na lůžko.
Pro naši rodinu, a zejména pro Terri, to bylo ponuré a obtížné období. Cítila se velmi osaměle. A já se musel starat o tři malé děti a zároveň se věnovat zaměstnání a také sloužit jako biskup. Život se zdál chaotický a obtížný.
Terri ve své osamělosti našla útěchu v těchto slovech krásné náboženské písně:
Já z hloubi duše toužím s Tebou být,
svou milostí mne můžeš posílit!
Před hříchem chraň mne, buď mi oporou,
v žalu i v radosti, zůstaň se mnou. 1
Pán byl s námi
Nakonec bylo k porodu našeho syna Jaceho zapotřebí provést neodkladnou operaci. Matka se synem ale byli oba v bezpečí, protože Terri již v té době v nemocnici byla. Pociťovali jsme v našem životě Pánovu ochranu.
Jace se narodil čtyři týdny před termínem, a tak byl umístěn na novorozeneckou jednotku intenzivní péče. Domů jsme se vrátili bez miminka. Během následujícího měsíce jsme denně dojížděli do nemocnice. Připadalo nám, že v životě procházíme nížinou.
Byli jsme ale znovu svědky ruky Páně. Jace prospíval do té míry, že jsme si ho mohli vzít domů, což byl radostný okamžik, kdy jsme byli znovu spolu jako rodina.
Pak jsme se dozvěděli, že Jace má sagitální kraniosynostózu, což je stav, kdy lebeční kosti srůstají předčasně. V důsledku toho pak hlavička dítěte nemůže růst. Jediná léčba spočívala v tom, že se Jacemu, ve věku pouhých tří měsíců, chirurgicky odstranila velká část lebky. Toto náročné období jsme přetrpěli díky modlitbám a kněžským požehnáním. Znovu jsme v našem životě viděli ruku Páně. Modlitby byly zodpovězeny. Požehnání byla naplněna. Operace se vydařila. Život znovu dospěl k výšinám.
Byly to zážitky jako na houpačce! Pán nás ale během této cesty mnohému naučil. Víme, že s námi byl po celou dobu.
Jozef měl své výšiny i nížiny
Joseph Sold into Egypt [Jozef je prodán do Egypta], William Brassey Hole, © Look And Learn / Bridgeman Images
Když studujeme život Jozefa ve Starém zákoně, zjišťujeme, že i jeho život byla cesta z výšin do nížin a pak zpět k výšinám. A poznáváme, že Pán byl vždy s ním, v časech dobrých i zlých.
Kabát, který dal Jákob Jozefovi, byl krásným symbolem Jákobovy lásky k Jozefovi. Pro Jozefovy bratry byl ale zároveň rozčilující připomínkou vztahu mezi Jozefem a jeho otcem.
Když bratři odešli nakrmit otcova stáda, Jákob požádal Jozefa, aby je šel zkontrolovat. Jozef se vydal na cestu, jak byl požádán. Zdá se ale, že se cestou ztratil. A tak Pán poslal jistého muže, který Jozefovi ukázal, kudy jít, aby mohl své bratry najít (viz Genesis 37:15–17).
Když se Jozefovi bratři spikli, že Jozefa zabijí, nebylo zřejmě náhodou, že právě v té chvíli kolem projížděla karavana putující do Egypta. Bratři, místo aby Jozefa zabili nebo ho nechali zemřít v jámě, ho karavaně prodali. (Viz Genesis 37:25–28.)
Pánovo vedení bylo opět zřejmé, když tato karavana prodala Jozefa Putifarovi, veliteli Faraonovy stráže. Jozef, i jako sluha, obrátil každou zkušenost v něco dobrého. Putifar pověřil Jozefa, aby byl správcem jeho domu. Vše, co měl, vložil do Jozefových rukou. (Viz Genesis 39:4.) Jozef se přesunul z nížin do výšin. Těšil se z možností a výsad Putifarova domu.
Tyto výšiny ale netrvaly dlouho. Když Jozef utekl před neslušnými návrhy Putifarovy manželky, ona ho obvinila z nemorálnosti. Ačkoli bylo její obvinění falešné, Jozef mohl být docela dobře popraven. Je pozoruhodné, že byl pouze uvržen do vězení. Ruka Páně Jozefa znovu ochránila.
Pozoruhodná víra
Jestliže byste byli nespravedlivě uvrženi do vězení, co byste dělali? Pokud měl někdo důvod ke sklíčenosti a zahořklosti, byl to Jozef. Kvůli prudkému sestupu z výšin do nížin života si mohl snadno pomyslet: „K čemu to je, snažit se sloužit Bohu? Vždyť mě jen trestá!“ Ale Jozef nezahořkl, ani neobviňoval Pána a ani se nevzdal. Jeho pozoruhodná víra nikdy nezakolísala.
Dokonce ani v ponurých dnech pobytu ve vězení Pán Jozefa neopustil. Nejprve mu dal příležitost vyložit sny šenkýře a pekaře (viz Genesis 40). Poté, o několik let později, když toto vedlo k příležitosti vyložit sen Faraonův, Jozef potvrdil, že tato schopnost pocházela od Boha (viz Genesis 41:16). Farao Jozefa nejen propustil, ale rovněž ho „ustanovil… nade vší zemi Egyptskou“ (Genesis 41:43). Poté, co Jozef celé roky trpěl a namáhal se, Bůh Jozefovi umožnil, aby se stal vlivnou osobou v zemi, hned po Faraonovi – což byl další vrchol Jozefova života.
Bůh má na mysli naše dobro
Jozef se nakonec znovu setkal se svými bratry, kteří se proti němu spikli a prodali ho do otroctví. Mohl být zahořklý. Mohl je obviňovat z „nesnesitelné nespravedlnosti“, kterou mu způsobili. 2
Ale on si uvědomoval, že Pán na výšiny i nížiny jeho života dohlížel. Jeho slova určená bratrům poskytují náhled na toto jeho chápání:
„Vy zajisté skládali jste proti mně zlé; ale Bůh obrátil to v dobré, aby učinil to, což vidíte nyní, a při životu zachoval lid mnohý.
Protož nebojte se již; já chovati vás budu i děti vaše. A tak těšil je, a mluvil k srdci jejich.“ (Genesis 50:20–21.)
Jak úžasná připomínka toho, že zatímco procházíme výšinami i nížinami života, Bůh má na mysli naše dobro! Pán vysvětlil tutéž zásadu i Josephovi v posledních dnech:
„Jestliže budeš povolán, abys prošel skrze soužení; …
Jestliže budeš obviňován všelikými druhy falešných obvinění; jestliže tě nepřátelé tvoji napadnou; jestliže tě odtrhnou ze společenství tvého otce a matky… a ty budeš odvlečen do vězení…
Věz, synu můj, že všechny tyto věci ti dají zkušenosti a budou pro dobro tvé.“ (Nauka a smlouvy 122:5–7.)
Těžkosti vždy byly
Když jsme spolu s Terri procházeli našimi těžkostmi, našli jsme útěchu v těchto slovech proroka Božího:
„Chtěl bych, abyste věděli, že ve smrtelném životě vždy byly a vždy budou nějaké těžkosti. Ale když víme to, co víme, a žijeme tak, jak žít máme, není zde opravdu žádné místo pro pesimismus a zoufalství, ani se na ně nemůžeme vymlouvat. …
Doufám, že se nebudete domnívat, že se všechny těžkosti světa vměstnaly do vaší dekády nebo že se nikdy nikomu nevedlo tak špatně jako vám osobně nebo že se vám nikdy nepovede lépe. Ujišťuji vás, že se lidem vedlo hůře a že se vám vždy povede lépe. Vždy tomu tak je – a zvláště když žijeme podle evangelia Ježíše Krista a evangelium milujeme a umožňujeme mu, aby v našem životě vzkvétalo.“ 3
Na základě příběhu o Jozefovi i nešťastných událostí ve světě kolem nás můžeme snadno vidět, že se špatné věci stávají i dobrým lidem. Život ve spravedlivosti neznamená, že se v životě vyhneme těžkostem a smutku. Avšak právě tak, jako byl Pán s Jozefem v jeho protivenství, bude i s námi. Zkoušky se nevyhnutelně dostaví. Ale pokud jimi budeme procházet s odhodláním slyšet Pána, On nás bude vést a inspirovat právě tak jako Jozefa.