„Misionáři zaměření na službu: Budování království prostřednictvím služby a lásky“, Liahona, červenec/srpen 2022.
Mladí dospělí
Misionáři zaměření na službu: Budování království prostřednictvím služby a lásky
Říkala jsem si, zda sloužit na misii zaměřené na službu neznamená, že nejsem „dostatečně dobrá“.
Když se mě president kůlu poprvé zeptal, zda bych byla ochotna sloužit na misii zaměřené na službu, moje první myšlenka byla: „Ano!“
Důvěřovala jsem tomu, že Pán má pro mě práci, a věřila jsem, že cokoli, co bude chtít, abych dělala, povede k mému růstu a štěstí, protože mě miluje a chce pro mě to nejlepší.
Moje druhá myšlenka byla: „Co je to misie zaměřená na službu?“
President kůlu mi v onu neděli, kdy jsme se sešli v jeho kanceláři, vysvětlil, co misie zaměřená na službu znamená, ale plně jsem tomuto typu misie a jejímu významu porozuměla až mnohem později. V té době jsem si dokonce říkala, zda toto povolání znamená, že je se mnou něco v nepořádku, protože jsem dosud v plné míře nechápala, co je skutečným účelem misií zaměřených na službu.
Jsem někde potřeba?
Povolání sloužit jsem obdržela přibližně měsíc předtím, než má misie měla začít. To znamenalo, že jsem se ještě před ustanovením setkala se svými vedoucími misie zaměřené na službu, zúčastnila se misijní konference v mé oblasti, a dokonce jsem byla požádána, abych vedla společné studium dvou dalších sester sloužících v mé oblasti.
Onen měsíc mezi tím, co jsem obdržela povolání, a než jsem pronesla svůj „rozlučkový“ proslov (i když jsem nikam neodjížděla), jsem využila k tomu, abych se dozvěděla více o misiích zaměřených na službu a o misionářích zaměřených na službu, kteří sloužili v mém okolí.
Na oné misijní konferenci, které jsem se zúčastnila, jsem zjistila, že mnoho misionářů zaměřených na službu má poté, co jsou povoláni, pocit, že nejsou dostatečně dobří na to, aby sloužili na misii zaměřenou na hlásání slova. Rozpačitě jsem si vzpomněla na vlastní počáteční reakci na své povolání.
Nakonec jsem si ale uvědomila, že jsem na misii zaměřenou na službu nebyla povolána proto, že bych nebyla dostatečně dobrá, ale proto, že takový byl směr, kterým jsem se měla podle Nebeského Otce vydat. Nebyla jsem „méně než“ misionáři zaměření na hlásání slova; spíše Nebeský Otec potřeboval, abych pomáhala budovat Jeho království jinými způsoby služby. Získala jsem silné svědectví, že pro Nebeského Otce a v Jeho díle jsou důležité všechny misie, protože všichni misionáři mají touhu sloužit Jemu i Jeho dětem.
Poté, co jsem poznala ostatní misionáře zaměřené na službu, kteří sloužili v mé oblasti, a co jsem se s nimi setkala a vyslechla si jejich příběhy, jsem věděla, že jsou to úžasní, spravedliví služebníci Páně. Uvědomila jsem si, že ačkoli někteří z nás se na začátku misie trochu litovali, došli jsme všichni ke stejnému závěru: že Pán má misionáře zaměřené na službu rád a že jsme tam, kde chce, abychom byli, přičemž se učíme a rosteme, zatímco Mu sloužíme jakožto Jeho ruce zde na zemi.
Jak misionáři zaměření na službu budují Sion
Misionáři jsou velmi důležití v jakékoli funkci, ve které slouží. Potřebujeme misionáře, kteří až na dva roky opustí rodinu a domov, aby učili evangeliu a kázali ho celému světu. Také ale potřebujeme budovat společenství Sionu prodchnutá láskou k druhým a touhou sloužit a pozvedat ty nejmenší mezi nimi. A přesně to dělají misionáři zaměření na službu. Budujeme Sion tím, že vytváříme prostředí vyznačující se láskou a službou. Tím se vytváří přívětivé, spravedlivé a povznášející společenství pro všechny členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů – pro celoživotní členy, pro nově obrácené, zkrátka pro všechny.
Moje misie zaměřená na službu v církevních časopisech mi pomohla uvědomit si, jak moc jsem požehnána. Využívám to, čemu jsem se ve svém dosavadním životě naučila ohledně zkoušek, k tomu, abych pomáhala pozvedat druhé, kteří s něčím zápolí. Snažím se dělit s druhými o své zážitky a zkušenosti, a tím druhé povzbuzovat k tomu, aby se dělili o své příběhy. Všechny Boží děti jsou důležité. Moje misie zaměřená na službu mi pomáhá být k druhým shovívavější a umožňuje mi mít je ráda takové, jací jsou, zatímco se společně snažíme jít ke Kristu.
Misionáři zaměření na službu věnují čas a energii budování Sionu mnoha různými, ale užitečnými způsoby. Někteří pomáhají s fyzickou službou na místech, jako je náměstí Welfare Square nebo místní potravinové banky. Jiní misionáři zaměření na službu zkrášlují chrámové pozemky nebo slouží jako chrámoví pracovníci. Další pomáhají rozvážet jídlo dětem, které žádné nemají, když je jejich škola zavřená, a slouží jim tím, že je vzdělávají. Další pomáhají šířit evangelium a posilovat členy, kteří ho již přijali. Dokonce jsou i misionáři, kteří pomáhají s údržbou různých typů vozidel církevních zaměstnanců.
Misionáři zaměření na službu slouží také dalšími způsoby – například vyrábějí pro biskupy jmenovky do církevních budov, pracují v církevních filmových studiích nebo čistí opravdu mnoho věcí, aby byli všichni uprostřed pandemie covidu-19 chráněni. Ať již jsou naše pověření jakákoli, pomáháme budovat Sion tím, že pěstujeme prostředí lásky a nesobecké služby.
My všichni jakožto misionáři studujeme každý den písma, učíme lekcím, účastníme se lekcí a rad okrsku a posilujeme jeden druhého i každého kolem sebe, ať již se jedná o součást našeho oficiálního pověření, či nikoli.
Jedna z nejdůležitějších věcí, které dělám já, se týká méně mého oficiálního pověření v redakci církevních časopisů, která je zaměřena na materiály pro mladé dospělé, a více toho, že sloužím dalším misionářům ve své skupině v areálu Chrámového náměstí. V rámci své služby dbám na to, aby pociťovali, že si jich druzí všímají a naslouchají jim, a aby věděli, že mi na nich záleží a že nejsou sami.
Nedělají snad přesně to všichni misionáři? Neujišťují snad všichni misionáři každého na celém světě, že zde, v Božím království, je důležité a individuální místo pro všechny Boží děti? Misionáři zaměření na hlásání slova pomáhají učit svět, že Boží království je na zemi, a misionáři zaměření na službu pomáhají druhým poznat, jak má takové království vypadat, zatímco se připravujeme na Spasitelův Druhý příchod – že to má být místo, kde otevíráme své srdce druhým, kde bez předsudků sloužíme a kde druhým pomáháme pocítit, že patří mezi nás.
Služba po vzoru Spasitele – pomoc jednotlivcům
Ať již sloužíme jakkoli a kdekoli, všichni misionáři dělají jedno – slouží tak, jak sloužil Spasitel, tím, že slouží jednotlivcům.
Spíše než naplňovat svá jednotlivá pověření je naším účelem „pomáhat druhým přijít ke Kristu tím, že jim sloužíme tak, jak by to činil Spasitel. Sloužíme dobrovolně v charitativních organizacích, v církevních funkcích a prostřednictvím služby veřejnosti. Budeme sloužit v Jeho jménu jednotlivci, jako to činil On, přičemž budeme projevovat Jeho láskyplnou dobrotivost.“1
My, misionáři zaměření na službu, si těchto slov uvedených v našem účelu ceníme, protože víme, že i nám Spasitel slouží jako jednotlivcům, a pociťujeme Jeho láskyplnou dobrotivost. Láskyplnou dobrotivost Spasitele pociťuji během své misie i já sama, zatímco Ho lépe poznávám, zatímco mé zkoušky se stávají lehkými, zatímco získávám silnější svědectví a zatímco mě misionáři, které mám kolem sebe, mají rádi a povznášejí mě.
Misionáři zaměření na službu se snaží dělit o Kristovu láskyplnou dobrotivost s každým ve svém okolí; a právě tomu zasvěcujeme svůj život v průběhu své misie – i v průběhu celého našeho života.