„28. března – 3. dubna. Exodus 7–13: ‚Pamatujte na den tento, v kterémž jste vyšli z Egypta‘“, Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny: Starý zákon 2022 (2021)
„28. března – 3. dubna. Exodus 7–13“, Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny: 2022
28. března – 3. dubna
Exodus 7–13
„Pamatujte na den tento, v kterémž jste vyšli z Egypta“
Až budete číst kapitoly Exodus 7–13 a přemítat o nich, zapisujte si vnuknutí, která obdržíte. Když toto budete dělat pravidelně, vaše schopnost rozpoznávat nabádání Ducha Svatého se bude prohlubovat.
Zaznamenejte si své dojmy a vnuknutí
Egypt sužovala rána za ránou, ale Faraon stále odmítal Izraelity propustit na svobodu. A přesto Bůh nadále projevoval svou moc a dával Faraonovi možnost přijmout skutečnost, že „já jsem Hospodin“ a „není podobného mně na vší zemi“ (Exodus 7:5; 9:14). Mezitím Mojžíš a Izraelité nejspíše v úžasu sledovali tyto projevy Boží moci, které se v jejich prospěch odehrávaly. Tato opakovaná znamení nepochybně utvrdila jejich víru v Boha a posílila jejich ochotu následovat Božího proroka. Poté, co devět hrozných ran Izraelity osvobodit nedokázalo, jejich zajetí definitivně ukončila rána desátá – smrt prvorozených včetně Faraonova prvorozeného. To se zdá být příhodné, protože ve všech případech duchovního zajetí existuje pouze jedna jediná cesta, jak z něj uniknout. Nehledě na to, co všechno jsme v minulosti vyzkoušeli, pro nás platí totéž co pro děti Izraele. Spasí nás pouze oběť Ježíše Krista, onoho Prvorozeného – krev Beránka bez poskvrny.
Náměty pro osobní studium písem
Mohu se rozhodnout, že obměkčím své srdce.
Doufejme, že vaše vůle nikdy nebude v tak výrazné neshodě s vůlí Boží, jako tomu bylo v případě Faraona. Přesto má každý z nás občas chvíle, kdy naše srdce není obměkčeno tak, jak by mělo, a proto se máme z Faraonova jednání, jak je zaznamenáno v Exodu 7–10, čemu učit. Co vás při četbě o ranách v těchto kapitolách nejvíce zaujalo na tom, jak Faraon reagoval? Nacházíte podobné sklony k zatvrzelosti i u sebe? Zamyslete se nad tím, co se v těchto kapitolách dozvídáte ohledně toho, co to znamená mít obměkčené srdce.
Všimněte si, že překlad Josepha Smitha Exodu 7:3, 13; 9:12; 10:1, 20, 27; 11:10 upřesňuje, že Pán Faraonovo srdce nezatvrdil – Faraon své srdce zatvrdil sám (viz Průvodce k písmům).
Co jste se z následujících veršů naučili o tom, jak můžeme své srdce obměkčit? 1. Nefi 2:16; Mosiáš 3:19; Alma 24:7–8; 62:41; Eter 12:27.
Viz také Michael T. Ringwood, „Poddajnost a ochota věřit“, Liahona, listopad 2009, 100–102.
Svátek přesnic symbolizuje Usmíření Ježíše Krista.
Jediným způsobem, jak mohli být Izraelité ušetřeni desáté rány popsané v Exodu 11:4–5, bylo řídit se přesně podle pokynů, které dal Pán Mojžíšovi v Exodu 12, což je obřad známý jako přesnice. Přesnice nás prostřednictvím symbolů učí, že právě tak, jako Pán vysvobodil Izraelity ze zajetí v Egyptě, může nás vysvobodit i ze zajetí hříchu. Co vám v pokynech a symbolech týkajících se přesnic připomíná Ježíše Krista a Jeho Usmíření? Co vám tyto symboly a pokyny napovídají ohledně toho, jak získat požehnání plynoucí z Jeho Usmíření? Co by například mohlo symbolizovat potření veřejí dveří krví beránka? (Verš 7.) Co znamená mít „obuv svou na nohách svých a hůl svou v ruce své“? (Verš 11.)
Viz také Nauka a smlouvy 89:21.
Exodus 12:14–17, 24–27; 13:1–16
Svátost mi pomáhá pamatovat na mé vysvobození skrze Ježíše Krista.
Spasitel si přál, aby Izraelité vždy pamatovali na to, že je vysvobodil – i poté, co se jejich zajetí stalo jen vzdálenou vzpomínkou. Z toho důvodu jim přikázal každý rok slavit svátek přesnic. Až budete číst Jeho pokyny v Exodu 12:14–17, 24–27; 13:1–16, přemýšlejte o tom, co děláte, abyste si připomínali Boží požehnání, která jste obdrželi. Jak můžete uchovat vzpomínku na tato požehnání i pro své potomky? (Viz Exodus 12:14, 26–27.)
Jaké podobnosti vidíte mezi účely svátku přesnic a obřadu svátosti? Když čtete o přesnicích, jak vám to připomíná svátost a jak vám to pomáhá hlouběji pochopit smysl tohoto obřadu? Zvažte, co můžete dělat pro to, abyste vždy pamatovali na Ježíše Krista (viz Moroni 4:3; 5:2; viz také Lukáš 22:7–8, 19–20).
Také byste se mohli zamyslet nad tím, co dalšího si Pán přeje, abyste měli na paměti; viz například Helaman 5:6–12; Moroni 10:3; Nauka a smlovy 3:3–5, 10; 18:10; 52:40.
Viz také Jan 6:54; video „Always Remember Him“ [„Vždy na Něj pamatujme“], ChurchofJesusChrist.org; „Svátost večeře Páně“, v knize Učení presidentů Církve: Howard W. Hunter (2015), 197–206.
Náměty pro rodinné studium písem a domácí večer
-
Exodus 7–12.Až si přečtete o ranách, které Pán seslal na Egypt jako znamení své moci, možná byste si mohli jako rodina popovídat o tom, jak Pán projevuje svou moc v dnešní době.
-
Exodus 8:28, 32; 9:27–28, 34–35.Tyto verše by mohly posloužit k rozvinutí diskuse o tom, proč je důležité dodržet slovo. Možná by se členové rodiny mohli podělit o své zkušenosti, kdy byli svědky toho, jak druzí opravdu udělali to, co slíbili.
-
Exodus 12:1–42.Poté, co si spolu přečtete Exodus 12:1–42, byste mohli na lístky papíru napsat, co můžete jako rodina dělat, abyste pamatovali na Usmíření Ježíše Krista. Vzhledem k tomu, že krev beránka na veřejích dveří (viz verš 23) představovala Spasitele, mohli byste tyto papírky pověsit kolem dveřních zárubní ve vašem domě. Také byste mohli ochutnat některá z jídel, která se o přesnicích jedla, jako například nekvašený chléb (krekry nebo tortily) nebo hořké byliny (petržel nebo křen), a promluvit si o tom, jak nám přesnice pomáhají pamatovat na to, jak Bůh vysvobodil svůj lid. Nekvašený chléb jim například připomínal, že není dost času na to, aby před útěkem ze zajetí nechali vykynout chléb. Hořké byliny jim připomínaly hořkost zajetí.
-
Exodus 12:14, 24–27.Možná byste si mohli jako rodina tyto verše znovu projít před příštím shromážděním svátosti. Jak tyto verše souvisejí se svátostí? Co můžeme udělat pro to, aby nám svátost ještě více připomínala to, co pro nás Spasitel vykonal?
Další náměty pro výuku dětí naleznete v osnově pro tento týden v příručce Pojď, následuj mne – pro Primárky.
Doporučená píseň: „Na paměť, že byl ukřižován“, Náboženské písně, č. 110.