„Na co pamatovat: ‚Ježíš … Izrael vyzve: „Pojď domů ke mně!“‘“, Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny: Starý zákon 2022 (2021)
„Na co pamatovat: ‚Ježíš …Izrael vyzve: „Pojď domů ke mně!“‘“, Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny: 2022
Na co pamatovat
„Ježíš …Izrael vyzve: ‚Pojď domů ke mně!‘“
Mojžíš shromáždil děti Izraele při úpatí hory na poušti Sin. Pán na tomto místě prohlásil, že si přeje, aby se tato skupina právě osvobozených otroků stala mocným lidem. Řekl: „Vy budete mi království kněžské a národ svatý.“ (Exodus 19:6.) Přislíbil jim, že budou vzkvétat a bude se jim dařit, dokonce i tehdy, když je obklíčí početnější a mocnější nepřátelé (viz Deuteronomium 28: 1–14).
To vše se nemá stát pro to, že by Izraelité byli početní, silní či dovední. Má se to stát, jak jim Pán vysvětlil, „jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého, a ostříhati smlouvy mé“ (Exodus 19:5). Mocnými je učiní Boží moc, nikoli jejich vlastní.
Izraelité však nebyli Pánova hlasu vždy poslušni a časem Jeho smlouvu dodržovat přestali. Mnozí začali uctívat jiné bohy a přijímat praktiky okolních kultur. Odmítli právě to, co z nich činilo národ odlišný od všech ostatních – jejich smluvní vztah s Pánem. Bez toho, aniž by je ochraňovala Boží moc (viz 2. Královská 17:6–7), nemohlo jejich nepřátele nic zastavit (viz 2. Paralipomenon 36:12–20).
Rozptýlení
Mezi lety 735 a 720 př. Kr. několikrát obsadili Severní království Izraele, které bylo domovem deseti z dvanácti kmenů, Asyřané, a tisíce Izraelitů odvedli do zajetí do různých částí Asyrské říše (viz 2. Královská 17:1–7).1 Tito Izraelité se stali známí jako „ztracené kmeny“, zčásti proto, že byli odvedeni ze své vlasti a rozptýleni mezi jiné národy. Byli však ztraceni také v hlubším smyslu – časem přišli o vědomí vlastní identity jako Božího lidu smlouvy.
Jelikož Jižní království Judy bylo v určitých dobách spravedlivější než království Severní, mělo delší trvání.2 Lidé se ale i tam nakonec od Pána odvrátili. Asyřané zaútočili na Jižní království a jeho větší část dobyli; zázračně ochráněn byl pouze Jeruzalém (viz 2. Královská 19; Izaiáš 10:12–13). Později, mezi lety 597 a 580 př. Kr. Babyloňané Jeruzalém včetně jeho chrámu zničili, a mnoho jeho obyvatel odvedli do zajetí (viz 2. Královská 24–25; 2. Paralipomenon 36; Jeremiáš 39; 52). Asi o 70 let později bylo zbytku Judy umožněno, aby se do Jeruzaléma navrátil a chrám znovu vystavěl. Mnozí však zůstali v Babylonu.3
Přešlo mnoho generací a Izraelité ze všech kmenů byli „[rozptýleni] … mezi všecky ty národy, kterýchž neznali“ (Zachariáš 7:14; viz také Amos 9:8–9). Některé odvedl do jiných zemí Pán (viz 2. Nefi 1:1–5; Omni 1:15–16). Další opustili Izrael, aby unikli zajetí (viz 2. Královská 25:22–26; Jeremiáš 42:13–19; 43:1–7) nebo z důvodů politických či ekonomických.4
Tyto události nazýváme rozptýlení Izraele. Pro to, jak je důležité vědět o rozptýlení, je hned několik důvodů. Především ten, že rozptýlení je hlavním tématem Starého zákona: Mnozí proroci Starého zákona byli svědky neustále se zhoršující duchovní křivky, což v rozptýlení Izraele vyústilo. Toto rozptýlení předvídali a varovali před ním, a někteří z nich jej dokonce zažili.5 Může být užitečné na to pamatovat při četbě knih Izaiáše, Jeremiáše, Amose a mnoha dalších, které se nacházejí v pozdější části Starého zákona. Budete-li mít tyto souvislosti na mysli během četby jejich proroctví o Asýrii a Babylonu, modlářství a zajetí, pustošení a konečném znovuzřízení, budete vědět, o čem hovoří.
Když pochopíte rozptýlení Izraele, pomůže vám to lépe porozumět i Knize Mormonově, protože Kniha Mormonova je záznamem jedné větve rozptýleného Izraele (viz 1. Nefi 15:12). Tento záznam začíná tím, jak Lehiova rodina okolo roku 600 př. Kr. prchá z Jeruzaléma těsně před tím, než na něj Babyloňané zaútočili. Lehi byl jedním z proroků, kteří o rozptýlení Izraele prorokovali.6 A jeho rodina k naplnění tohoto proroctví napomohla tím, že vzali svou větev z domu Izraele a zasadili ji na druhém konci světa, v Americe.
The Destruction of Jerusalem by Nebuzar-adan [Nebuzardan ničí Jeruzalém], William Brassey Hole, © Providence Collection / licence: goodsalt.com
Shromažďování
Rozptýlení Izraele je však jen polovina příběhu. Pán na svůj lid nezapomíná, ani jej zcela neopouští, dokonce ani tehdy, když oni opouštějí Jeho. S mnoha proroctvími o tom, že Izrael bude rozptýlen, bylo spojeno také mnoho zaslíbení týkajících se toho, že jej Bůh jednoho dne opět shromáždí.7
Tím dnem je dnešek – naše doba. Shromažďování již započalo. V roce 1836, tedy tisíce let poté, co Mojžíš shromáždil děti Izraele na úpatí hory Sinai, se právě Mojžíš zjevil v chrámu Kirtland, aby Josephu Smithovi předal „klíče shromažďování Izraele ze čtyř částí země“ (Nauka a smlouvy 110:11). Shromažďování kmenů Izraele ze všech národů, tam kde je to Pánovým služebníkům umožněno, nyní probíhá pod vedením těch, již tyto klíče drží.
President Russell M. Nelson o tomto shromažďování řekl, že je to „to nejdůležitější, co se v dnešní době na zemi odehrává. Nic jiného se tomu nevyrovná ve velikosti, nic jiného se tomu nevyrovná v důležitosti a nic jiného se tomu nevyrovná ve vznešenosti. A pokud se rozhodnete, pokud budete chtít, můžete toho být významnou součástí.“8
Jak se to dělá? Co to znamená shromažďovat Izrael? Znamená to znovuzřídit dvanáct kmenů zpět do země, kterou kdysi obývaly? Ve skutečnosti to znamená něco mnohem většího, především z hlediska věčnosti. Jak vysvětlil president Nelson:
„Když mluvíme o shromažďování, mluvíme zkrátka o této základní pravdě: každé dítě našeho Nebeského Otce, na obou stranách závoje, si zasluhuje slyšet poselství znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista. …
Kdykoli uděláte něco, co komukoli pomůže – na obou stranách závoje – učinit krok směrem k tomu, aby dotyčný uzavřel smlouvy s Bohem a obdržel nezbytné obřady křtu a chrámu, tak tím pomáháte shromažďovat Izrael. Je to takto jednoduché.“9
Děje se to tak, jak řekl Izaiáš, „po jednom“ (Izaiáš 27:12) nebo, jak předpověděl Jeremiáš, „jednoho z města, a dva z čeledi“ (Jeremiáš 3:14).
Shromažďovat Izrael znamená přivádět Boží děti zpět k Němu. Znamená to znovuzřídit jejich smluvní vztah s Ním. Znamená to znovu založit „národ svatý“, jehož založení Bůh navrhl před dávnými věky (Exodus 19:6).
Pojďte domů
Jakožto lidé, kteří dodržují smlouvy, jste součástí domu Izraele.10 Byli jste shromážděni a sami také shromažďujete. Tento impozantní příběh, který trvá celá staletí a který začal smlouvou mezi Bohem a Abrahamem, se blíží k závěru a vy v něm hrajete klíčovou roli. Nyní je ta doba, kdy „Ježíš …Izrael vyzve: ‚Pojď domů ke mně!‘“11
Poselství těch, kteří shromažďují, zní: Pojďte domů, ke smlouvě. Pojďte domů, do Sionu. Pojďte domů k Ježíši Kristu, k Svatému Izraelskému, a On vás přivede domů k Bohu, vašemu Otci.