„3.–9. února. 2. Nefi 1–5: Žili jsme šťastně“, Pojď, následuj mne – pro Nedělní školu: Kniha Mormonova 2020 (2020)
„3.–9. února. 2. Nefi 1–5“, Pojď, následuj mne – pro Nedělní školu: 2020
3.–9. února
2. Nefi 1–5
Žili jsme šťastně
Svou duchovní přípravu zahajte tím, že si přečtete 2. Nefiho 1–5 a zaznamenáte si své dojmy. V těchto kapitolách je více zásad, než kolik jich budete schopni prodiskutovat v jedné vyučovací hodině, a proto při přípravě následujte Ducha a věnujte pozornost postřehům, o které se podělí členové třídy a jež vám pomohou určit, na které zásady se máte zaměřit a jak máte vést diskusi.
Zaznamenejte si své dojmy a vnuknutí
Povzbuďte výměnu postřehů a zkušeností
Členové vaší třídy si pravděpodobně ve 2. Nefim 1–5 označili alespoň jeden verš nebo si alespoň o jednom verši něco poznamenali. Hodinu byste mohli zahájit tím, že členy třídy požádáte, aby se podělili o verše, které pro ně mají nějaký zvláštní význam. Vyzvěte studenty, aby shrnuli naukovou zásadu, které se ze zmíněných veršů naučili.
Učte nauce
Jsme svobodni, abychom jednali sami za sebe.
-
Lidé příliš často používají svobodu jednání k tomu, aby druhým působili značné utrpení. Proč je tedy svoboda jednání pro Nebeského Otce tak důležitá? Tuto otázku byste možná mohli napsat na tabuli a členové třídy by mohli ve 2. Nefim 2:11–30 vyhledat odpovědi a dopsat je na tabuli. Jak se protivník snaží podkopávat naši svobodu jednání? Jak nám Spasitel pomáhá zvolit si „svobodu a věčný život“? (2. Nefi 2:27.) Zvažte možnost zazpívat si společně nějakou náboženskou píseň o svobodě jednání, jako například „Věz, každá duše volnost má“ (Náboženské písně, č. 149), a členy třídy vyzvěte, aby si ke svým postřehům přidali ty, které z této písně získají.
-
Osnova pro tento týden v příručce Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny uvádí čtyři nezbytné podmínky, díky nimž můžeme svobodu jednání mít. Zde je jedna z možností, jak můžete stavět na tom, co se členové třídy dozvěděli doma: Napište tyto čtyři podmínky na tabuli. Poté členy třídy požádejte, aby se podělili o výroky z 2. Nefiho 2, které učí tomu, proč jsou tyto podmínky nezbytné pro dosažení našeho božského potenciálu.
Pád a Usmíření Ježíše Krista jsou nezbytnými součástmi plánu Nebeského Otce.
-
Mnozí křesťané věří, že Pád byl tragickou událostí a že Eva učinila strašlivou chybu. Tyto verše ve 2. Nefim 2 objasňují pravdy ohledně Pádu Adama a Evy a vydávají svědectví o tom, že Ježíš Kristus nás z Pádu vykoupil. Jedna z možností, jak můžete diskutovat o těchto myšlenkách, je vyzvat členy třídy, aby si prošli 2. Nefiho 2:15–25 a napsali si seznam pravd, které se dozvěděli ohledně toho, co se přihodilo v zahradě Eden. Jaké další postřehy získávají ze slov presidenta Dallina H. Oakse uvedených v oddíle „Další materiály a zdroje“? Jak nás Ježíš Kristus vykoupil z Pádu? (Viz 2. Nefi 2:6–8, 26–29.)
-
Po skončení činnosti, jako je ta předchozí, byste mohli členům třídy ukázat několik otázek podobných těm následujícím a požádat je, aby se podělili o své postřehy:
-
Jak Lehiovo učení v těchto verších napravuje některá častá nedorozumění ohledně Pádu?
-
V jakém smyslu je Pád požehnáním?
-
Jak nám správné porozumění Pádu pomáhá lépe porozumět tomu, proč potřebujeme Ježíše Krista a Jeho Usmíření?
-
Z jakého důvodu jste vděční za rozhodnutí, které Adam a Eva učinili v zahradě Eden?
-
Jak se vaše rozhodnutí přijít na zemi podobá rozhodnutí Adama a Evy pojíst z ovoce stromu poznání dobra a zla?
-
Co je účelem života? Proč byl Pád pro dosažení tohoto účelu nezbytný?
-
Ve svých slabostech se můžeme obracet k Bohu.
-
Nefiova slova ve 2. Nefim 4:15–35 nám mohou přinášet naději a útěchu, když se cítíme přemoženi svými těžkostmi a slabostmi. Členové třídy by si možná mohli tyto verše projít ve dvojicích a vyhledat pasáže, které by mohli použít k tomu, aby poskytli útěchu někomu, kdo se cítí obtížen svými souženími. Každá dvojice by se poté mohla podělit o své pasáže s ostatními ve třídě. Některý člen třídy by se možná mohl podělit o zkušenost či zážitek, kdy nalezl útěchu díky tomu, že se obrátil k Bohu, tak jak to učinil Nefi.
-
2. Nefiho 4 byste mohli probrat také tak, že několik členů třídy předem požádáte, aby přišli připraveni podělit se o verše a slova z této kapitoly, jež pro ně mají nějaký zvláštní význam. Požádejte je, aby řekli, co dělají, když se cítí přemoženi svými slabostmi. Diskusi by také mohla obohatit nějaká náboženská píseň o útěše a naději, jako například „Kdo setře slzu mou?“ (Náboženské písně, č. 69). Členové třídy by se například mohli podělit o to, jak tato píseň posiluje příklad Nefiho, který se v době, kdy byl skleslý, spoléhal na Pána.
V životě podle evangelia lze nalézt štěstí.
-
Nefi a jeho lid byli schopni vybudovat společnost založenou na zásadách vedoucích ke štěstí navzdory těžkostem, kterým čelili. Jaké zásady, které přispívaly ke štěstí, jež zažívali Nefité, nalezli členové třídy při studiu 2. Nefiho 5? Mohli byste členům třídy dát list papíru a vyzvat je, aby ve 2. Nefim 5 vyhledali zásady, které vedou ke štěstí, a zapsali si je. Jak se liší způsoby, jak o štěstí usiluje svět, od toho, co nacházíme ve 2. Nefim 5? Jaké cíle si členové třídy mohou za účelem uplatňování jedné z těchto zásad stanovit?
Povzbuďte ke studiu doma
Řekněte členům třídy, že ve 2. Nefim 6–10 se nachází jedno z nejlepších kázání o Usmíření Ježíše Krista z celých písem. Také vy byste se mohli podělit o některý verš, který jste v těchto kapitolách nalezli a který ve vás vzbuzuje nadšení.
Další materiály a zdroje
Pád byl součástí Božího plánu.
President Dallin H. Oaks učil:
„Když Adam a Eva dostali ono první přikázání, nacházeli se v přechodném stavu – již nebyli v duchovním světě, ale měli fyzické tělo, ale dosud nebyli podrobeni smrti a nebyli schopni se rozmnožovat. Nemohli naplnit Otcovo první přikázání, aniž by skrze přestupek překonali onu bariéru mezi blažeností v zahradě Eden a hrozivými zkouškami a úžasnými možnostmi smrtelného života. …
Prorok Lehi vysvětlil, že ‚kdyby Adam neučinil přestupek, nepadl by‘ (2. Nefi 2:22), ale zůstal by v témže stavu, v jakém byl stvořen.
… Lehi ale vyvozuje, že Pád byl naplánován, protože ‚vše bylo učiněno moudrostí toho, který zná vše‘ (2. Nefi 2:24).
Eva jako první přestoupila omezení Edenu, aby byl uveden do chodu stav smrtelnosti. Její čin, ať již byl jakékoli povahy, byl formálně přestupkem, ale z věčného hlediska vznešenou nutností, která otevřela dveře k věčnému životu. Adam projevil moudrost tím, že učinil totéž. A tak Eva a ‚Adam [padli], aby lidé mohli býti‘ (2. Nefi 2:25).
Někteří křesťané Evu za její čin odsuzují a tvrdí, že ona a její dcery jsou kvůli tomu do určité míry zkažené. Svatí posledních dnů to však netvrdí! Díky znalostem získaným zjevením oslavujeme Evin čin a vážíme si její moudrosti a odvahy v onom vznešeném příběhu nazývaném Pád. …
Novodobé zjevení dokládá, že naši první rodiče rozuměli tomu, že Pád byl nezbytný. Adam prohlásil: ‚Velebeno buď jméno Boží, neboť pro přestupek můj oči mé jsou otevřeny a v tomto životě budu míti radost a opět v těle uvidím Boha.‘ (Mojžíš 5:10.)“ („The Great Plan of Happiness“, Ensign, Nov. 1993, 72–73.)