2.–8. září

1. Korintským 14–16

Bůh není původcem zmatku, ale pokoje

Než si projdete tuto osnovu, přečtěte si 1. Korintským 14–16. Zaznamenejte si své první dojmy ohledně toho, které pravdy pomohou členům vaší třídy, a v průběhu týdne neustále usilujte o další vedení Ducha.

Zaznamenejte si své dojmy a vnuknutí

Povzbuďte výměnu postřehů a zkušeností

Dejte členům třídy několik minut na to, aby si prošli 1. Korintským 14–16 a vyhledali verš, který má pro ně nějaký zvláštní význam. Požádejte je, aby si ve třídě našli někoho, s kým se o svůj verš budou moci podělit a komu budou moci vysvětlit, proč si tento verš vybrali.

Učte nauce

1. Korintským 14

Když se Svatí shromáždí, mají usilovat o to, aby se navzájem vzdělávali.

• Zvažte možnost pomocí Pavlova učení v 1. Korintským 14 členům třídy připomenout, že v Církvi se můžeme všichni navzájem vzdělávat – neboli jeden druhého podporovat a pozvedat. Jednoduchou možnost, jak tuto kapitolu zopakovat, představuje napsat na tabuli nějakou otázku, jako je například tato: Co má být naším cílem, když se shromáždíme? Vyzvěte členy třídy, aby v 1. Korintským 14 vyhledali možné odpovědi. Další náměty mohou najít v Moronim 6:4–5 a v Nauce a smlouvách 50:17–23. Zatímco se budou členové třídy dělit o to, co našli, zvažte možnost se jich zeptat, jak se podle nich vaší třídě daří těchto cílů dosahovat. Mohli by se také podělit o zážitky, kdy měli pocit, že jsou vzděláváni díky něčemu, o co se podělil některý ze členů třídy.

• Abyste členům třídy pomohli porozumět Pavlově radě, že členové mají usilovat o to, aby prorokovali, zvažte možnost je požádat, aby zkusili definovat slovo prorokovat. Vy nebo členové třídy byste mohli každou z těchto definic napsat na tabuli a společně byste si mohli projít definici slova prorokovat v Průvodci k písmům a Pavlovu radu v 1. Korintským 14:3, 31, 39–40. Co můžeme k našim definicím přidat z těchto zdrojů? (Viz také Zjevení 19:10.) K čemu nás Pavlovo učení inspiruje v Církvi i doma?

1. Korintským 15

Díky tomu, že byl Ježíš Kristus vzkříšen, budeme vzkříšeni i my všichni.

• Jak můžete Pavlovo svědectví v 1. Korintským 15 využít k posílení svědectví členů třídy ohledně vzkříšení? Jednou z možností by mohlo být rozdělit třídu do dvou skupin a jednu z nich vyzvat, aby v 1. Korintským 15 vyhledala následky, kterým bychom čelili, kdyby Ježíš Kristus nebyl vzkříšen. Druhá skupina by mohla vyhledat požehnání, která díky Jeho Vzkříšení získáváme. Poté by každá skupina mohla na tabuli napsat, co se dozvěděla. Co by jednotlivé skupiny mohly do svého seznamu přidat poté, co si přečtou slova staršího D. Todda Christoffersona uvedená v oddíle „Další materiály a zdroje“? Abyste členům třídy pomohli během této diskuse pocítit Ducha, zvažte možnost ukázat jim obrázek vzkříšeného Spasitele (viz osnova pro tento týden v příručce Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny).

• Vzhledem k tomu, že Pavel promlouval k lidem, kteří ve vzkříšení nevěřili, mohla by mít vaše třída užitek z toho, kdybyste podobnou situaci sehráli jako scénku. Jak by například mohli posílit víru některého ze svých blízkých ve vzkříšení? Co nacházejí členové třídy v 1. Korintským 15, co by jim pomohlo vysvětlit, proč potřebujeme Vzkříšení Ježíše Krista a jaké důkazy o něm máme? Jaké další verše z písem by mohli použít? (Viz například Lukáš 24:1–12, 36–46; Alma 11:42–45.)

• Pavel ve svých epištolách několikrát zmiňuje tři stupně slávy po vzkříšení. (Viz 1. Korintským 15:40–42 a 2. Korintským 12:1–2.) Abyste členům třídy pomohli zjistit, jak Pavlovo učení vykládá novodobé zjevení, mohli byste třídu rozdělit do tří skupin a každé z nich dát kus papíru ve tvaru slunce (NaS 76:50–70), měsíce (NaS 76:71–80) nebo hvězdy (NaS 76:81–89). Členy jednotlivých skupin požádejte, aby si přečetli související verše z Nauky a smluv 76 a podělili se o to, co musíme udělat, abychom mohli obdržet různé stupně slávy, které popisuje Pavel. Viz také Nauka a smlouvy 131:1–4; 137:7–10.

  

  „Jiná [je] sláva slunce.“ (1. Korintským 15:41.)

• 1. Korintským 15 je jedním z mála míst v písmech, kde jsou zmíněny křty za mrtvé. (Viz verš 29; viz také NaS 128:18.) Členové třídy by se mohli podělit o zážitky, které získali, když vykonávali křty nebo jiné obřady za své předky. Zvažte možnost se v rámci diskuse podělit o zážitek Wilforda Woodruffa uvedený v oddíle „Další materiály a zdroje“. Proč asi Pavel mluvil o křtu za mrtvé jako o důkazu vzkříšení? Pokud by pomohlo diskutovat o tom, proč jsou křty za mrtvé nutné, podívejte se na téma „Baptisms for the Dead“ [„Křty za mrtvé“], Gospel Topics [Témata z evangelia; v angličtině], topics.lds.org. Video „Glad Tidings: The History of Baptisms for the Dead“ [„Radostné zvěsti – historie křtů za mrtvé“] (video v angličtině, LDS.org) vysvětluje, jak byla tato zásada v dnešní době znovuzřízena.

Povzbuďte ke studiu doma

Požádejte členy třídy, aby přemýšleli o zkouškách, kterým čelí, nebo o svých slabostech. Řekněte jim, že až budou číst 2. Korintským, zjistí, co Pavlovi pomohlo vytrvat ve zkouškách, a jak on vnímal své slabosti.

Další materiály a zdroje

1. Korintským 14–16

Význam Vzkříšení.

Starší D. Todd Christofferson učil:

„Zamyslete se na chvíli nad významem Vzkříšení, které jednou provždy vyjasnilo pravou totožnost Ježíše Nazaretského a velké filosofické debaty a otázky ohledně života. Pokud byl Ježíš vskutku doslovně vzkříšen, pak z toho nutně plyne, že je božskou bytostí. Žádný obyčejný smrtelník nemá v sobě moc po smrti oživnout. Vzhledem k tomu, že byl Ježíš vzkříšen, nemůže být pouhým tesařem, učitelem, rabínem či prorokem. Vzhledem k tomu, že byl Ježíš vzkříšen, musel to být Bůh, Jednorozený Syn Otce.

A proto je to, čemu učil, pravda; Bůh nemůže lhát.

A proto byl Stvořitelem země, jak řekl.

A proto jsou nebe i peklo skutečné, jak učil.

A proto existuje svět duchů, který navštívil po své smrti.

A proto znovu přijde, jak pravili andělé, a bude ‚vládnouti osobně na zemi‘.

A proto na každého čeká vzkříšení a poslední soud.“ („Vzkříšení Ježíše Krista“, Liahona, květen 2014, 113.)

Obřady za mrtvé: „Paprsek světla z trůnu Božího.“

Starší Wilford Woodruff řekl, že když se dozvěděl, že žijící členové Církve mohou přijmout spásné obřady v zastoupení za své předky, kteří zemřeli, „bylo to jako by naše srdce zasáhl paprsek světla z trůnu Božího. Naší mysli to otevřelo pole široké jako sama věčnost.“ Také poznamenal: „Připadalo mi, že Bůh, který tuto zásadu zjevil člověku, je moudrý, spravedlný a pravdivý, obdařený jak nejlepšími vlastnostmi, tak dobrým úsudkem a poznáním. Měl jsem pocit, že je důsledný v lásce, milosrdenství, spravedlnosti i soudu, a pocítil jsem, že Pána miluji více než kdy dřív v životě. … Když bylo dáno zjevení, které nám zjevilo křty za mrtvé, měl jsem chuť zvolat aleluja. …

První věc, která mě napadla,“ řekl, „bylo to, že mám v duchovním světě matku. Zemřela, když mi bylo 14 měsíců. …“ Později mluvil o okamžiku, kdy měl příležitost nechat připečetit svou matku k otci: „Bude mít podíl na prvním vzkříšení; a to je mi samo o sobě odměnou za všechnu práci, kterou jsem kdy udělal.“ (Teachings of Presidents of the Church: Wilford Woodruff, [2011], 185–186.)

Jak zlepšit výuku

Poznávejte ty, které učíte. Žádní dva lidé nejsou úplně stejní; každý, koho učíte, má jedinečnou minulost, náhled na život a soubor talentů. Modlete se o to, abyste poznali, jak můžete tyto prvky využít k tomu, abyste své studenty zapojili do výuky. Když lépe porozumíte těm, které učíte, budete pro ně moci vytvářet smysluplné a nezapomenutelné momenty učení. (Viz Učte tak, jak učil Spasitel, 7.)