9
Hle, z výšin jemná zář
Přemýšlivě / S duchem
1. Hle, z výšin jemná zář
a tma se ztrácí s ní,
toť anděl, vlídná tvář,
slova jeho takto zní:
„Tam, člověka kde neuzříš,
je pahorek, hned jméno zvíš.
Hle, Kumora se nazývá,
ten vzácné zprávy ukrývá.“
2. Kde v zemi desky spí,
směl Moroni jen znát,
teď Pánův příkaz zní –
nastal čas je lidstvu dát.
Ať z prachu slova promluví,
ať každý člověk jistě zví,
že blíží se ten krásný den,
kdy Kristus bude vládnout všem.
3. Své sémě Jozef dal,
z něj národ mocný byl.
Jak Izrael byl sám!
Pravdu záznam odhalil.
V těch zprávách možno nalézti,
že radostnou zvěst v plnosti
už kdysi dávno ten lid znal
a byl jí hojně požehnán.
4. Svět čekal dlouhý čas,
až naplní se den,
kéž rád Tě slyší zas,
aby hřích byl odstraněn.
Nechť pečeť je již zlomena
a šťastná zpráva šířena,
ať světlo světem září zas,
ať láska naplňuje nás.
5. Hle, šťastný Izrael,
již radost vládne v něm,
vše, co máš, jemu dej,
buduj nový Jeruzalém.
V tom Sion se zas objeví a
pravda zemi zaplní,
zem pravdy plná docela,
toť krása, Boží nádhera.
Slova: Parley P. Pratt, 1807–1857
Hudba: John E. Tullidge, 1806–1873