14
První modlitba Josepha Smitha
Důstojně
1. Ó, jak krásné jitro jarní
v jasu záře sluneční!
Bzukot včel a ptačí pění
jako hudba vůkol zní,
když ve stínu lesa Joseph
Boha lásky vyhlíží,
když ve stínu lesa Joseph
Boha lásky vyhlíží.
2. Poprvé se nahlas snaží
modlit celou silou svou.
Tu ho moci hříchu tíží,
duši činí zoufalou.
On však stále pevně věří
v péči Otce v nebesích.
On však stále pevně věří
v péči Otce v nebesích.
3. Náhle světlo sestupuje,
zcela na něm spočívá.
Záři slunce zastiňuje
sláva Boží zářivá.
V ní se zjevil z nebes výšin
Bůh, náš Otec, i Bůh Syn.
V ní se zjevil z nebes výšin
Bůh, náš Otec, i Bůh Syn.
4. To je Syn můj milovaný.
Slyš, co k tobě promlouvá!
Tak byl Joseph vyslyšený,
slovu Páně naslouchá.
Úžas plní jeho nitro,
viděl Boha živého.
Úžas plní jeho nitro,
viděl Boha živého.
Slova: George Manwaring, 1854–1889
Hudba: Sylvanus Billings Pond, 1792–1871; upravil A. C. Smyth, 1840–1909