Zásady pastýřské služby, únor 2019
Rozvíjejme schopnost vcítit se do druhých potřebnou při pastýřské službě
Pastýřská služba znamená pozvedat druhé. Druhé můžeme pozvedat tím, že se budeme snažit pochopit, co prožívají, a že jim budeme dávat najevo, že jsme ochotni tím procházet s nimi.
Vzhledem k tomu, že si Nebeský Otec přeje, abychom se stali takovými, jako je On, mohou se těžkosti, jimž v tomto životě čelíme, stát příležitostmi něčemu se naučit, pokud Mu budeme důvěřovat a vytrváme na správné cestě. Vytrvat na oné cestě však může být naneštěstí obtížné zejména tehdy, když máme pocit, že těmto zkouškám čelíme v osamění.
Nikdy však nebylo v plánu, abychom po této cestě kráčeli sami. Spasitel se dokázal dokonale vcítit do druhých díky tomu, že sestoupil pod všechny věci, aby věděl, jak nám v našich strastech a slabostech pomoci. (Viz Alma 7:11–12; Nauka a smlouvy 122:8.) Od každého z nás očekává, že se budeme řídit Jeho příkladem a také budeme dávat druhým najevo pochopení a soucit. Každý člen Církve uzavřel smlouvu, že bude „truchliti s těmi, kteří truchlí; ano, a utěšovati ty, kteří mají útěchy zapotřebí“. (Mosiáš 18:9.) Písma nás opakovaně učí, abychom se navzdory svým těžkostem zaměřovali na druhé a pozdvihovali ruce, které jsou skleslé, posilovali kolena zemdlená a kráčeli přímými cestami, aby to, co je chromé, nebylo dočista zmrzačeno. (Viz Židům 12:12–13; viz také Izaiáš 35:3–4; Nauka a smlouvy 81:5–6.)
Když druhé bereme za ruku, dovolujeme jim se o nás opřít a kráčíme s nimi, pomáháme jim vytrvat na cestě dostatečně dlouho na to, aby je Spasitel mohl nejen obrátit – což je jedním z hlavních účelů pastýřské služby – ale i uzdravit (viz Nauka a smlouvy 112:13).
Co to znamená vcítit se do druhého?
Vcítit se do druhého znamená, že chápeme jeho pocity, myšlenky a situaci spíše z jeho perspektivy namísto z té svojí.1
Být se schopen vcítit do druhého je důležité v našem úsilí sloužit druhým a naplňovat účel, který jako sestry a bratři pověření pastýřskou službou máme. Umožňuje nám to představit si sebe sama v situaci druhého člověka.
Vžijme se do situace toho druhého
Vypráví se příběh o jednom plachém členu Církve, který v kapli často sedával sám v zadní řadě. Když jeden člen kvora starších náhle zemřel, biskup udělil členům jeho rodiny kněžské požehnání, aby je utěšil. Sestry z Pomocného sdružení jim přinesly jídlo. Přicházeli k nim přátelé a sousedé a v dobré víře jim říkali: „Dejte nám vědět, kdybyste potřebovali s něčím pomoct.“
Ale když je později téhož dne navštívil tento plachý muž, zazvonil na zvonek, a když mu vdova otevřela, jednoduše řekl: „Přišel jsem vám vyčistit boty.“ Za několik hodin měla celá rodina boty vyčištěné a naleštěné, a díky tomu připravené na pohřeb. Příští neděli seděla rodina zmíněného zesnulého staršího s oním plachým mužem v zadní řadě.
Tento muž dokázal uspokojit nenaplněnou potřebu. On i ta rodina byli požehnáni jeho službou, k níž ho dovedla schopnost vcítit se do druhých.
Jak si mohu vypěstovat schopnost vcítit se do druhých?
Někteří jsou zjevně schopností vcítit se do druhých obdařeni. Ale i pro ty, kteří s tím zápolí, máme dobrou zprávu. Posledních 30 let se výzkumem schopnosti vcítit se do druhých zabývá stále více vědců. I když mnozí k této problematice volí různý přístup, většina z nich se shoduje na tom, že schopnost vcítit se do druhého je možné si osvojit.2
O dar schopnosti vcítit se do druhého se můžeme modlit. Chceme-li se zlepšit, může nám také pomoci, když získáme hlubší porozumění tomu, jak schopnost vcítit se do druhého funguje. Následující náměty se obecně považují za základní prvky vcítění se do druhého.3 I když se často odehrávají, aniž bychom si to uvědomovali, pokud je budeme vnímat, budeme mít šanci všimnout si příležitostí ke zlepšení.
1. Získejme porozumění
Ke vcítění se do druhého je zapotřebí určitá míra porozumění jeho situaci. Čím více budeme chápat okolnosti, s nimiž se vyrovnává, tím snadněji pochopíme, jaký k nim má postoj a jak mu můžeme pomoci.
Aktivně naslouchat, klást otázky a radit radit se s dotyčným i s dalším lidmi – to všechno představuje důležité kroky k porozumění jeho situaci. O těchto myšlenkách se dozvíte více v předchozích článcích z rubriky Zásady pastýřské služby:
-
„Pět tipů, jak lépe naslouchat druhým“, Liahona, červen 2018 (pouze na internetu).
-
„Raďte se o jejich potřebách“, Liahona, září 2018 (pouze na internetu).
-
„Jak získat pomoc při pomáhání druhým“, Liahona, říjen 2018, 6.
Při snaze pochopit určitého člověka je zapotřebí věnovat čas tomu, abychom porozuměli jeho konkrétní situaci, namísto toho, abychom si vytvářeli domněnky založené na někom jiném, kdo měl podobnou zkušenost. Jinak se může stát, že dojdeme k chybnému úsudku a dotyčný bude mít pocit, že mu nerozumíme.
2. Představme si to
Ve snaze dodržovat svou smlouvu, že budeme truchlit s těmi, kteří truchlí, a utěšovat ty, kteří mají útěchy zapotřebí, se můžeme modlit o to, aby nám Duch Svatý pomohl pochopit, co ten druhý nejspíše pociťuje a jak mu můžeme pomoci.4
Jakmile situaci toho druhého pochopíme, může si každý z nás – ať už k tomu dojde samovolně, nebo ne – zkusit představit, co by si v takové situaci myslel nebo co by pociťoval on sám. Porozumění těmto myšlenkám a emocím, společně s vedením Ducha Svatého, nám může být vodítkem v tom, jak na situaci tohoto člověka zareagujeme.
Pochopíme-li okolnosti, jimž ten druhý čelí, a představíme-li si, jak se asi cítí, je důležité, abychom ho nepatřičně neposuzovali (viz Matouš 7:1). Budeme-li kritičtí vůči tomu, jak se onen člověk do dané situace dostal, může se stát, že kvůli tomu budeme přehlížet bolest, kterou mu tato situace způsobuje.
3. Reagujme
Naše reakce je důležitá, protože právě jejím prostřednictvím se projevuje naše schopnost vcítit se do druhého člověka. Máme bezpočet možností, jak dát své pochopení najevo, ať již prostřednictvím slov, či mlčky. Je důležité pamatovat na to, že naším cílem nezbytně nemusí být daný problém vyřešit. Naším cílem často je druhého člověka jednoduše pozvednout a posílit tím, že mu dáme najevo, že není osamocen. Můžeme to udělat například tak, že řekneme: „Jsem moc rád, že jsi mi o tom pověděl.“ nebo „To mi je líto. To musí bolet.“
Naše reakce musí být každopádně upřímná. A bude-li to vhodné, můžeme dát druhým najevo, že i my jsme zranitelní a máme své slabosti a nejistoty, což mezi námi může vytvořit vzácný pocit sounáležitosti.
Výzva k činu
Při zvažování okolností, jimž čelí ti, kterým sloužíte v rámci pastýřské služby, si představujte, že jste v jejich situaci, a přemýšlejte o tom, co byste považovali za nejpřínosnější, kdybyste byli na jejich místě. Modlete se o to, abyste pochopili, jak se cítí, a na základě toho reagujte. Vaše reakce může být prostá, ale bude mít smysl.
© 2019 Intellectual Reserve, Inc. All rights reserved. Vytištěno v USA. Vydání v angličtině schváleno: 6/18. Přeložení schváleno: 6/18. Název v originále: Ministering Principles, February 2019. Czech. 15763 121