1. Petrova 1–5
„Dražší nežli zlato“
Možná si vzpomenete, jak jste se učili o víře a píli apoštola Petra, když jste studovali první polovinu Nového zákona. První Petrova epištola byla napsána ke konci Petrova života, mnoho let poté, co kráčel a mluvil s Ježíšem Kristem během Spasitelovy služby ve smrtelnosti. Petr, který byl vedoucím apoštolem, se ve své první epištole zaměřil na to, jak by mohli být Svatí posíleni intenzivními zkouškami, které zakoušeli ze strany Římanů. Tato lekce vám může pomoci lépe porozumět tomu, co je záměrem toho, když Bůh dopouští, abyste zakoušeli zkoušky, a může posílit vaše odhodlání snášet zkoušky věrně.
Proč v životě zakoušíme těžkosti?
Starší Dale G. Renlund z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, jak my všichni budeme mít v životě zážitky, které se budou zdát nespravedlivé. Podívejte se na video „Nesnesitelná nespravedlnost“ na stránkách ChurchofJesusChrist.org, od časového kódu 3:19 do 4:12, nebo si přečtěte tento citát:
Některou nespravedlnost nelze vysvětlit; nevysvětlitelná nespravedlnost je nesnesitelná. Nespravedlnost vyplývá i z toho, že žijeme v těle, které je nedokonalé, zraněné nebo nemocné. Smrtelný život je ze své podstaty nespravedlivý. Někteří se rodí v hojnosti, jiní ne. Někteří mají milující rodiče, jiní ne. Někteří se dožívají mnoha let, jiní několika málo. A mohu pokračovat. Někteří lidé se dopouštějí ubližujících chyb i tehdy, když se snaží konat dobro. Někteří se rozhodnou nezmírňovat nespravedlnosti, i když by mohli. A někteří naneštěstí používají Bohem danou svobodu jednání k tomu, aby druhým ubližovali, což nikdy dělat nemají.
(Dale G. Renlund, „Nesnesitelná nespravedlnost“, Liahona, květen 2021, 42)
-
Proč podle vás starší Renlund použil k popisu některých nespravedlivých věcí, které v životě zažíváme, slovo „nesnesitelná“?
-
Kdo z lidí, které znáte, zakouší nebo zakusil zkoušku, která se zdá být nesnesitelně nespravedlivá? Proč podle vás Pán dovoluje, aby se to dělo?
V roce 64 po Kr. byla velká část Říma zničena požárem. Prominentní Římané obvinili ze založení požáru členy Církve, což vedlo k intenzivnímu pronásledování křesťanů po celé Římské říši. Petr napsal svou první epištolu pravděpodobně někdy po této události, aby posílil víru Svatých a připomněl jim jejich věčnou odměnu, když budou zkoušky věrně snášet. Při studiu věnujte pozornost nabádáním Ducha Svatého, která vám mohou pomoci pochopit některé z důvodů vašich vlastních zkoušek a to, jak se můžete spolehnout na Ježíše Krista, že vám je pomůže věrně snášet.
Tavičův oheň
Přečtěte si 1. Petrovu 1:3–9 a zjistěte, čemu apoštol Petr učil o požehnáních, jež čekají na ty, kteří věrně snášejí své zkoušky. Slovo pokušení ve verši 6 se týká zkoušek a strastí.
-
Na která slova nebo části textu z těchto veršů by podle vás mohlo být užitečné si vzpomenout, až vy nebo druzí budete zakoušet zkoušky? Proč?
-
Proč podle vás Petr přirovnal zkoušku víry Svatých ke zlatu, které je zušlechťováno ohněm?
Níže je uveden obrázek tavicího kotlíku. Tavicí kotlík je nádoba, v níž se čistí kovy – jako například zlato. Při čištění se kovy zahřejí a roztaví, aby se odstranily nečistoty a výsledný produkt měl větší pevnost.
-
V jakém smyslu může být zkoušená víra „dražší nežli zlato“? (1. Petrova 1:7.)
Jedna z pravd, které lze nalézt ve verších, jež jste právě studovali, je to, že když věrně vytrváme ve zkouškách, naše víra v Ježíše Krista bude vytříbena a posílena. Zvažte možnost napsat si tuto pravdu do písem nebo do studijního deníku.
-
Proč může to, když zakoušíme náročné zkoušky, posílit naši víru v Ježíše Krista?
Ačkoli prožívání protivenství může být pro mnoho lidí duchovně zušlechťující a tříbící, jiní lidé po obtížné zkoušce zahořknou nebo zatvrdí své srdce (viz Alma 62:41).
-
Co nám podle vás může pomoci proměnit naše zkoušky v požehnání spíše než ve zkušenosti, jež by oslabily naši víru?
-
Jaké zkušenosti či zážitky máte vy osobně nebo o jakých zkušenostech či zážitcích víte, kdy vaše víra nebo víra někoho jiného byla posílena věrným snášením obtížných zkoušek?
-
Čemu vás tyto zkušenosti a zážitky učí o Pánu?
Podívejte se na video „The Refiner’s Fire“ (5:02), které je k dispozici na stránkách ChurchofJesusChrist.org a jež uvádí příklad ženy, kterou posílil Spasitel, zatímco věrně snášela své zkoušky.
Petr udílí Svatým rady a pokyny
Tématem, které se v první Petrově epištole mnohokrát opakuje, je to, jak učedníci Ježíše Krista dokáží věrně snášet utrpení a pronásledování. Petrovy rady a pokyny mohou dodat naději, povzbuzení a sílu každému, kdo zakouší nějakou zkoušku smrtelnosti.
Volitelné: Chcete se dozvědět více?
1. Petrova 2:20. Proč Petr učil, že máme své zkoušky snášet trpělivě?
Starší Neal A. Maxwell (1926–2004) z Kvora Dvanácti apoštolů učil tomuto:
Trpělivost se úzce pojí s vírou v našeho Nebeského Otce. Když jsme přehnaně netrpěliví, tak tím vlastně naznačujeme, že víme, co je nejlepší – lépe, než to ví Bůh. Nebo přinejmenším tvrdíme, že náš plán je lepší než Jeho. … Tudíž, jak již bylo uvedeno, trpělivost je životně důležitou ctností ve vztahu k naší víře, naší svobodě jednání, našemu postoji k životu, naší pokoře a našemu utrpení. … Jiný způsob, jak dosáhnout skutečného růstu, zkrátka neexistuje.
(Neal A. Maxwell, „Patience“ [zasvěcující shromáždění na Univerzitě Brighama Younga, 27. listopadu 1979], 1, 4, speeches.byu.edu)
Jak mohu překonat zkoušky, kterým čelím?
Starší Neil L. Andersen z Kvora Dvanácti apoštolů učil tomuto:
Ve zkoušce ohněm představované pozemskými strastmi trpělivě postupujte kupředu a Spasitelova uzdravující moc vám přinese světlo, porozumění, pokoj a naději. Modlete se celým svým srdcem. Prohlubujte svou víru v Ježíše Krista, v to, že žije, a v Jeho milost. … Hleďte dopředu. Vaše starosti a trápení jsou velmi skutečné, ale nepotrvají na věky. Vaše temná noc pomine, protože „Syn… [vyšel] s uzdravováním v křídlech svých“.
(Neil L. Andersen, „Zranění“, Liahona, listopad 2018, 85)
Jak mohu nalézt štěstí, když trpím uprostřed zkoušek?
Starší Joseph B. Wirthlin (1917–2008) z Kvora Dvanácti apoštolů hovořil o nacházení štěstí během protivenství a vzpomněl si na radu své matky, aby si řekl: „Ať se stane cokoli, ber to s láskou.“
Jak můžeme brát s láskou dny naplněné zármutkem? Nemůžeme – přinejmenším ne v té dané chvíli. Nemyslím, že by má matka naznačovala, abychom potlačili zklamání nebo popírali, že skutečně pociťujeme bolest. Nemyslím, že by naznačovala, abychom nepříjemné pravdy zakrývali pláštěm předstíraného štěstí. Věřím však, že to, jak reagujeme na protivenství, může být hlavním faktorem v tom, jak šťastní a úspěšní dokážeme v životě být. Budeme-li k protivenstvím přistupovat moudře, naše nejtěžší chvíle se budou moci stát chvílemi největšího růstu, což následně bude moci vést ke chvílím největšího štěstí. …
Když budeme používat humor, když budeme usilovat o věčný nadhled, když budeme chápat zásadu kompenzace a budeme se přibližovat našemu Nebeskému Otci, dokážeme snášet těžkosti i zkoušky. A můžeme říci totéž, co řekla má matka: „Ať se stane cokoli, ber to s láskou.“
(Joseph B. Wirthlin, „Ať se stane cokoli, ber to s láskou“, Liahona, listopad 2008, 26–28)