Efezským 2
Ježíš Kristus – hlavní úhelný kámen
Svatí žijící v Efezu, kteří byli před svým obrácením pohany, se mohli při uctívání společně s židovskými křesťany cítit jako „hosté a příchozí“ (Efezským 2:19). Pavel jim připomněl, že se sjednotili prostřednictvím Ježíše Krista jako „spoluměšťané… a domácí Boží“ (Efezským 2:19). Církev, ke které nyní patřili, byla vybudována na základě Krista a Jeho apoštolů a proroků, a když se s vírou v Ježíše Krista spojovali, měla moc jim žehnat. Tato lekce vám může pomoci rozpoznávat požehnání, která jsou dostupná díky tomu, že Ježíš Kristus dnes vede svou Církev prostřednictvím apoštolů a proroků, a o tato požehnání usilovat.
Pocit sounáležitosti
-
Proč by mohl mít někdo pocit, že do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů nezapadá?
-
Kdyby někdo takový pocit měl, co byste mu poradili?
Zamyslete se nad tím, jaký máte k Pánově Církvi postoj. Kdy jste výrazně pocítili, že do Církve patříte? Stalo se někdy, že jste měli pocit, že nezapadáte? Jaká požehnání jsou podle vás členům Kristovy Církve dostupná? Při studiu této lekce vyhledávejte pravdy týkající se toho, co pro nás Pán vykonal, aby nás jako členy své Církve mohl sjednotit.
Odstraňování bariér
V době apoštola Pavla mohli mít lidé nežidovského původu, kteří se obrátili ke křesťanství (neboli ti, kteří byli dříve pohany), pocit, že do Církve nezapadají, a mohli se cítit spíše jako „hosté a příchozí“ (Efezským 2:19). V jeruzalémském chrámu například nemohli vstoupit za dělící hradbu (viz Efezským 2:14) do posvátnějších prostor chrámu, kam měli přístup pouze židé včetně židovských křesťanů. Kromě toho nemohli pohané až do zjevení, které udělil Nebeský Otec Petrovi, obdržet požehnání evangelia (viz Skutkové 10).
Pavel napsal těmto Svatým v Efezu, kteří byli možná obráceni nedávno. Přečtěte si Efezským 2:12–14, 18–21 a zjistěte, jak Pán Efezským požehnal. Může být užitečné vědět, že tyto verše začínají tím, že Pavel Svaté vyzývá, aby si vzpomněli na svůj život před obrácením. „Domácí boží“ (verš 19), které Pavel zmiňuje, odkazují na Církev Ježíše Krista.
Mohli byste se podívat na video ztvárňující verše Efezským 2:10–22 nazvané „Ye Are No More Strangers“ (2:27), které je k dispozici na stránkách ChurchofJesusChrist.org.
-
Jak Pán Efezským požehnal?
Ježíš Kristus prostřednictvím svého Usmíření odstranil veškeré bariéry, které oddělovaly židy od pohanů a rovněž pohany od Boha. Pohané se již nemuseli stát židy, žít podle zákona Mojžíšova ani nemuseli kvůli vstupu do Církve podstoupit obřízku. Když přišli k Ježíši Kristu a přijali Jeho evangelium, byli z nich „domácí Boží“ (Efezským 2:19), tedy se stali součástí Božího lidu smlouvy.
-
Jak Spasitel odstraňuje překážky mezi námi a druhými lidmi?
-
Jak nahlížíte na to, že všichni mají „přístup… k Otci“ (verš 18) „skrze krev Kristovu“ (verš 13)?
-
Jak byste shrnuli požehnání z veršů 19–21 někomu, kdo má pocit, že do Pánovy Církve nezapadá?
-
Proč podle vás Pavel přirovnal Církev k domácnosti či rodině?
Hlavní úhelný kámen
Hlavní úhelný kámen v Pavlově době představoval velký kus kamene, které se kladl do rohu základů. Každý úhelný kámen v základech nesl většinu váhy stavby a spojoval zdi. Od něj se odměřovaly úhly a umístění všech dalších kamenů.
Nakreslete to, co se popisuje v Efezským 2:19–21. Kresbu můžete označit slovy z této pasáže písem.
-
Jakým pravdám se můžeme naučit z toho, jak Ježíš Kristus založil svou Církev?
Váš základ
Až budete na některých z následujících činností pracovat, zamyslete se nad těmito otázkami:
-
Co dělám pro to, abych budoval(a) svůj život na základě proroků a apoštolů, s Ježíšem Kristem jako hlavním úhelným kamenem? Jaká požehnání díky tomu získávám?
-
V jakých ohledech by si mohl Pán přát, abych na tomto základě stavěl(a) ještě více?
Čemu jste se naučili?
Na závěr lekce se zamyslete nad tím, čemu jste se naučili. Uvažujte o tom, jak vás budování života na základě proroků a apoštolů, s Ježíšem Kristem jako hlavním úhelným kamenem, spojuje s domácími Božími (viz Efezským 2:19). Přemýšlejte, jak budete ještě ve větší míře budovat svůj život na základě proroků a apoštolů s Ježíšem Kristem jako hlavním úhelným kamenem.
Volitelné: Chcete se dozvědět více?
Efezským 2:14. Co je ta dělící hradba, o které hovořil Pavel?
Jeruzalémský chrám sestával z několika nádvoří neboli prostor a do každého nádvoří mohl vstoupit pouze určitý druh lidí. Pohané měli dovoleno vystoupat na chrámovou horu a vejít do vnějšího nádvoří, které se nazývalo Nádvoří pohanů. Do vnitřních nádvoří chrámu však pohanům bránila ve vstupu pro tento účel vystavěná asi metr vysoká hradba či zídka. Pokud některý z nich pokračoval za ni, mohl být usmrcen. Archeologové objevili dva mramorové kvádry, které tuto hradbu tvořily a na nichž byly řecké a latinské nápisy: „Za hradby obklopující svatyni nesmí vstoupit nikdo cizí. Kdo za ní bude přistižen, může ze smrti, která bude následovat, vinit pouze sebe.“ (Richard Neitzel Holzapfel, Eric D. Huntsman, Thomas A. Wayment, Jesus Christ and the World of the New Testament [2006], 160).
Někteří židé v Jeruzalémě obvinili Pavla po jeho třetí misionářské cestě z toho, že přivádí pohany za hradbu, což vedlo ke vzpouře a nakonec i k Pavlovu zatčení (viz Numeri 1:51; Skutkové 21:27–29).
Efezským 2:20. Proč je Pánova Církev založena na apoštolech a prorocích, přičemž Ježíš Kristus je jejím hlavním úhelným kamenem?
Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů řekl o základu Kristovy Církve toto:
V dobách Nového zákona, v dobách Knihy Mormonovy i v současných dobách tito úředníci tvoří základní kameny pravé Církve, které jsou rozmístěny kolem hlavního úhelného kamene, z něhož čerpají svou sílu, totiž ‚[skály] Vykupitele našeho, jenž jest [Ježíš] Kristus, Syn Boží‘ [Helaman 5:12]. … Tento základ v Kristu byl a vždy má být ochranou ve dnech, kdy „ďábel vyšle mocné větry své, ano, šípy své ve vichřici, ano, až vás bude tlouci všechno krupobití jeho a mocná bouře jeho“.
(Jeffrey R. Holland, „Proroci, vidoucí a zjevovatelé“, Liahona, listopad 2004, 7)