Přitažlivost k osobám stejného pohlaví
Jak mohu pomáhat členům, kteří se identifikují jako gayové nebo pociťují přitažlivost k osobám stejného pohlaví, aby se na církevním shromáždění cítili milováni, vítáni a inspirováni?


„Jak mohu pomáhat členům, kteří se identifikují jako gayové nebo kteří pociťují přitažlivost k osobám stejného pohlaví, aby se na církevním shromáždění cítili milováni, vítáni a inspirováni?“, Přitažlivost k osobám stejného pohlaví: Vedoucí Církve (2020)

„Jak mohu pomáhat členům, kteří se identifikují jako gayové nebo kteří pociťují přitažlivost k osobám stejného pohlaví, aby se na církevním shromáždění cítili milováni, vítáni a inspirováni?“, Přitažlivost k osobám stejného pohlaví: Vedoucí Církve

Jak mohu pomáhat členům, kteří se identifikují jako gayové nebo pociťují přitažlivost k osobám stejného pohlaví, aby se na církevním shromáždění cítili milováni, vítáni a inspirováni?

Umožněte druhým růst a přijmout zodpovědnost

„Především je velmi důležité pochopit, že každý se na této cestě nachází někde jinde, a je důležité si vypěstovat schopnost vnímat ty, kteří jsou kolem nás.

Znám lidi, kteří každou neděli přicházejí na shromáždění, aby byli inspirováni a povzneseni, a odcházejí s pocitem, že je druzí soudí, že je nemají rádi a že je nepotřebují – jako kdyby pro ně nebylo v Církvi místo. Musíme jednat jinak. Musíme si být dobře vědomi toho, za jakým účelem chodíme v neděli na shromáždění, a zajistit, aby se každý, kdo přijde, cítil milovaný, potřebný, přijímaný a povznesený. Každý má těžkosti, o kterých ani nevíme. A je velmi důležité být si vědomi toho, že Bůh miluje každého kolem nás a že na všechny musíme pohlížet tak, jak na ně pohlíží Kristus. A nemůžeme dopustit, aby naše názory na druhé ovlivňovaly to, jak s nimi budeme jednat. To zkrátka není správné. Jsem přesvědčena, že nás Pán umisťuje tam, kde jsme, a propojuje nás s lidmi kolem nás z určitého důvodu.

Protože to není jen o našem pokroku, ale i o tom, jak pomáhat činit pokrok druhým. Dospěla jsem k pochopení, že se nacházíme tam, kde jsme, abychom mohli mít druhé rádi a mohli jsme je pozvedat.

Zkrátka nemůžeme být učedníkem Kristovým, ani se tak nemůžeme nazývat, pokud nepomáháme kráčet po této cestě i druhým. Evangelium Ježíše Krista lidi nepřehlíží. To lidé přehlížejí druhé. A my to musíme napravit. Musíme být citliví a mít je rádi a umožnit jim růst a rozkvétat a být těmi nejlepšími lidmi, jakými dokáží být. Mají talenty a schopnosti a osobnostní rysy, které jsou v království Božím zapotřebí. A pokud máme na zemi vybudovat království Boží, potřebujeme, aby přišel každý – aby přišel a vykonal svůj díl. A my si toto musíme uvědomovat. Pokud se kdokoli ocitne v blízkosti dveří kaple, měl by mít okamžitě pocit, že ho druzí přijímají a mají rádi, měl by se cítit povznesen a inspirován, aby až z těchto dveří vyjde, byl lepším člověkem. Protože ví, že Pán ho miluje. A protože má přátele ve víře.“ (Carol F. McConkieová, „Lifting Others“, ChurchofJesusChrist.org.)

Tisk