Týká se zákon cudnosti lidí, které přitahují osoby stejného pohlaví?

Cudnost platí pro všechny

Sexuální čistota je zcela zásadní součástí Božího plánu pro naše štěstí. Členové Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti apoštolů prohlásili:

„První přikázání, které dal Bůh Adamovi a Evě, se týkalo jejich možnosti být rodiči jakožto manžel a manželka. Prohlašujeme, že přikázání, které Bůh dal svým dětem, aby se množily a naplnily zemi, je stále v platnosti. Dále prohlašujeme, že Bůh přikazuje, aby se posvátné moci plození používaly pouze mezi mužem a ženou, kteří jsou zákonně oddáni jako manžel a manželka.“ („Rodina – prohlášení světu“.)

„Pánův zákon cudnosti znamená:

• Zdržování se sexuálních vztahů mimo rámec manželství mezi mužem a ženou uzavřeného podle Božího zákona.

• Věrnost v manželství.“ („Cudnost a věrnost“, Všeobecná příručka: Služba v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, 38.6.5.)

V kontextu manželství mezi mužem a ženou jsou projevy sexuality důležitou součástí posilování vzájemného vztahu. Pokud však budeme svou sexualitu projevovat mimo meze, které Pán stanovil, ohrozíme tím nejenom svou schopnost rozhodovat se správně, ale také tím odmítneme vzor, který Pán stanovil pro naše věčné štěstí.

President Dallin H. Oaks vysvětlil: „Moc tvořit smrtelný život je tou nejvznešenější mocí, kterou Bůh dal svým dětem. Její používání bylo nařízeno oním prvním přikázáním, ale zároveň bylo dáno další důležité přikázání, které zakazuje její nesprávné používání. Důraz, který klademe na zákon cudnosti, je dán tím, že rozumíme účelu naší moci plození v uskutečňování Božího plánu. …

Jakékoli používání moci plození mimo manželský svazek je tak či onak hříšným zneuctěním a překroucením navýsost božského rysu mužů a žen.“ („The Great Plan of Happiness“, Ensign, Nov. 1993, 74.)

Cudnost a pornografie

Neboť jak člověk smýšlí ve svém srdci, takový je. (Viz Přísloví 23:7.)

„Církev zavrhuje pornografii v jakékoli podobě. Jakékoli zaobírání se pornografií působí újmu životu jednotlivce, rodinám i společnosti. Rovněž odhání Ducha Páně. Členové Církve se mají vyhýbat pornografickým materiálům v jakékoli formě a stavět se proti jejich výrobě, šíření a používání.“ („Pornografie“, Všeobecná příručka, 38.6.11.)

Sledování explicitních sexuálních výjevů, třeba jen ze zvědavosti, je také porušením Božích přikázání. Sexuální stimulace na nás má velký vliv. Už pouhé sledování výjevů nebo myšlenky na projevy sexuality v nás vyvolávají rozkoš a touhu po ještě větší rozkoši. Tím, že pornografie tuto stimulaci podporuje, otupuje schopnost člověka dbát na Boží mravní zákon. To nejdůležitější ale je, že to uráží Ducha, kvůli čemuž je člověk ponechán bez vedení a ochrany Ducha Svatého.

Aby Církev pomohla biskupům a presidentům kůlů poskytovat pokyny a rady členům, kteří se zaobírají pornografií, připravila tyto materiály a zdroje:

• Help for Me, ChurchofJesusChrist.org

• Podklady pro udílení rad a pokynů, ChurchofJesusChrist.org

• Program pro odvykání závislosti, ChurchofJesusChrist.org

• Nechť ctnost zdobí myšlenky tvé neustále (brožurka)

Když používáme svobodu jednání k činění rozhodnutí, jež jsou v souladu s Božími zákony, náš Duch se rozvíjí. Když se cítíme duchovně oslabení – a všichni se tak čas od času cítíme – náš Spasitel Ježíš Kristus je připraven nám pomáhat. Prostřednictvím pokání se můžeme vrátit k životu charakterizovanému sebeovládáním.

Pokání

Ti, kteří porušují zákon cudnosti, ať již mají jakoukoli sexuální orientaci, se mohou smířit s Bohem prostřednictvím pokání.

Starší David A. Bednar vysvětlil:

„Někteří z vás, kteří toto poselství posloucháte nebo čtete, potřebují činit pokání ze sexuálních nebo jiných hříchů. Spasitel je často nazýván Velkým lékařem, a tento titul má význam symbolický i doslovný. Všichni jsme někdy zažili bolest, která doprovází fyzické zranění nebo úraz. Když nás něco bolí, obvykle usilujeme o úlevu a jsme vděční za léky a ošetření, které naše utrpení pomáhají zmírnit. Pohlížejte na hřích jako na duchovní ránu, která vyvolává pocity viny nebo, jak to popsal Alma svému synu Koriantonovi, ‚výčitky svědomí‘ (Alma 42:18). Pocit viny je pro našeho ducha tím, čím je bolest pro tělo – varováním před nebezpečím a ochranou před další újmou. Ze Spasitelova Usmíření proudí hojivý balzám, který může naše duchovní rány uzdravit a zbavit nás viny. Tento balzám je však možné uplatnit pouze skrze zásady víry v Pána Ježíše Krista, pokání a důsledné poslušnosti. Výsledkem upřímného pokání jsou pokoj svědomí, útěcha a duchovní uzdravení a obnova.“ (David A. Bednar, „Věříme, že máme býti cudní“, Liahona, květen 2013, 44.)

Pokání vyžaduje změnu srdce. Drahocenné dary pokání a odpuštění jsou dostupné díky Usmíření Ježíše Krista. Mohou vyčistit náš štít a posílit naši schopnost využívat svobodu jednání správně.