Týká se plán spasení i gay lidí?

Bůh má plán ohledně vašeho štěstí

Boží plán je dokonalý – i přesto, že naše současné porozumění Jeho plánu dokonalé není. Prostřednictvím Spasitele Ježíše Krista můžeme navzdory mnohým obtížím tohoto života nacházet naději a uzdravení.

Bůh má plán ohledně našeho štěstí. Poslal nás na zemi, abychom se učili z podmínek, ve kterých budeme žít. Poslal nás sem, abychom se rozhodovali.

Než jsme se narodili, žili jsme s Bohem. Znali jsme Ho a On zná nás. Zná naše silné i slabé stránky, naše sny i naše obavy. Smrtelný život je naše osobní cesta k opětovnému poznání Boha. On zná náš velký potenciál a ví, kým se můžeme stát. A co je nejdůležitější, Bůh nás miluje (viz 2. Nefi 2:25).

My jsme možná už zapomněli na dobu, kdy jsme žili s Bohem, ale On na nás nezapomněl. Povolává proroky, aby nám připomínal, proč tu jsme a jak se můžeme stát takovými, jako je On (viz Lukáš 11:49).

Jsme tu z dobrého důvodu. Bůh nás poslal do této doby a na toto místo. Byl si dobře vědom obtíží, kterým budeme čelit, a rozhodnutí, která budeme muset udělat. Bůh žádné ze svých dětí nebude nutit, aby dodržovalo Jeho přikázání. Přeje si, abychom si sami zvolili, bez ohledu na okolnosti, že se budeme učit z toho, co zažíváme, a že se staneme takovými, jako je On. Nebude nás však nutit, abychom Ho poslouchali. (Viz 2. Nefi 2:16.)

Jako následovníci Ježíše Krista se učíme naslouchat Duchu a kráčet ve světle Kristově. Navzdory tělesným touhám a pokušením, jež jsou v rozporu s pravdivými zásadami, umíme rozlišovat, co je správné, a co je špatné. A tím, že se rozhodujeme správně, se stáváme silnějšími. Čas od času se nám může zdát, že sami se sebou zápolíme, ale překonávání protivenství je součástí plánu, jak se stát silnějšími. Protivenství nejsou příjemná, ale jsou nutná.

„Neboť musí nezbytně býti, aby byl protiklad ve všech věcech. Kdyby tomu tak nebylo, … spravedlivost by nemohla býti uskutečněna, ani zlovolnost, ani svatost ani bída, ani dobré ani zlé.“ (2. Nefi 2:11.)

Když se dopustíme hříchu – a to se stává každému z nás – můžeme činiti pokání. Proces pokání pomáhá očistit naši duši a umožňuje nám těsněji přilnout k Bohu. Pokání není trest. Je to dar vydobytý v Getsemanech a na Golgotě naším Spasitelem Ježíšem Kristem.

„Byl raněn pro přestupky naše, potřen pro nepravosti naše; trestání pro pokoj náš bylo na něj vloženo; a ranami jeho jsme uzdraveni.“ (Izaiáš 53:5.)

Oběť našeho Spasitele – kterou nazýváme Usmíření Ježíše Krista – je mnohem víc než jenom platba za naše hříchy. Na Spasitele se můžeme obrátit, když potřebujeme, aby nám vyléčil srdce, posílil ducha nebo pomohl najít pokoj. Svá břemena můžeme složit k Jeho nohám a On je pozvedne. Je naším Vykupitelem. Zná nás.

„A vezme na sebe slabosti jejich, aby nitro jeho mohlo býti naplněno milosrdenstvím podle těla, aby poznal podle těla, jak pomoci lidu svému podle slabostí jeho.“ (Alma 7:12.)