Učte Duchem

Když Spasitel přikázal Josephu Smithovi a Sidneymu Rigdonovi, aby kázali Jeho evangelium, slíbil jim, že „Duch Svatý [bude] vyléván vydávaje svědectví o všech věcech, o nichž [budou] mluviti“ (Nauka a smlouvy 100:8; viz také Nauka a smlouvy 42:15–17; 50:17–22). Totéž zaslíbení se vztahuje na všechny, kteří učí evangeliu, včetně vás. Když učíte evangeliu Ježíše Krista, můžete mít při sobě Ducha Svatého, aby vás vedl a svědčil o pravdě těm, které učíte, v jejich mysli a srdci (viz Nauka a smlouvy 8:2). Když učíte, nejste sami, neboť „nejste vy, kteříž mluvíte, ale Duch svatý“ (Marek 13:11).

Skutečným učitelem je Duch Svatý. Žádný smrtelný učitel, bez ohledu na jeho dovednosti či zkušenosti, nemůže nahradit Jeho roli v dosvědčování pravdy, vydávání svědectví o Kristu a proměňování srdce. Všichni učitelé však mohou být nástrojem v rukou Božích, aby pomáhali Jeho dětem učit se Duchem.

Abyste mohli učit Duchem

• Připravte se po duchovní stránce.

• Buďte vždy připraveni reagovat na duchovní nabádání ohledně potřeb studentů.

• Vytvářejte takové prostředí a příležitosti, v rámci nichž může studenty učit Duch Svatý.

• Pomáhejte studentům usilovat o osobní zjevení, rozpoznávat ho a jednat podle něj.

• Často vydávejte svědectví a povzbuzujte studenty k tomu, aby se dělili o své pocity, zkušenosti a svědectví.

Spasitel se duchovně připravoval na to, že bude učit

Spasitel v rámci přípravy na své působení strávil 40 dní v pustině, „aby byl s Bohem“ (Překlad Josepha Smitha, Matouš 4:1 [v Průvodci k písmům]). Jeho duchovní příprava ale začala již mnohem dříve. Spasitel byl ve chvíli, kdy Ho pokoušel Satan, připraven čerpat ze slov života, která si uchovával pro „pravou hodinu“, kdy je bude potřebovat (viz Nauka a smlouvy 84:85). Zamyslete se nad vlastním úsilím spojeným s duchovní přípravou na výuku. Co se dozvídáte z Matouše 4:1–11 ohledně toho, jak můžete v rámci své duchovní přípravy následovat Spasitelův příklad?

Duch je tím skutečným učitelem a opravdovým zdrojem obrácení. Mocná výuka evangelia neznamená jen připravit si lekci, ale také připravit sebe sama po duchovní stránce s dostatečným předstihem předtím, než začnete učit. Když se duchovně připravíte, budete při výuce lépe schopni naslouchat vedení Ducha a řídit se jím. Ducha Svatého do své výuky přizvete tím, že Ho přizvete do svého života. To zahrnuje i to, že se budete usilovně snažit následovat Spasitelův příklad a žít podle Jeho evangelia celým svým srdcem. A jelikož to nikdo z nás nedokáže dokonale, znamená to také každý den činit pokání.

Otázky k zamyšlení: Co pro vás znamená duchovně se připravovat na výuku? K čemu pociťujete inspiraci, abyste zlepšili svou duchovní přípravu? Jakou změnu k lepšímu může podle vás vaše duchovní příprava představovat v tom, jak učíte?

Z písem: Ezdráš 7:10; Lukáš 6:12; Alma 17:2–3, 9; Nauka a smlouvy 11:21; 42:13–14

Spasitel byl vždy připraven reagovat na potřeby druhých

Jairus, představený synagogy, padl Ježíšovi k nohám a prosil Ho, aby pomohl jeho umírající dceři. Ježíš a Jeho učedníci se prodírali zaplněnými ulicemi k Jairovu domu, když Ježíš zničehonic zastavil. „Kdo se mne dotekl?“ zeptal se. Byla to zdánlivě podivná otázka – kdo se Ho v tlačenici nedotýkal? Spasitel ale pocítil, že za Ním v davu přišel někdo s konkrétní potřebou a s vírou, že se mu dostane uzdravení, které nabízí. Na návštěvu Jairovy dcery zbýval dostatek času. Nejprve ale ženě, která se dotkla Jeho roucha, řekl: „Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.“ (Viz Lukáš 8:41–48.)

Jako učitel možná někdy budete spěchat, abyste probrali vše, co jste si na lekci připravili. I když to možná je důležité, ujistěte se, že ve spěchu neúmyslně nepřejdete naléhavou potřebu někoho, koho učíte. Kromě duchovního vedení, o které jste usilovali při přípravě na výuku, usilujte také o vedení Ducha v průběhu výuky. Snažte se být vnímaví k potřebám, otázkám a zájmům studentů. Duch Svatý vám může pomoci rozpoznat, jak student přijímá něco, čemu učíte, a jak tomu rozumí. Občas vás může nabádat, abyste pozměnili své plány. Můžete například pociťovat nabádání, že byste měli u nějakého tématu strávit více času, než jste zamýšleli, nebo abyste nějakou diskusi odložili na později a věnovali se něčemu, co je pro studenty v danou chvíli důležitější.

Otázky k zamyšlení: Kdy jste pociťovali, že rodič nebo jiný učitel si je vědom vašich potřeb jakožto studenta? Vědí ti, které učíte, že vás to, čemu se naučí, zajímá více než to, abyste dokončili lekci? Jak jim svůj zájem můžete dát lépe najevo?

Z písem: 1. Petrova 3:15; Alma 32:1–9; 40:1; 41:1; 42:1

Spasitel vytvářel příležitosti, aby lidi mohl učit Duch Svatý

V Ježíšově době bylo pro mnoho lidí obtížné pochopit, kým doopravdy je, ale existovalo na to mnoho názorů. „Někteří [praví, že jsi] Janem Křtitelem,“ sdělili Mu Jeho učedníci, „jiní pak Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků.“ Poté ale Ježíš svým učedníkům položil otázku, která je přinutila odsunout názory druhých stranou a podívat se do svého srdce: „Vy pak kým mne býti pravíte?“ Chtěl, aby jim odpověď nedalo „tělo a krev“, ale Jeho „Otec…, kterýž jest v nebesích“. Právě takovéto svědectví – osobní zjevení od Ducha Svatého – umožnilo Petrovi prohlásit: „Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého.“ (Viz Matouš 16:13–17.)

Lidé, které učíte, potřebují k duchovnímu přežití v posledních dnech duchovní svědectví o pravdě. To jim dát nemůžete, ale můžete je vyzývat, povzbuzovat, inspirovat a učit, aby o ně usilovali. Prostřednictvím svých slov a činů můžete dávat jasně najevo, jak klíčovou roli má při studiu evangelia Duch Svatý. Zamyslete se například nad studijním prostředím, které vytváříte a podporujete. Něco tak prostého, jako je uspořádání židlí ve třídě nebo to, jak vítáte studenty a jak s nimi jednáte, navozuje duchovní atmosféru prožitku, které studenti budou mít. Studenty můžete také vyzvat, aby se duchovně připravili na studium, stejně jako se vy duchovně připravujete na to, že budete učit. Vyzvěte je, aby přijali zodpovědnost za ducha, kterého přinášejí. Můžete jim poskytovat příležitosti, aby pociťovali, jak Duch svědčí o Ježíši Kristu a o Jeho evangeliu. Toto svědectví se pro ně stane skálou a „brány pekelné [je] nepřemohou“ (Matouš 16:18).

Otázky k zamyšlení: Co z toho, čeho jste si povšimli, přispívá k duchovnímu prostředí vhodnému pro studium evangelia? Co ho narušuje? Co pomáhá lidem, které učíte, učit se od Ducha? Zamyslete se nad prostředím, ve kterém učíte nejčastěji. Jak se cítíte, když tam jste? Jak můžete účinněji zvát Ducha, aby tam byl přítomen?

Z písem: Lukáš 24:31–32; Jan 14:26; 16:13–15; Moroni 10:4–5; Nauka a smlouvy 42:16–17; 50:13–24

Při výuce můžeme studenty vyzývat, aby usilovali o vlastní svědectví o pravdě.

Spasitel pomáhal druhým usilovat o osobní zjevení, rozpoznávat je a jednat podle nich

Pán si přeje s námi komunikovat – a přeje si, abychom věděli, že s námi komunikuje. V roce 1829 se 22letý učitel jménem Oliver Cowdery učil odvážné, úžasné nauce, že kdokoli může získat osobní zjevení. Měl ale otázky podobné těm, které si kladli nebo kladou mnozí z nás: „Opravdu se se mnou Pán snaží mluvit? A jak mohu poznat, co říká?“ Aby Ježíš Kristus poskytl Oliverovi na tyto otázky odpověď, vybídl ho, aby si vzpomněl na nějakou chvíli, kterou věnoval osobnímu duchovnímu bádání. „Nevnesl jsem pokoj do mysli tvé?“ zeptal se (viz Nauka a smlouvy 6:21–24). Později Olivera učil tomu, jakými jinými způsoby k němu může Duch promlouvat (viz Nauka a smlouvy 8:2–3; 9:7–9; viz také Nauka a smlouvy 11:12–14).

Jelikož žijeme ve světě, který je velmi často lhostejný k duchovním záležitostem, potřebujeme všichni pomoc, abychom dokázali rozpoznávat hlas Ducha. Možná jsme Ducha pociťovali, aniž bychom si to uvědomovali. A všichni se můžeme naučit více o tom, jak o Ducha usilovat, jak rozpoznávat Jeho vliv a jak jednat podle nabádání, která nám dává. Při výuce pomáhejte studentům zjišťovat, jak Duch může komunikovat – a jak s nimi již komunikoval nebo komunikuje. Jedním z největších darů, které jako učitel můžete těm, které učíte, dát, je pomáhat jim v tomto celoživotním úsilí o získávání osobního zjevení dosahovat pokroku.

Otázky k zamyšlení: Proč je důležité naučit se získávat osobní zjevení? Pomohl vám někdy někdo porozumět tomu, jak usilovat o zjevení a jak ho rozpoznat? Jak můžete povzbuzovat ty, které učíte, aby usilovali o zjevení od Ducha Svatého, rozpoznávali je a jednali podle něj?

Z písem: Galatským 5:22–23; Alma 5:45–47; Nauka a smlouvy 42:61; 121:33; Joseph Smith–Životopis 1:8–20

Spasitel vydával svědectví těm, které učil

Ježíš se během jednoho obzvláště dojemného okamžiku, kdy učil a sloužil, snažil utěšit svou přítelkyni Martu, které zemřel bratr. Podělil se s ní o prosté svědectví o věčné pravdě: „Vstaneť bratr tvůj.“ (Jan 11:23.) Jeho svědectví podnítilo Martu k tomu, aby se podělila o své vlastní: „Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.“ (Jan 11:24.) Povšimněte si, jak se tento vzorec opakuje v Janovi 11:25–27. Čím na vás Spasitelův příklad zapůsobil? Proč je při výuce tak důležité dělit se o svědectví o pravdách evangelia?

Vaše svědectví může mít na ty, které učíte, mocný vliv. Nemusí být květnaté ani dlouhé. A nemusí začínat slovy: „Rád bych vydal své svědectví.“ Jednoduše se podělte o to, co mocí Ducha Svatého víte. Svědectví o pravdě je nejmocnější tehdy, když je proneseno přímo a od srdce. Často vydávejte svědectví o Spasiteli, o Jeho evangeliu a o Jeho moci ve vašem životě a povzbuzujte ty, které učíte, aby dělali totéž. A pamatujte, že nejmocnější svědectví někdy nepronese učitel, ale některý ze studentů.

Otázky k zamyšlení: Vyhledejte příklady z písem, které názorně dokládají mocný vliv svědectví, jež někdo vydává. Co se z těchto příkladů dozvídáte? Kdy jste byli díky něčímu svědectví požehnáni? Jaký vliv mělo svědectví, o které jste se podělili, na ty, které učíte? Jaký vliv to mělo na vás?

Z písem: Skutkové 2:32–38; Mosiáš 5:1–3; Alma 5:45–48; 18:24–42; 22:12–18; Nauka a smlouvy 46:13–14; 62:3

Několik způsobů, jak uplatňovat to, čemu se učíte

• Požádejte studenty, aby řekli, čemu je Duch Svatý učil, když studovali slovo Boží.

• S předstihem se připravujte, abyste během výuky dokázali přijímat duchovní nabádání.

• Během přípravy na výuku si zapisujte duchovní dojmy a myšlenky, kterých se vám dostává.

• Občas dávejte studentům příležitost v tichosti přemítat o tom, čemu je Duch učí.

• Přivolávejte vliv Ducha pomocí posvátné hudby a obrázků.

• Při přípravě na výuku a během ní naslouchejte nabádáním a buďte ochotni upravit své plány.

• Poskytujte všem studentům možnosti vydávat svědectví o tom, čemu se učí.

• Pomáhejte druhým rozpoznávat přítomnost Ducha.

• Žijte podle pravd, kterým učíte, abyste o nich mohli vydávat svědectví.

• Řiďte se nabádáními a učte i během spontánních a neformálních příležitostí.