Vyzývejte studenty k usilovnému studiu

Pozorovat Spasitele, jak kráčí po vodě, bylo jistě působivé. Ale Petrovi to nestačilo. Přál si udělat to, co dělal Spasitel, nacházet se tam, kde byl On, a sám získat tutéž zkušenost. „Rozkaž mi k sobě přijíti po vodě,“ řekl. Spasitel odpověděl prostou výzvou: „Poď.“ Petr poté vyskočil z bezpečí člunu a ukázal nám, že učednictví není pasivní zkušeností (viz Matouš 14:24–33). Vyžaduje víru v Krista a pilné úsilí. Přináší však rovněž bohatou odměnu – to, že můžeme kráčet se Spasitelem.

„Poď.“ „Poďte a vizte.“ „Poď, následuj mne.“ „Jdi, i ty učiň též.“ (Matouš 14:29; Jan 1:39; Lukáš 18:22; 10:37.) Spasitel od počátku svého působení vyzýval své následovníky, aby sami pro sebe zakoušeli pravdy, moc a lásku, jež nabízí. Činil to, protože to je to, co skutečně znamená učit se. Neznamená to pouze naslouchat či číst; jde také o to, abychom se měnili, činili pokání a rozvíjeli se. Slovy Spasitele – učíme se „studiem a také vírou“ (Nauka a smlouvy 88:118; zvýraznění přidáno). A víra zahrnuje i to, že jednáme sami za sebe a že zkrátka není jednáno za nás (viz 2. Nefi 2:26).

Následujeme-li Spasitelův příklad, vyzýváme ty, které učíme, aby prosili, hledali a klepali – a poté nalézali (viz Matouš 7:7–8). A sami tuto výzvu přijímáme. Společně, díky své víře v Krista a pilnému úsilí, sami poznáme, co znamená kráčet s Ním.

Abyste studenty vyzývali k usilovnému studiu

• Pomáhejte studentům, aby za své studium převzali zodpovědnost.

• Povzbuzujte je, aby poznávali Spasitele prostřednictvím každodenního studia evangelia.

• Vybízejte je, aby se na studium připravovali.

• Povzbuzujte studenty, aby se o pravdy, jimž se učí, dělili s druhými.

• Vybízejte je, aby žili podle toho, čemu se učí.

Spasitel pomáhal druhým, aby za své studium převzali zodpovědnost

Postavit čluny, které by bezpečně přepluly oceán, by bylo obtížným úkolem pro každého. Bratr Jaredův byl „neustále [řízen] rukou Páně“ (Eter 2:6) a přijímal pokyny týkající se tvaru plavidel a toho, jak do nich bude proudit vzduch. Co vás však zaujalo na tom, jak Pán odpověděl, když Ho bratr Jaredův požádal o osvětlení člunů? (Viz Eter 2:22–25.) Jak byl bratr Jaredův díky tomu, že byl vyzván uplatnit svou víru tímto způsobem, požehnán? (Viz Eter 3:1–16.)

Možná se zdá snazší studentům zkrátka říct vše, co by podle vás měli vědět. Starší David A. Bednar nicméně radil: „Naším záměrem nemá být: ‚Co jim mám říct?‘ Místo toho si máme klást otázku: ‚K čemu je mohu vyzvat? Jaké inspirované otázky jim mohu položit, které, budou-li na ně ochotni odpovědět, jim začnou do života přivolávat Ducha Svatého?‘“ (Večer s generální autoritou, 7. února 2020, broadcasts.ChurchofJesusChrist.org.)

Zamyslete se nad tím, jak můžete studenty vyzvat, aby převzali zodpovědnost za své studium. Mohli byste je například vyzvat, aby kladli své vlastní otázky, hledali odpovědi, přemítali a dělili se o své myšlenky a pocity nebo si je zaznamenávali. Když tak budou činit, budou tím posilovat svou víru, objevovat pravdy v Božím slově a získávat s těmito pravdami vlastní zkušenosti. Když za své studium převezmeme zodpovědnost, můžeme stejně jako Joseph Smith říci: „Zjistil jsem [to] sám pro sebe.“ (Joseph Smith–Životopis 1:20.)

Otázky k zamyšlení: Proč je důležité, aby studenti byli při svém studiu spíše aktivní než pasivní? Jak jim můžete pomoci převzít zodpovědnost za vlastní studium? Jak vám učitelé pomáhali toho dosáhnout? Které příklady z písem, v nichž byli lidé vyzváni, aby se učili sami pro sebe, vás napadají? Jak tyto příklady ovlivňují to, jak učíte?

Z písem: 1. Nefi 11; Nauka a smlouvy 9:7–8; 58:26–28; 88:118–125; Joseph Smith–Životopis 1:11–20

Spasitel povzbuzoval druhé, aby Ho poznávali prostřednictvím studia Jeho slova

Když nastal čas, aby Spasitel v posledních dnech oficiálně zorganizoval svou Církev, řekl svým služebníkům: „[Spoléhejte] na věci, jež jsou napsány.“ (Nauka a smlouvy 18:3.) Kniha Mormonova, jejíž překlad již téměř dokončili, vskutku obsahovala užitečné pokyny pro tento úkol, včetně toho, jak provádět křest, jak vykonávat obřad svátosti, a dalších hodnotných podrobností. Spasitel však také chtěl, aby Jeho služebníci vnímali Jeho zjevení jako příležitost Mu naslouchat a hlouběji Ho poznat. V tomtéž zjevení jim pravil: „Je to můj hlas, jenž… k vám promlouvá [tato slova]; … pročež, můžete svědčiti, že jste slyšeli můj hlas a znáte moje slova.“ (Nauka a smlouvy 18:35–36.)

Přemýšlejte o lidech, které učíte. Jak nahlížejí na studium písem? Jak na ně koneckonců nahlížíte vy? Znamená pro vás více než jen každodenní povinnost? Vnímáte při studiu písem, že Spasitel hovoří přímo k vám? President Russell M. Nelson učil: „Kam se… můžeme obrátit, abychom mohli naslouchat Pánu? Můžeme se obrátit na písma. … Každodenní ponoření se do slova Božího je zcela zásadní pro naše duchovní přežití, zvláště v těchto dnech čím dál větších dramatických změn. Když budeme denně hodovat na slovech Kristových, slova Kristova nám řeknou, jak reagovat na těžkosti, o kterých jsme ani netušili, že jim někdy budeme čelit.“ („Slyš Jej“, Liahona, květen 2020, 89.) Při výuce povzbuzujte studenty, aby studovali písma se záměrem nalézt Spasitele – nejenom nacházet verše a skutečnosti o Něm, ale nalézt Jej samotného. Naslouchat Pánovu hlasu každý den v písmech je základem celoživotního usilovného, nezávislého studia evangelia.

Otázky k zamyšlení: Zamyslete se nad svými návyky týkajícími se studia písem. Jak studium Božího slova posílilo váš vztah s Bohem? Jak můžete své studium zlepšit? Jak podnítíte druhé, aby studovali Boží slovo usilovně a pravidelně? Jaká požehnání díky tomu získají?

Z písem: Jozue 1:8; 2. Timoteovi 3:15–17; 2. Nefi 32:3; Jákob 2:8; 4:6; Nauka a smlouvy 33:16

Spasitel vybízel druhé, aby se na studium připravovali

Dokonce ani ta nejznamenitější semínka nemohou růst v zemi, která je tvrdá, kamenitá či plná trní. A podobně se dokonce ani té nejcennější nauce posilující víru pravděpodobně nepodaří změnit srdce, jež není připraveno ji přijmout. To je část poselství ze Spasitelova podobenství o rozsévači, semínkách a různých typech půdy. Právě „v zemi [dobré]“ – v srdci, které bylo obměkčeno a očištěno od duchovních kamenů a trní – přináší slovo Boží životodárné ovoce (viz Matouš 13:1– 9, 18–23).

Na duchovní přípravě záleží – to platí pro vás i pro lidi, které učíte. Jak tedy pomáháme připravit své srdce, aby bylo onou „zemí dobrou“ pro slovo Boží? Zamyslete se nad následujícími zásadami přípravy, které můžete uplatňovat ve svém životě, a povzbuďte ty, které učíte, aby je ve svém životě uplatňovali také. Modlete se o to, abyste zjistili, čemu si Pán přeje, abyste se naučili. Žijte tak, abyste do svého života přivolávali Jeho přítomnost. Každý den čiňte pokání. Podporujte svou touhu učit se tím, že budete klást upřímné otázky. Studujte slovo Boží s vírou, že Bůh vás dovede k odpovědím. Otevřete své srdce čemukoli, čemu vás bude učit.

Když se studenti budou připravovat na studium tímto způsobem, budou mít duchovní oči, které uvidí, a uši, které uslyší, co si Pán přeje, aby poznali (viz Matouš 13:16).

Otázky k zamyšlení: Co děláte pro to, abyste se na studium připravili vy sami? Jak vaše příprava ovlivňuje to, jak vnímáte, slyšíte a chápete slovo Boží? Jak byste mohli k přípravě na studium inspirovat druhé? Jaký vliv to může mít na to, jak budou přijímat pravdy evangelia?

Z písem: Enos 1:1–8; Alma 16:16–17; 32:6, 27–43; 3. Nefi 17:3

Studentům pomáhá, když mají příležitosti podělit se navzájem o to, čemu se učí.

Spasitel povzbuzoval druhé, aby se o pravdy, jimž se učí, dělili s druhými

„Jsem pomalý v řeči,“ bědoval Enoch, když ho Pán povolal, aby kázal evangelium. Výřečnost však nikdy nepatřila k požadavkům kladeným na služebníky Páně. Pán místo toho Enochovi slíbil, že bude-li mít dostatek víry, aby otevřel ústa, slova přijdou. Řekl mu: „Dám ti promlouvati.“ (Mojžíš 6:31–32.) Enoch projevil svou víru, a Pán skutečně promlouval jeho prostřednictvím – slova natolik mocná, že způsobila, že se lidé chvěli (viz Mojžíš 6:47). Ve skutečnosti způsobila, že se chvěla samotná země. Hory prchaly, řeky změnily svůj tok a národy se bály lidu Božího, „tak mocné bylo slovo Enochovo a tak veliká byla moc řeči, kterou mu Bůh dal“ (Mojžíš 7:13).

Pán si přeje, abychom my všichni – nejen Jeho proroci – měli moc pronášet Jeho slovo. Přeje si to pro každého z nás, včetně lidí, které učíte (viz Nauka a smlouvy 1:20–21). Naše slova možná nepohnou horami ani nezmění tok řek, ale mohou pomoci změnit srdce. Proto je tak důležité poskytovat studentům příležitosti k tomu, aby se s navzájem dělili o to, čemu se o Spasiteli a Jeho evangeliu učí. To jim pomůže osvojit si pravdy, kterým se učí, a vyjadřovat je. Také jim to pomůže získat důvěru v to, že se o tyto pravdy budou schopni dělit s druhými při dalších příležitostech.

Otázky k zamyšlení: Vzpomeňte si na situaci, kdy jste s někým hovořili o určité pravdě evangelia. Čemu jste se z této zkušenosti naučili? Kdy jste byli vděční, že někdo měl odvahu podělit se o své myšlenky a přesvědčení? Jak bude pro ty, které učíte, přínosné, když budou mít příležitosti hovořit o tom, čemu se učí? Jaké příležitosti byste pro ně mohli vytvořit?

Z písem: Alma 17:2–3; Moroni 6:4–6; Nauka a smlouvy 84:85; 88:122; 100:5–8

Spasitel vybízel druhé, aby žili podle toho, čemu učí

„Tak svěť světlo vaše před lidmi.“ „Milujte nepřátely své.“ „Proste, a dánoť bude vám.“ „Vcházejte těsnou branou.“ (Matouš 5:16, 44; 7:7, 13.) Některé z nejjasnějších a nejpamátnějších výzev celé Spasitelovy pozemské služby zazněly, zatímco učil své učedníky na úbočí hory s výhledem na Galilejské moře. Spasitelovým záměrem bylo, jak jasně vyjádřil ve své závěrečné výzvě, změnit lidem život: „Každého, kdož slyší slova má tato a plní je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.“ (Matouš 7:24; zvýraznění přidáno.)

V životě každého z nás padá déšť, přicházejí záplavy a duje vítr. Pokud mají studenti přestát veškeré zkoušky, kterým budou čelit, učit se o evangeliu nestačí. Proto nemáme váhat studenty vybízet, aby se zamýšleli nad tím, jak mohou žít podle toho, čemu se učí. Mnoho našich výzev bude mít z úcty ke svobodě jednání druhých obecnou podobu: „K čemu pociťujete inspiraci?“ Občas možná bude zapotřebí konkrétnějších výzev: „Vyberete si jednu Spasitelovu vlastnost, na níž byste chtěli pracovat?“ Když budete studentům poskytovat příležitosti naslouchat nabádáním Ducha Svatého, rozpoznávat je a dělit se o ně s druhými, bude je Duch Svatý učit tomu, jaké kroky mají sami podniknout. Pomáhejte studentům zamýšlet se nad požehnáními, která přijdou, budou-li jednat podle toho, čemu se učí, a povzbuzujte je, aby vytrvali i tehdy, když to bude náročné. Žít podle pravdy je tou nejrychlejší cestou k větší víře, svědectví a obrácení. Jak pravil Spasitel, žít podle Otcovy nauky je pro každého z nás způsobem, jak skutečně poznat, že tato nauka je pravdivá (viz Jan 7:17).

Otázky k zamyšlení: Kdy jste byli inspirováni jednat díky tomu, že vás k tomu někdo vyzval? Jak se váš život díky tomu změnil? Všímejte si výzev, které jsou obsaženy v písmech nebo které pronášejí vedoucí Církve. Co z toho, co se dozvídáte, vám může pomáhat při tom, když budete vyzývat druhé, aby jednali? Jak můžete u těchto výzev sledovat svůj pokrok?

Z písem: Lukáš 10:36–37; Jan 7:17; Jakub 1:22; Mosiáš 4:9–10; Nauka a smlouvy 43:8–10; 82:10

Několik způsobů, jak uplatňovat to, čemu se učíte

• Požádejte druhé, aby přišli připraveni podělit se o něco, čemu je učil Duch Svatý, například o nějaký postřeh obsažený ve verších z písem, které pro ně mají nějaký zvláštní význam.

• Dávejte studentům příležitosti učit část lekce.

• Povzbuzujte studenty, aby si před výukou prošli určité verše z písem či poselství nebo zhlédli určité video.

• Odolávejte sklonu odpovídat na každou otázku. Zapojujte do hledání odpovědí druhé.

• Předtím, než se podělíte o své poznatky k některému verši, požádejte studenty, aby se podělili o ty své.

• Klaďte otázky, které studenty budou podněcovat k hledání odpovědi v Božím slově.

• Vybízejte studenty, aby kladli své vlastní otázky ohledně toho, čemu se učí.

• Poskytujte všem studentům čas k tomu, aby mohli o otázce přemítat, než je požádáte o odpověď.

• Bude-li to vhodné, zvažte možnost studenty rozdělit do diskusních skupinek.

• Vyjadřujte jasná očekávání, abyste studentům pomáhali růst.

• Dávejte studentům výzvy, které je budou podněcovat k tomu, aby se zlepšovali, ale které nebudou nad jejich síly. K těmto výzvám se vracejte a žádejte studenty, aby se dělili o své zkušenosti.

• Pomáhejte studentům učit se z písem prostřednictvím:

  • označování přínosných pasáží, budou-li chtít;

  • přivolávání zjevení prostřednictvím přemítání a modliteb;

  • zapisování si duchovních dojmů a vnuknutí;

  • vedení studijního deníku;

  • stanovování si vlastních cílů, aby jednali podle toho, čemu se učí.