Světlo a život světa
Nejznámější a nejoblíbenější příběh o Spasitelově narození se nachází v druhé kapitole Lukáše v Novém zákoně. Jsem naplněn vděčností pokaždé, když čtu o Jozefovi a Marii, jak putovali do Betléma, o prostých jeslích, o skromném narození Pána Ježíše Krista a o andělech, kteří zvěstovali „radost velikou … všemu lidu“ (Lukáš 2:10).
Díky Znovuzřízení evangelia v posledních dnech máme k dispozici důležitou doprovodnou zprávu o Spasitelově narození v Knize Mormonově. Moje poselství klade důraz na tento další popis prvních Vánoc. Když se budeme nad tímto příběhem společně zamýšlet, bratři a sestry, chtěl bych vás vyzvat, abyste si tyto události namísto pouhého naslouchání představovali.
Modlím se o to, aby vám Duch Svatý pomohl tyto verše vztahovat na sebe a svou rodinu (viz 1. Nefi 19:23) a naplnil vám srdce pravým duchem Vánoc.
Samuel Lamanita
Náš příběh začíná v zemi Zarahemla několik let před Spasitelovým narozením. Mezi lid přišel Samuel Lamanita, aby kázal o pokání a prorokoval o Kristu. Nyní si prosím snažte představit, že je vám deset let a jste součástí zástupu, který naslouchá, jak prorok Boží předpovídá budoucí události.
Samuel uvedl: „Vizte, dávám vám znamení; neboť přejde ještě pět let a vizte, pak přijde Syn Boží, aby vykoupil všechny ty, kteří budou věřiti ve jméno jeho.
A vizte, toto vám dám jako znamení doby příchodu jeho; neboť vizte, na nebi budou veliká světla, natolik, že oné noci před příchodem jeho nebude žádná tma, natolik, že člověku bude připadati, jako by byl den.
Tudíž bude jeden den a noc a den, jako by to byl jediný den a nebylo by žádné noci; a to bude pro vás znamením. …
A vizte, povstane nová hvězda…; a to také bude pro vás znamením.“ (Helaman 14:2–5.)
Narození Spasitele
Postupem času se „proroctví proroků … počala naplňovati plněji; neboť mezi lidem počaly býti konány větší znamení a větší zázraky“. (3. Nefi 1:4.)
Nyní si prosím představte, že uplynulo pět roků, a vám je nyní přibližně 15 let. Když uvažujete nad současnou situací, v níž žijete, dokážete si jasně vybavit Samuelova proroctví.
„A byli někteří, kteří počali říkati, že pominul čas, kdy se měla naplniti slova, jež promlouval Samuel, Lamanita.
A počali se radovati nad svými bratřími řkouce: Vizte, čas pominul a slova Samuelova se nenaplnila; tudíž, vaše radost a vaše víra v této věci byla marná.
A stalo se, že učinili po celé zemi veliký rozruch; a lidé, kteří věřili, počali býti velice zarmouceni, že snad ony věci, o nichž bylo promlouváno, nenastanou.
Ale vizte, neochvějně vyhlíželi onen den a onu noc a onen den, jež měly býti jako jeden den, jako kdyby nebylo žádné noci, aby mohli poznati, že jejich víra nebyla marná.
Nyní, stalo se, že nevěřící stanovili den, kdy všichni ti, kteří v tyto tradice věří, mají býti usmrceni, ledaže by přišlo ono znamení, které dal Samuel, prorok.“ (3. Nefi 1:5–9.)
Bratři a sestry, dokážeme i jen začít chápat, jaké to asi bylo, očekávat znamení Jeho příchodu a zároveň čelit strašlivé možnosti, že vás čeká smrt? Byli bychom vy i já i nadále pevní a neochvějní ve víře, nebo bychom zakolísali a couvli?
Pak bylo vskutku dáno ono znamení Kristova narození, které Samuel předpověděl. V ovzduší náboženského pronásledování a útlém věku přibližně 15 let jste se jednoho večera po západu slunce podivili nad tím, že nenastala tma.
„A lidé počali žasnouti, protože nebyla tma, když přišla noc. …
A počali poznávati, že se brzy musí ukázati Syn Boží; ano, … všichni lidé … byli tak nesmírně užaslí, že padli k zemi. …
A stalo se, že po celou tu noc nebyla tma, ale bylo světlo, jako by bylo poledne. A stalo se, že slunce ráno vyšlo opět … a oni věděli, že to je ten den, kdy se narodí Pán, pro znamení, jež bylo dáno.
A stalo se tak, ano, všechny věci, každá tečka, podle slov proroků.
A také stalo se, že se objevila nová hvězda, podle slova.“ (3. Nefi 1:15, 17, 19–21.)
Den, kdy se Ježíš narodil, byl pro věřící v Novém světě dnem vysvobození. Světlo na znamení Spasitelova narození jim doslova zachránilo život.
Spasitelova smrt a Vzkříšení
Nyní si, bratři a sestry, představte, že uplynulo dalších více než 30 roků, a vám bude brzy 50 let. Stále si živě pamatujete na Samuelovo učení a na to, co jste zažili jako dospívající, když bylo dáno znamení Pánova narození.
Jedním ze znamení Kristovy smrti, která Samuel předpověděl, byly tři dny naprosté temnoty. (Viz Helaman 14:27; 3. Nefi 8:3.)
„A stalo se, že na celé tváři země byla hustá temnota, natolik, že její obyvatelé, kteří nepadli, mohli cítiti páru temnoty;
A pro onu temnotu nemohlo býti žádného světla ani svíce ani pochodně; ani nemohl býti rozdělán oheň …, takže nemohlo býti vůbec žádného světla;
A žádné světlo nebylo viděti, ani oheň ani záblesk ani slunce ani měsíc ani hvězdy, neboť tak veliké byly mlhy temnoty, které byly na tváři země.
A stalo se, že po dobu tří dnů nebylo viděti žádného světla.“ (3. Nefi 8:20–23.)
Jaké to asi bylo, zažít ony tři dny nepopsatelné temnoty a pak se o chvíli později shromáždit se zástupem čítajícím 2 500 lidí u chrámu v zemi Hojnosti? Dokážete si představit velkolepost onoho okamžiku, kdy Spasitel sestoupil z nebe a prohlásil: „Vizte, jsem Ježíš Kristus. … Jsem světlo a život světa.“? (3. Nefi 11:10–11; kurzíva přidána.)
Jedním ze slov, která Spasitel použil, když se představoval tomuto zvláštnímu shromáždění u chrámu, bylo „světlo“. Samuel předpověděl znamení světla. Znamení světla bylo dáno při Spasitelově narození. V případě lidí shromážděných v onom zástupu rozptýlilo strašlivou temnotu a strach pravé světlo, sám Ježíš Kristus.
Zpráva o prvních Vánocích obsažená v Knize Mormonově nám pomáhá pochopit, že Ježíš Kristus je ono „světlo, jež svítí v temnotě“ (viz NaS 10:57–61), a v plnější míře tomu porozumět. V jakémkoli období našeho života, za jakýchkoli okolností, s nimiž se můžeme setkat, či v jakýchkoli těžkostech, jimž můžeme čelit, je Ježíš Kristus světlem, které zahání strach, dává nám jistotu a vedení a je zdrojem trvalého pokoje a radosti.
Součástí mnohých našich památných odvěkých vánočních tradic jsou různá světla – světélka na stromečku, světélka v našich domovech a osvětlení domů, svíce na stole. Kéž nám tato krásná světélka o každých svátcích připomínají Toho, kdo je zdrojem veškerého světla.
Dnes věčné Světlo září
v tvých temných uličkách,
a v doufání se promění
jak obavy, tak strach.
(„O Little Town of Bethlehem“, Hymns, č. 208.)
Svědčím o tom, že Ježíš se narodil v Betlémě, vítězně naplnil své poslání a službu ve smrtelnosti a dnes žije jako náš vzkříšený Pán. O tom svědčím v posvátném jménu Pána Ježíše Krista, amen.