Nechme Vánoce vystoupit do popředí
Mám moc rád tuto roční dobu, kdy se jako rodiny a blízcí shromažďujeme, abychom pamatovali na narození našeho Spasitele Ježíše Krista a vyjádřili vděčnost za Jeho život a za Jeho nekonečnou smírnou oběť. Mám moc rád nesčetné připomínky tohoto výjimečného období, které jsou všude kolem nás, a stále si jasně vybavuji nadšení a očekávání z Vánoc svého dětství, ať už se odehrály v chladné Anglii nebo parné Arábii.
Jako mnoho dalších jsem i já minulý týden zápolil s vánočními světly a snažil se najít tu jednu žárovku, kvůli které byl celý světelný řetěz temný. Když jsem žárovku konečně našel a vyměnil, všechna světla se rozzářila a dostavil se onen pocit úlevy a radosti, který tato malá vítězství doprovází.
Během blížících se Vánoc moc rád sedávám u našeho vánočního stromku, všechna ostatní světla zhasnutá, a nechávám svůj zrak rozostřit při pohledu na stromek posetý malinkými bílými světélky. Při rozostřeném pohledu se záře jednotlivých světélek rozrůstá a zjemňuje, zatímco se odráží od lesklých červených ozdob. Výsledek je okouzlující. Často nám atmosféru podkresluje hudba, ve které zaznívají slova: „Nádherně zní zpěv andělský, že dán byl světu Král!“1 a že „Nazváno bude jméno jeho Předivný, Rádce, Mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje“2.
Zatímco nechávám zrak spočinout s větším či menším zaostřením na stromku, znovu si připomínám božské poslání Spasitele, které v těchto chvílích pokoje s jasností vystupuje do popředí. Spasitel řekl: „Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.“3 Přemítám o oné svaté noci, kdy se narodil, s pocitem vděčnosti za Otcův dar radosti, naděje a lásky, který skrze svého Jednorozeného Syna seslal na zemi.4
Tento druh tichých chvil meditace a rozjímání může být během příprav na Štědrý den až příliš vzácný. Prosinec s sebou přináší oslavy a koncerty, setkání a dárky. Program je nabitý a nároky, které na sebe klademe, radost z tohoto období někdy spíše utlumují než umocňují.
Učení presidenta Nelsona je tudíž velmi důležité: „Pocity radosti mají s naší životní situací společného jen málo, ale s tím, na co se v životě zaměřujeme, mají společné úplně všechno. Když se v životě zaměřujeme na Boží plán spasení … a na Ježíše Krista a Jeho evangelium, můžeme pociťovat radost bez ohledu na to, co se v našem životě děje – nebo neděje. Radost pochází od Něho a skrze Něho. On je zdrojem veškeré radosti.“5
Toto je dokonalá příležitost k tomu, abychom se s modlitbou zamysleli nad tím, na co se zaměřujeme. Co od tohoto vánočního období očekáváte? Po čem pro sebe a své milované upřímně toužíte, když se v tento nejsvětější ze všech dnů setkáte?
Za dva a půl týdne přijde Štědrý den. Zamyslete se nad tím, co máte na příštího dva a půl týdne naplánováno. Možná se cítíte přemoženi příliš mnoha závazky a vším, co ještě musíte zvládnout. Nemáte toho naplánovaného příliš mnoho? Působí vám některé kulturní zvyklosti a tlaky zbytečný stres a brání vám v tom, abyste přijímali a vyzařovali radost z Kristova narození? Jak byste mohli své plány na tyto Vánoce zjednodušit a na příští pojmout lépe?
Musíme dbát na to, abychom nebyli tak zaneprázdnění a unavení snahou udělat toho příliš mnoho, že nám unikne záměr tohoto období a nebudeme schopni obrazně řečeno pokleknout u jeslí, uctít novorozeného Krále a přinést Mu svůj osobní dar.
Mladé matky, i my všichni, cítíte se přemoženi? Na co se zaměřujete? Možná letos nepošlete vánoční přání nebo upustíte od nějakého jiného nároku, který je možná inspirovaný médii a který na sebe kladete. Časové či finanční náklady, které tomu věnujete, vám odejmou část vaší schopnosti zaměřit se na Spasitele a pociťovat Jeho radost z Vánoc.
Mladí otcové, i my všichni, na co se zaměřujete? Možná letos budete mít prostší Vánoce s více dary vyrobenými doma a více dary služby, protože nátlak a náklady na to, když se snažíme koupit vše, jsou příliš velké – a zbytečné – a odejmou část vaší schopnosti zaměřit se na Spasitele a pociťovat o Vánocích Jeho pokoj.
Chrámová služba může mít o Vánocích také zvláštní význam. Chrám napravuje naše zaměření, umocňuje naši radost a sjednocuje rodiny zde i na druhé straně závoje. Zvažte možnost věnovat se chrámové službě místo jiné vánoční činnosti, která nemusí pomoci naplnit vaši touhu po vánočním poklidu. Tyto posvátné obřady – a pokoj a kněžská moc, které v sobě obřady skrývají pro všechny, kteří je chovají v srdci – jsou dostupné jen díky Jednorozenému Synu Otce, tomuto „[Beránku zabitému] od počátku světa“6, jehož narození nyní oslavujeme.
Dělejme během letošních Vánoc více toho, co má skutečný význam, a mnohem méně toho, co nemá. Usilujme o to, abychom konali skutky Ježíše Nazaretského – pozvedejme zarmoucené, uzdravujme zkroušené, navštěvujme uvězněné, syťme hladové, odívejme nahé a propůjčujme hlas těm, kteří jsou nevyslyšení, přehlížení a opovrhovaní.7
Kéž vy, kteří se tyto Vánoce ocitáte v nějaké krizi, naleznete Spasitelův dar lásky určený výhradně vám. Mnozí se v tuto chvíli potýkají se ztrátou někoho blízkého v důsledku nemoci, vysokého věku či nějakého neštěstí. Mnozí si připomínají ztráty z minulosti, které se přihodily v období Vánoc, a toto výročí pro vás bude bolestné. Někteří truchlí nad rozhodnutími, která jejich blízcí činí v tomto okamžiku. Další jsou osamělí, bez rodiny, a zažívají těžkosti, nebo z nějakého důvodu čelí Vánocům, které budou jiné než ty, které slavili v minulosti.
Věřte, že toto období vám přináší zvláštní dar. Vyhledávejte tiché chvíle o samotě, kdy můžete přemítat, modlit se a pociťovat láskyplnou dobrotivost Toho, jehož zrození činí radost v životě, ať už je jakýkoli, dostupnou. Obdrželi jsme slib, že jednoho dne „smrti již více nebude, ani kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více“.8 „Nebudouť lačněti více, ani žízniti více. … Nebo Beránek, kterýž jest u prostřed trůnu, pásti je bude, a dovedeť je k živým studnicím vod, a setře Bůh všelikou slzu s očí jejich.“9
Věnujte čas tomu, abyste se ztišili, nadechli, podivovali. Pozvedněte zrak. Zaměřte se na Jeho veliký dar – poznání toho, kdo skutečně jste, a porozumění tomu, že zdejší zkoušky pominou a že zdejší radost je jen počátkem radosti, která přijde. Pamatujte, že „pocity radosti mají s naší životní situací společného jen málo, ale s tím, na co se v životě zaměřujeme, mají společné úplně všechno.
„A nyní, chtěl bych vás nabádati, abyste hledali tohoto Ježíše, o kterém psali proroci a apoštolové, aby milost Boha Otce, a také Pána Ježíše Krista a Ducha Svatého, který o nich vydává svědectví, mohla býti a zůstati ve vás na věky.“10 Abychom mohli říci: „Ó, zdráv buď, náš Pane, zrozený dnes zrána. … Ó, pojďme Kristu Pánu slávu vzdát.“11
Ve jménu Ježíše Krista, amen.