Vánoční zasvěcující shromáždění
15nelson


Božské dary

President Russell M. Nelson

6. prosince 2020

Drazí bratři a sestry, toto byl vskutku úžasný večer. Na duchu nás povznesla nádherná hudba a poselství. Sestra Cravenová dojala naše srdce myšlenkami o nebeských objetích a přikrývkách útěchy. Starší Nielson nás dojal vyprávěním o životě svého otce, kterého služba v armádě tři roky po sobě připravila o Vánoce. Starší Holland nás inspiroval učením o životě Spasitele světa.

Rád bych využil této příležitosti a poděkoval vám za odezvu na mou poslední výzvu, abyste zaplavili sociální sítě vyjádřením vděčnosti za svá mnohá požehnání. Miliony z vás tak činily. A zvlášť vděčný jsem za to, že se nadále každý den modlíte k Nebeskému Otci, děkujete Mu za Jeho vedení, ochranu, inspiraci a především za dar Jeho Milovaného Syna Ježíše Krista.

Vánoce vyvolávají nádherné vzpomínky. Je tomu jen rok, co jsme s Wendy měli příležitost slavit toto období s rozkošnou dívenkou Claire Crosbyovou, která zpívala oblíbenou vánoční koledu. Rád bych se s vámi podělil o část záznamu vytvořeného pro kampaň „Přineste světlo světu“.1

Jak nám připomněl starší Holland, tato požehnaná noc před více než dvěma tisíci lety byla posvěcena narozením Toho, jenž byl předustanoven k tomu, aby na tuto zemi přinesl pokoj a podnítil mezi lidmi dobrou vůli.2 Ježíš Kristus se narodil, aby požehnal všem lidem – v minulosti, v současnosti i v budoucnosti.

I ve chvíli, kdy zpíváme „Tichou noc“, víme, že život onoho děťátka z Betléma nezapočal v onom okamžiku, ani neskončil na Kalvárii. Ježíš byl v předsmrtelné říši pomazán svým Otcem, aby byl Mesiášem, Kristem, Spasitelem a Vykupitelem všech lidí. Byl předustanoven k tomu, aby za nás vykonal Usmíření. Byl raněn pro naše přestupky a potřen pro naše nepravosti.3 Přišel, aby nesmrtelnost učinil skutečností a věčný život možností pro všechny, kteří kdy budou žít.4

To znamená, že každý z nás bude vzkříšen – včetně těch milovaných, kteří vás opustili v tomto bouřlivém roce a nyní žijí na druhé straně závoje. Znamená to, že každý z nás může dál činit pokrok. Znamená to, že můžeme doufat v něco lepšího, co teprve přijde.

Přemýšleli jste někdy o tom, proč se Pán rozhodl narodit tam, kde se narodil? Mohl se narodit kdekoli na zemi. Přesto se rozhodl narodit právě v té zemi, kterou učinil svatou.

Ježíš se narodil v Betlémě. V hebrejštině znamenají slova bét lechem „dům chleba“. Jak příznačné, že On, „chléb života“5, vzešel z „domu chleba“.

Jeho narození proběhlo ve skromných podmínkách mezi zvířaty. „Beránek Boží“6 se narodil v období přesnic mezi zvířaty, která byla připravována na velikonoční oběť. A jednoho dne měl být On „jako beránek k zabití veden“.7 Byl jak Beránkem, tak i Pastýřem.

Při narození Toho, který je nazýván „dobrý pastýř“8, byli pastýři těmi prvními, kdo obdržel zprávu o Jeho svatém narození.9

Při narození Toho, který je nazýván „hvězda jasná a jitřní“10, se na nebi objevila nová hvězda.11

Při narození Toho, který sám sebe nazval světlem světa12, byla z celého světa vypuzena tma na znamení Jeho svatého narození.13

Ježíš byl pokřtěn v nejníže položených sladkých vodách na zemi, což bylo symbolem hlubin, do nichž sestoupil, aby nás spasil, a z nichž povstal nad všechny věci – opět proto, aby nás spasil.14 Svým příkladem nás učil tomu, že i my můžeme povstat z hlubin svých osobních těžkostí – našeho smutku, slabosti a obav – abychom dosáhli výšin svého velkolepého potenciálu a božského určení. To vše je nám umožněno mocí Jeho milosrdenství a milosti.

Uprostřed suché a prašné pouštní pustiny Spasitel učil tomu, co dokázali plně ocenit jen ti, kteří věděli, jaké to je být vyprahlý žízní.

Ženu u studny Ježíš učil tomuto:

„Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.

Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.“15

Tyto verše z písem mi připomínají jeden dojemný zážitek se starším Markem E. Petersenem.16 V té době byl členem Kvora Dvanácti apoštolů, a než jsem byl do tohoto kvora povolán, měl jsem výsadu doprovázet ho do Svaté země na cestě, která se ukázala být jeho poslední cestou ve smrtelnosti.

Starší Petersen měl rakovinu a velmi kvůli ní trpěl. Během noci, která pro něj byla dlouhá a bolestivá, jsem se ho snažil ze všech sil utěšit. Viděl jsem, že je schopen jíst a pít jen opravdu velmi málo. Dalšího dne měl v plánu pronést dlouhý proslov.

Přišlo ráno. Starší Petersen statečně došel na severní břeh Galilejského moře, kde na něj čekalo velké shromáždění. Rozhodl se vyučovat ze Spasitelova kázání na hoře. Když starší Petersen odříkával slova „blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí po spravedlnosti“17, měl v očích slzy. Odložil své poznámky, vzhlédl a zeptal se: „Víte, jaké to skutečně je, když lačnítežízníte?“ Věděl jsem, že on to skutečně ví. Poté učil tomuto: „Když dokážete skutečně lačnit a žíznit po spravedlnosti, pak se můžete stát více takovými, jako je Kristus.“ Starší Petersen toho byl živoucím příkladem. Nedlouho poté z tohoto smrtelného života postoupil dál.18

Kdykoli přemítám o lačnění a žíznění po spravedlnosti, myslím na tohoto ctihodného apoštola, který věnoval jedno ze svých posledních kázání tomu, aby učil, co to znamená skutečně hledat Pána Ježíše Krista, lačnět a žíznit po spravedlnosti, stát se více takovým, jako je On.

Letos jsme se sestrou Nelsonovou začali vyřizovat své láskyplné vánoční záležitosti pro rodinu již brzy. Na začátku listopadu mi Wendy oznámila, že už jsme na Vánoce připraveni. Moje okamžitá reakce byla: „Výborně! Nyní se můžeme zaměřit na Spasitele.“

V tomto nevídaném roce, kdy téměř každý člověk na světě trpěl následkem globální pandemie, není o Vánocích nic tak důležitého, jako upnout svou pozornost na Spasitele a na to, jaký darem je to, co pro každého z nás skutečně znamená Jeho život.

Náš milující Nebeský Otec tak „miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný“19.

Syn Boží nám poté slíbil, že „ každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky“20. Jaké nevýslovné, jedinečné dary nám Otec se Synem dali!

Děkuji Bohu za dar Jeho Milovaného Syna. A děkuji Pánu Ježíši Kristu za Jeho nesrovnatelnou oběť a poslání. Při svém prvním příchodu Ježíš přišel téměř v tajnosti. Avšak při Jeho Druhém příchodu „se zjeví sláva Hospodinova, a uzří [ji] všeliké tělo spolu“21. Poté bude „kralovat jako Král králů a panovat jako Pán pánů“22.

Milovaní bratři a sestry, nyní bych jako oprávněný služebník Spasitele rád svolal požehnání na každého z vás. Kéž jste vy a vaše rodina požehnáni pokojem a větší schopností slyšet hlas Páně a získávat zjevení s rozšířenou schopností pociťovat, jak moc vás náš Otec a Jeho Syn milují, pečují o vás a jsou připraveni vést všechny, kteří Je hledají. Připojuji svá slova ke slovům Moroniovým a nabádám vás, „abyste hledali tohoto Ježíše, o kterém psali proroci a apoštolové, aby milost Boha Otce, a také Pána Ježíše Krista a Ducha Svatého … mohla býti a zůstati ve vás na věky“23. O to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.