Pro ty, kteří jsou spravedliví, Vánoce znamenají, že vše dobře dopadne
Vánoční zasvěcující shromáždění s Prvním předsednictvem 2022
Neděle 4. prosince 2022
Děkuji presidentu Nelsonovi a Prvnímu předsednictvu za výsadu dnes večer promlouvat. Naše rodina prožívala tradiční oslavy Vánoc v naší vlastní zemi i ve Francii, Německu a Brazílii. Ať žijeme kdekoli, pro nás všechny, kteří věříme v Ježíše Krista a následujeme Jej, se jedna nádherná pravda nemění: radujeme se z toho, že Ten, který byl povolán od počátku, Ten, který byl po staletí očekáván, Ten, který byl Jednorozeným Otcovým, přišel – v zenitu času, do těch nejskromnějších podmínek – ale přišel. A protože přišel, miliardy lidí, které kdy žily na této zemi, budou žít znovu, a pokud se tak rozhodnou, mohou zdědit věčný život, největší ze všech darů Božích.
Z nádherného příběhu o Jeho narození ve vánočním období můžeme získat mnohá ponaučení.
Dnes večer bych se s vámi chtěl podělit o toto ponaučení: přes všechny starosti a nejistotu, těžkosti a trápení, které nás zde v našem smrtelném životě postihují, pro ty, kteří jsou spravedliví – kteří mají víru a důvěru v Pána – nakonec vše dobře dopadne.
Pomyslete na tyto krásné příklady.
Spravedlivá žena jménem Alžběta a její manžel Zachariáš, nyní již v pokročilejším věku, byli zarmouceni kvůli tomu, že nebyli požehnáni dětmi. Přesto však byli věrní a důvěřovali Pánu.
Ačkoli se v písmech nepíše o tom, jak se asi Zachariáš s Alžbětou cítili a o čem spolu mluvili, muzikálové představení Spasitel světa nám pomáhá zamyslet se nad tím, co možná v srdci pociťovali. Zachariáš říká Alžbětě: „Nebyli jsme vyvoleni, abychom měli děti. Ale dále důvěřujeme Pánu.“ A pak zpívají: „Dám Bohu věčnost, ale nikoli proto, abych činil vůli svou. … Pokud se tak nemá stát, dát Mu věčnost znamená, že budu čekat, sledovat a dívat se. … Nechám Ho,… aby mě vedl dál,… dokud mé hodiny, mé dny a mé roky nevyprší.“1
A pak se stal zázrak. V písmech je zaznamenáno, že se v chrámu Zachariášovi zjevil anděl Gabriel. Anděl prohlásil: „Alžběta… porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan. … Neboť on… [přichystá] Pánu lid [připravený].“2
Zachariáš odpověděl: „Já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.“3
Gabriel odvětil: „Proto že jsi neuvěřil řečem mým“, „budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou“.4
Zamyslete se nad tím, jak se Alžběta a Zachariáš cítili. Celá léta se modlili, aby měli děti, ale žádné se jim nenarodilo. Dál dodržovali přikázání a důvěřovali Pánu. Pak se Zachariášovi zjevil anděl, ale Zachariáš v důsledku toho nemohl mluvit. Možná si kladl otázky, jak si před Pánem stojí. Ale v příhodném čase se miminko narodilo. Zachariáš mohl znovu mluvit. A z tohoto děťátka se stal prorok Jan, který připravoval cestu pro Spasitele. Přes veškerou nejistotu a těžkosti – pro spravedlivé nakonec vše dobře dopadne.
Dále se ve vánočním příběhu setkáváme s milovanou Marií, která byla vyvolena, aby se stala matkou Syna Božího. Přesto se v jejím životě objevují obavy a nejistota. Marii se zjevil Gabriel a řekl jí o jejím vznešeném povolání. Maria se ptala: „Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?“5 Gabriel vysvětlil, že na ni sestoupí moc Ducha Svatého a moc Nejvyššího ji zastíní, ona počne Syna Božího a Jeho jméno bude Ježíš.
Pomyslete na radost a pocity štěstí, které musela zažívat, když ji navštívil anděl Boží. Jak pokorně se musela cítit, když rozjímala o tom, že bude matkou dlouho očekávaného Mesiáše! A přesto, když o tom řekla Jozefovi, situace nebyla zcela vyřešená. Jozef byl spravedlný muž a nechtěl Marii zostudit, ale nevěděl, kterým směrem se má vydat. V jeho starostech a nejistotě k němu ve snu přišel anděl a řekl: „Jozefe…, neboj se přijíti Marie manželky své; nebo což v ní jest počato, z Ducha svatého jest. Porodíť pak syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich.“6
Určitě dokážeme pochopit, že Maria si dělala starosti a cítila se nejistě, když si kladla otázky, jak se toto nanejvýš úžasné požehnání uskuteční. Jozef měl také obavy a byl rozrušený. Nyní však bylo jasné, že se mají na tuto cestu vydat společně. Jak šťastná musela Maria být, když se dozvěděla, že se Jozefovi zjevil anděl! Jak šťastný musel Jozef být, když se dozvěděl, že toto je vůle Boží! Přes nejistotu a těžkosti – pro spravedlivé nakonec vše dobře dopadne.
Ale jak víme, přesto je čekaly obtíže; vždy se nějaké vyskytnou. Když se blížila chvíle Mariina porodu, kvůli požadavkům Římanů se Jozef musel vrátil do města Betléma. Maria a Jozef se rozhodli, že půjdou společně. Všichni máme rádi onen nádherný vánoční příběh. Když dorazili do Betléma, nebylo pro ně v hostinci žádné místo. Jaké starosti asi musel Jozef mít! Jak je to jen možné? Proč musí Maria, vyvolená nade všechny ženy, porodit Syna Nejvyššího v primitivním prostředí chléva? Proběhne porod bez potíží či komplikací?
Mohlo jim to připadat tak překvapivé, tak nespravedlné! Ale děťátko se narodilo; chlapeček byl zdravý. Jak se zpívá v oné krásné vánoční koledě: „Do jeslí ve stáji Pán Ježíš byl dán, když jako děťátko na zem přišel k nám.“7
Než ona noc skončila, zjevil se pastýřům na pastvinách anděl a přinesl jim dobré zvěsti veliké radosti. A andělé zpívali: „Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.“8
Pastýři se vydali do Betléma, aby Ježíška vyhledali. A když děťátko Krista našli, jaký klid a útěchu museli Jozef s Marií pociťovat, když si uvědomili, že těžkosti, které zakoušeli, mají určitý účel. Andělé oznámili Jeho příchod a Jeho vznešené poslání. Po námaze a nejistotě – pro spravedlivé nakonec vše dobře dopadne.
I v Novém světě zažívali spravedliví lidé trápení, nejistoty a obavy. Prorok Samuel prorokoval, že Spasitel se narodí za pět let a že se objeví znamení spočívající v tom, že po celou noc nenastane tma. Blížil se onen den, kdy se mělo stát něco nepředstavitelného. „Nevěřící [kteří tvrdili, že čas již uplynul] stanovili den, kdy všichni ti, kteří [věřili, že Spasitel přijde, měli] býti usmrceni, ledaže by přišlo ono znamení.“9 Nevěřící se věřícím vysmívali: „Vaše radost a vaše víra v této věci byla marná.“10 Představte si onen neklid a obavy spravedlivých. V písmech se píše, že Nefi se „sklonil… k zemi a volal vroucně k svému Bohu za svůj lid“.11 A zatímco se Nefi modlil, „přišel k němu hlas Páně řkoucí: Pozdvihni hlavu svou a buď dobré mysli; neboť viz, čas je na dosah a této noci bude dáno znamení a nazítří přijdu na svět“.12
V písmech se píše: „Slova, která přišla k Nefimu, se vyplnila…; neboť vizte, při západu slunce nenastala tma. … [A] všichni lidé… byli tak nesmírně užaslí, že padli k zemi. … [A] po celou tu noc nebyla tma, ale bylo světlo, jako by bylo poledne. … A oni věděli, že to je ten den, kdy se narodí Pán.“13
Přes všechny těžkosti a nejistotu – pro spravedlivé, pro ty, kteří důvěřují Bohu, nakonec ať již v tomto životě, nebo až poklekneme u Jeho nohou, všechno dobře dopadne.14
Když přemýšlíme o posvátném okamžiku Spasitelova narození, proč Pán čekal až na úplně poslední noc, aby Nefimu řekl, že se narodí nazítří? Mohl mu to říci týdny či měsíce předem. Proč dopustil, aby Alžběta se Zachariášem zestárli bez dětí, než jim potvrdil, že se jim narodí prorok Jan? A proč si musela Maria klást otázky ohledně toho, co ji čeká, a Jozef pochybovat ohledně svého místa v tomto příběhu všech příběhů? Proč byla úloha jeslí, pastýřů a andělů neznámá, dokud k oněm událostem nedošlo?
V předsmrtelném světě Pán prohlásil: „Budeme je tím zkoušeti, abychom viděli, budou-li činiti všechny věci, jež jim Pán, jejich Bůh, přikáže.“15 A v Příslovích čteme: „Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej. Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.“16
V našich chvílích nejistoty, v našich dnech trápení a těžkostí, v našem zápolení – buďme věrní. Ježíš během oné svaté noci přišel. Je to Spasitel světa, Kníže pokoje, Král králů. On žije a „v doufání se [dnešní noci díky Němu] promění jak obavy, tak strach“.17 Svědčím o tom, že když budeme spravedliví, všechny naše slzy zármutku, těžkostí a nejistoty se díky Němu, milovanému Synu Božímu, promění a napraví. „Radost světu, že přišel Pán.“18 Ve jménu Ježíše Krista, amen.