Zvěstujeme radost velikou

Vánoční zasvěcující shromáždění s Prvním předsednictvem 2022

President Dallin H. Oaks

první rádce v Prvním předsednictvu

Neděle 4. prosince 2022

Veselé Vánoce! Děkuji všem, jejichž poselství, hudba a služba zvěstují druhým v tomto vánočním období „radost velikou“.

Stovky milionů lidí slaví v tomto vánočním období narození Ježíše Krista. Měl by tak činit celý svět. Jeho život byl a je tím největším ze všech.

I.

I z hlediska světských měřítek ovlivnil Ježíš Nazaretský během svého života ve smrtelnosti svět a historii více než kdokoli jiný, kdo kdy žil. Již tisíce let je Ježíš hlavním tématem děl proroků a básníků. Ta nejúžasnější umělecká a hudební díla západního světa jsou věnována oslavě narození, života a poslání Ježíše Krista. Filosofové a teologové zasvěcují svůj život studiu Jeho učení. Toto učení inspirovalo a inspiruje nespočet dobročinných skutků, jež jsou projevem čisté lásky Kristovy.

Nikomu nebylo věnováno tolik památníků jako životu a učení Pána Ježíše Krista. K těm samozřejmě patří i velkolepé katedrály, jimiž je poseta Evropa i americký kontinent a z nichž mnohé se stavěly i více než sto let. Co se týče novějších památníků, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů má 171 zasvěcených chrámů, které jsou v provozu, a 129 dalších chrámů je rekonstruováno, ve výstavbě, projektováno nebo je president Russell M. Nelson oznámil na poslední říjnové generální konferenci. Tyto domy Páně se nacházejí na každém kontinentě a v 74 zemích světa. V nich zasvěcujeme svůj život následování Ježíše Krista.

Miliony lidí odevzdaly svůj život, a co je důležitější, miliony lidí se snaží v životě následovat a napodobovat Pána Boha Izraelského, Jehovu, Ježíše Krista, našeho Spasitele. President Gordon B. Hinckley nepřeháněl, když řekl: „Jeho nedostižný příklad [měl] ten největší vliv na dobrotivost, pokoj a mír na celém světě.“¹

II.

V božském oznámení narození Jednorozeného Syna Božího můžeme najít důležitý záměr a symbol. Ze zpráv v Novém zákoně se dozvídáme, že prohlášení o narození malého Krista bylo na východní polokouli proneseno ke třem různým skupinám, z nichž každá vykazovala velmi odlišné rysy. Ti, kteří ono nebeské prohlášení slyšeli, byli ti nejpokornější, nejsvatější a nejmoudřejší.

První prohlášení bylo určeno pastýřům na kopcích u Betléma. Anděl spolu s nebeským pěveckým sborem prohlásil: „Zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. Nebo narodil se vám… spasitel, kterýž jest Kristus Pán.“² Pastýři byli vybráni, aby obdrželi tuto radostnou zprávu, nejspíš proto, že byli mírní a pokorní. Byli tudíž obzvláště vnímaví vůči poselství z nebe, které ověřili tím, že děťátko navštívili. Písma uvádějí, že pastýři poté „rozhlašovali, což jim povědíno bylo o tom děťátku“.³ Jejich práce jakožto pastýřů a beránci, o něž pečovali, předjímali příklady, jež Spasitel představoval ve svém učení. Rovněž když Ježíš přišel na počátku svého působení za Janem Křtitelem, tento prorok prohlásil: „Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.“⁴

Druhé prohlášení o narození Mesiáše bylo určeno dvěma svatým pracovníkům v chrámu v Jeruzalémě, jejichž zbožný život je učinil způsobilými obdržet svědectví od Ducha Svatého. Když Maria a Jozef přinesli děťátko Ježíše do chrámu, aby tam přinesli oběť stanovenou za prvorozeného, Simeon a Anna dosvědčili, že Ježíš je Mesiáš. V písmech je zaznamenáno, že Simeon vzal děťátko do náruče a velebil Boha za to, že mu umožnil spatřit „spasení tvé“, „světlo k zjevení národům, a slávu lidu tvého Izraelského“. A „prorokyně“ Anna „v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě“.⁵

A o tomto pozoruhodném narození se dozvěděla také třetí skupina. V textu Bible nepatrně upraveném Josephem Smithem stojí, že z východu přišli do Jeruzaléma mudrcové se slovy: Kde je to dítě, které se narodilo jakožto Mesiáš Židů? Neboť jsme viděli jeho hvězdu na východu a přišli jsme ho uctívat.⁶

Díky otázkám, které položili, nelze pochybovat o tom, že je vedl Pán pro své posvátné záměry. Bible učí, že žádný člověk nezná věci Boží, ledaže má Ducha Božího.⁷ Tito mudrcové byli z jiné země a kultury, a proto bylo svědectví, které obdrželi, připomínkou toho, že Mesiáš se narodil pro všechny lidi. Kromě toho mohl existovat ještě jeden záměr. Hodnota zlata a dalších darů, které mudrcové přinesli, možná Marii a Jozefovi pomohla rychle vycestovat do Egypta a zůstat tam, aby malého Krista ochránili, když byl Jeho život v ohrožení kvůli zlovolnému příkazu krále Heróda.⁸

Není zajímavé, že zázračná událost Kristova narození a to, jak byla tato událost důležitá, bylo oznámeno jen těm nejpokornějším, nejsvatějším a nejmoudřejším? Starší James E. Talmage v knize Jesus the Christ učil: „Bůh sobě vskutku vzbudil svědky, aby oslovil lidi všech tříd a podmínek – šlo o svědectví andělů pro chudé a prosté; svědectví mudrců pro povýšeného krále a pyšné judské kněze.“⁹

Když se zamyslíme nad Simeonem a Annou, může nás to inspirovat k tomu, abychom byli jako oni a vydávali v tomto vánočním období i své svědectví o posvátném narození a jeho smyslu.

III.

Pro nás není oslava Kristova narození ničím novým. Toto poselství je nadčasové a dobře známé. Byl mu učen již Adam. Byly mu učeny děti Izraele. Bylo zjeveno potomkům otce Lehiho. Proroci znovu a znovu oznamovali ústřední pravdy učení a Usmíření Ježíše Krista. Znovu a znovu promlouvali o Jeho poslání a učili Jeho příkazu, že děti Boží mají milovat Boha a jeden druhého a mají Bohu i jeden druhému sloužit. Tato v průběhu věků opakovaná prohlášení jsou tím nejdůležitějším poselstvím celé věčnosti. Následovníci Krista si tato prohlášení nemají připomínat. Máme je ve svém životě obnovovat.

Vánoce v nás probouzejí touhu dosáhnout za hranice běžných pout lásky a přátelství. Prohlášení z nebes, „na zemi pokoj, lidem dobrá vůle“,¹⁰ se neomezuje pouze na ty, k nimž již lásku a náklonnost chováme. Směrovalo dobrou vůli k méně blízkým přátelům, cizím lidem, a dokonce i nepřátelům. Vánoce jsou také časem odpouštění, časem ke zhojení starých ran a k obnovení pochroumaných vztahů.

Vánoce jsou časem k odstranění arogance a provokace, potlačení kritiky, uplatňování trpělivosti a zmírňování rozdílů mezi lidmi. Jsme motivováni k tomu, abychom upřímné přátelství nabízeli všem lidem – těm, kteří sdílejí naši víru, i těm, kteří ji nesdílejí – a řídili se příkazem, který předal na pokyn Boha dětem Izraele Mojžíš:

„Jestliže bude [hostem] u tebe příchozí v zemi vaší, nečiňte jemu křivdy.

Jakožto jeden z doma zrozených vašich, tak bude vám příchozí, kterýž jest u vás [hostem], a milovati ho budeš jako sebe samého.“¹¹

Vánoce jsou časem, kdy máme pamatovat na to, že jsme všichni dětmi Otce v nebi, který dal svého Jednorozeného Syna, aby všichni byli vykoupeni ze smrti, a který nabízí požehnání spasení a oslavení za stejných podmínek všemu lidstvu.

Jakožto následovníci Krista máme být těmi nejpřátelštějšími a nejohleduplnějšími lidmi na světě. Máme učit své děti, aby byly ke všem laskavé a ohleduplné. Máme se samozřejmě vyvarovat vztahů a činností, které ohrožují naše měřítka či oslabují naši víru a uctívání. To nám však nemá bránit v tom, abychom spolupracovali s lidmi jakéhokoli přesvědčení – s věřícími i nevěřícími.

Před několika desítkami let pronesl president Thomas S. Monson tato slova:

„Dávní pastýři hledali Ježíše jakožto děťátko. My však hledáme Ježíše Krista, našeho Staršího Bratra, našeho Prostředníka u Otce, Vykupitele, Původce našeho spasení; toho, který byl na počátku s Otcem; toho, který na sebe vzal hříchy světa a ochotně zemřel, abychom my mohli žít na věky. Toto je Ježíš, kterého hledáme my.“¹²

Svatí posledních dnů jsou jedinečně předurčeni k tomu, aby oslavovali spásné poselství Ježíše Krista po celý rok. Máme dar Ducha Svatého, jehož posláním je svědčit o Otci a Synu.¹³ Jsme dětmi Otce v nebi, který prohlásil: „Toto je dílo mé a sláva má – uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka.“¹⁴ A proroci našeho Spasitele Ježíše Krista, který je Pán Bůh Izraelský, oznámili a oznamují Jeho evangelium:

„Přišel na svět, a to Ježíš, aby byl ukřižován pro svět a aby nesl hříchy světa a aby posvětil svět a aby jej očistil od veškeré nespravedlivosti;

Že skrze něho mohou býti spaseni všichni, které Otec dal do moci jeho a učinil skrze něj;

Jenž oslavuje Otce a dává spasení všem dílům rukou svých.“¹⁵

V Jeho znovuzřízené Církvi tudíž prohlašujeme: „Skrze usmíření Kristovo může býti spaseno veškeré lidstvo, skrze poslušnost zákonů a obřadů evangelia.“¹⁶ O tom svědčím v posvátném jménu Ježíše Krista, amen.