10:29

Neocenitelné dary

Vánoční zasvěcující shromáždění s Prvním předsednictvem 2024

S. Mark Palmer

Předsednictvo Sedmdesáti

Neděle 8. prosince 2024

Dnes večer chci i já mluvit s radostí a úžasem o posvátném významu Vánoc. Žádná událost v historii světa neměla větší dopad než narození a poslání Ježíše Nazaretského před více než dvěma tisíci lety. V celém novodobém světě se od této zázračné události odměřuje i samotný čas.

Narození našeho Pána se po celém světě slaví mnoha různými způsoby, ale jedna vánoční tradice se zdá být univerzální.

Tato tradice pravděpodobně pochází ze záznamu Matouše o mudrcích z východu, kteří přišli Ježíše uctívat. A když přišli, přinesli drahocenné dary. Dnes je tradice dávání dárků čím dál větší součástí vánočních oslav.

Moje první vzpomínka na vánoční dárek se týká úžasné dětské pušky, která střílela zátku na provázku, a mechanické natahovací kačenky. Jako čtyřleté dítě jsem byl v sedmém nebi. Kačenka se na zemi točila kolem dokola a neměla šanci, protože jsem na ni nadšeně mířil špuntovkou ze vzdálenosti patnácti centimetrů. Hračka se však brzy rozbila, a tak – jako u všech hmotných věcí – štěstí, které poskytovala, bylo jen dočasné a rychle zapomenuté.

Dnes večer bych rád zmínil tři dary, které může letos o Vánocích i kdykoli v životě dát každý z nás a které nám nepřinesou jen dočasné štěstí, ale opravdovou a trvalou radost.

Prvním z nich je dar svědectví. Jde o osobní dar, a když je věnován ochotně, bez postranních úmyslů, odhaluje nejhlubší vyjádření naší duše. Čisté svědectví o Ježíši Kristu jakožto našem osobním Spasiteli a Vykupiteli je mnohem cennější než zlato, kadidlo či myrha a je samotným jádrem všeho, co o Vánocích slavíme.

Když bylo našich šest dětí ještě malých, s Jacqui jsme se jednou večer rozhodli, že si na rodinném domácím večeru budeme místo lekce prostě jen vydávat svědectví. Poté, co jsem vydal svědectví já, naše milá dcera Chelsea, které tehdy bylo asi 16 let, s udivenýma očima řekla: „Tati, ještě nikdy jsem tvoje svědectví neslyšela!“ To mě poněkud šokovalo a její odpověď mě překvapila. V té době jsem byl presidentem kůlu a vím, že Chelsea mě nesčetněkrát slyšela vydávat svědectví při mnoha církevních příležitostech i doma. Ale v tom okamžiku mé svědectví slyšela i pociťovala, jako by to bylo úplně poprvé. Dala mi lekci, na kterou jsem nikdy nezapomněl – dar svědectví je vzácný a v jeho častém vydávání se skrývá moc.

Zadruhé je to dar odpuštění. Každého z nás někdy nepochybně ranila nelaskavá slova nebo skutky druhých. A máme-li být upřímní, i my jsme druhým ublížili. Ježíš Kristus učí: „Já, Pán, odpustím tomu, komu odpustím, ale od vás je požadováno, abyste odpouštěli všem lidem.“ Pak jde ještě o krok dál a říká, že když neodpustíme druhým jejich hříchy vůči nám, větší hřích spočívá na nás.

Když ochotně a upřímně odpouštíme druhým, osvobozujeme se od jedu hořkosti, odsuzování či pomstychtivosti.

V Jihoafrické republice mám jednoho drahého přítele, který se jmenuje Sandile Makasi. S jeho svolením se s vámi podělím o jeho velmi osobní příběh o odpuštění. Když byly Sandilovi necelé dva roky, jeho otec, kterému bylo pouhých 28 let, byl během hrůzného režimu apartheidu mučen a zabit policií. Později se Sandile o šokující vraždě svého otce dozvěděl drásavé detaily. Nyní cituji jeho slova:

„Když jsem byl malý chlapec, pociťoval jsem kvůli tomu, co tatínkovi udělali, hořkost a nenávist. Jak nám ho mohli vzít? Okradli mě o otce a učitele a moji maminku okradli o milujícího a starostlivého společníka.

Když jsem se dozvěděl o tom, jak brutálně ho mučili, v srdci a v mysli mě naplňoval nesmírný hněv, nenávist a nepřátelství vůči policistům a vůči bělochům.

A tyto pocity jsem měl až do doby, kdy jsem objevil znovuzřízené evangelium Ježíše Krista. Evangelium mi pomohlo pochopit, že mám policistům jejich zločiny odpustit a že na tom závisí moje radost a duchovní pokrok.

To se snadněji řekne, než udělá, ale vytrval jsem v mnohých modlitbách a časem mi Pán pomohl mým nepřátelům odpustit. … Namísto bolesti jsem pociťoval útěchu; namísto nepřátelství a nenávisti jsem měl lásku; namísto temnoty v srdci a mysli jsem měl světlo a pokoj.“

Děkuji, Sandile, za tvůj příklad toho, jak dát druhým dar odpuštění.

Zatřetí je to dar křesťanské lásky. Ze všech duchovních darů není žádný větší než pravá láska. Ježíš otevřeně vyjadřoval lásku k druhým a učil nás, abychom měli jeden druhého rádi.

Když budeme následovat Spasitelův příklad tím, že budeme druhým vyjadřovat lásku slovy i skutky, budou moci naším prostřednictvím zakoušet lásku Boží.

Před několika lety jsem se setkal s 23letým mladým mužem ze státu Washington, který je toho skvělým příkladem. Misionáři ho učili tři měsíce a on prošel úžasnou změnou ve svém chování a životním stylu. Jednou večer si telefonoval s misionáři a ti, než zavěsili, řekli: „Máme tě rádi, Michaeli.“ Položil telefon a pomyslel si: „Páni. Na tohle nejsem zvyklý. To bych taky mohl druhým říkat.“ Rozhodl se, že sebere odvahu a řekne mamince, že ji má rád. Bydlela několik hodin cesty daleko, v jiné části státu. Když jí zavolal a řekl jí: „Mám tě rád, mami,“ její okamžitá reakce zněla: „Co se ti stalo? Byl jsi u doktora a máš nějaké špatné zprávy? Jdeš zpátky do vězení?“ Vyprávěl jí tedy o tom, jak našel evangelium a jak ho to změnilo, a že přestal kouřit a brát drogy a má v plánu dát se pokřtít.

Myslím, že toto je úžasná ukázka toho, co se stane, když lidé prostřednictvím druhých pocítí Boží lásku. Obměkčuje srdce a poté vyvolává touhu dělit se o tento dar lásky s druhými.

Dnes večer jsme začali mluvit o drahocenných darech zmínkou o zlatu, kadidlu a myrze. Zjistil jsem, že tyto dary si můžete koupit na Amazonu. Avšak ty jiné dary, o kterých jsme mluvili, v žádném obchodě nenajdete. Jsou to dary bez cenovky, a přesto přinesou trvalou a opravdovou radost příjemci i dárci.

A tak když přemýšlíte o tom, co o letošních Vánocích darujete, vyzývám vás k tomuto:

Podělte se o své svědectví se svou rodinou a s lidmi, které máte rádi. Když se budete dělit o tento vzácný dar, vaše vlastní svědectví se posílí.
Odpusťte někomu, kdo vám podle vás ublížil nebo vás ranil. Když dáte druhým tento dar, pocítíte pokoj a uzdravení i vy.
Pomozte druhým pocítit vaším prostřednictvím lásku Boží. Bude-li to vhodné, řekněte jim, že je máte rádi. Když budete na druhé pohlížet tak, jak na ně pohlíží Bůh, vaše láska k nim poroste a lásku Boží budete ve svém životě pociťovat i vy.

Na závěr přeji každému z vás vánoční období plné veliké radosti. Vydávám svědectví o Ježíši Kristu. On žije. Je to náš Spasitel, náš Vykupitel. Je to náš Přímluvce a Přítel. Obdivuji Ho. Mám Ho rád. Díky daru, který dal každému z nás a který byl vykoupen nepředstavitelnou cenou, můžeme být hodni obdržet ten největší dar ze všech – věčný život v přítomnosti našeho milujícího Otce v nebi.

Ve jménu Ježíše Krista, amen.