„Nezapomenutelné Velikonoce“, Kamarád, březen 2024, 14–15.
Nezapomenutelné Velikonoce
Jonas pociťoval při zpěvu Ježíšovu lásku.
Tento příběh se odehrál ve Finsku.
Jonas se smál, když s bratry utíkal do obývacího pokoje na domácí večer. Stále ještě cítil vůni lahodné jehněčí pečeně z velikonoční večeře. A ještě pořád cítil sladkou chuť paschy – jejich tradičního velikonočního dezertu.
Když se rodina usadila, Jonasův starší bratr Tristan vstal.
„Veselé Velikonoce!“ řekl Tristan. Zahájil domácí večer písní a modlitbou. Pak nastal čas na speciální hudební program. Každý si připravil píseň o Ježíši Kristu, o kterou se chtěl s ostatními podělit.
Tristan hrál na kytaru a pečlivě brnkal na každou strunu. Potom zahrál jeho bratr Einar na klavír. Ladně pohyboval prsty po klávesách. Maminka, tatínek a Jonasovi další bratři také zahráli písně. Jonas rád poslouchal, jak jeho rodina hraje.
Konečně byla řada na něm. Zhluboka se nadechl a začal zpívat.
„Když jsem někdy pokoušen zle se chovat, ztiším se a Duch mi začne našeptávat slova: ‚Ježíš tě má rád, i ty lásku měj.‘“*
Když Jonas zpíval, srdce se mu naplnilo láskou. Oči se mu zalily slzami štěstí. Měl pocit, jakoby mu Duch Svatý říkal, že ho Nebeský Otec a Ježíš milují.
„Děkuji, že jste se podělili o své talenty,“ řekl tatínek. Potom jim ukázal obrázek. Byl na něm vyobrazen Ježíš Kristus, jak klečí u stromu a modlí se. „Kdopak ví, co se na tomto obrázku odehrává?“
Jonas se přihlásil. „To se Ježíš modlí v Getsemanech.“
Tatínek přikývl. „Ano. Tam pociťoval všechny naše bolesti a smutky.“
„Než zemřel, šel do zahrady getsemanské,“ řekla maminka. „Poté, co zemřel, znovu ožil. To vše je součástí Jeho Usmíření. Ježíš toto vše udělal, protože nás miluje.“
Maminka pustila video o prvních Velikonocích. Když video skončilo, všichni chvíli mlčeli. Jonas znovu pociťoval lásku Nebeského Otce a Ježíše Krista.
„Už budeme něco vyrábět?“ zeptal se Jonas.
Maminka vstala z gauče a šla ke skříni. „Ano! Jonasi, pomůžeš mi?“
Jonas s maminkou vyndali lepidlo, nůžky a štos církevních časopisů. Rozložili je po podlaze. Potom dala maminka každému jeho vlastní velikonoční deník. „Vlepíme si k Velikonocům do deníku obrázek Ježíše Krista.“
Jonas se posadil na podlahu a otevřel svůj sešit.
Tatínek si vzal tužku, aby si mohl do svého deníku něco napsat. „K obrázku si můžete napsat, co budete dělat, abyste následovali Nebeského Otce a Ježíše a mohli se stát více takovými, jako jsou Oni.“
Jonas listoval jedním z časopisů. Našel obrázek, na kterém se Ježíš Kristus usmívá.
Vystřihl ho a nalepil doprostřed stránky ve svém deníku. Přemýšlel o tom, kolik lásky ten den od Spasitele pocítil. Potom si napsal: „Budu následovat Nebeského Otce a Ježíše tím, že budu poslouchat tatínka a maminku a pomáhat s domácími pracemi. Budu mít víc rád své bratry.“ Podal deník mamince. Přečetla si, co napsal, a usmála se.
Na tyto Velikonoce bude Jonas dlouho vzpomínat. Pociťoval lásku Ježíše Krista, když o Něm zpíval a učil se o Něm. A pociťoval Ježíšovu lásku, když se snažil být takový jako On.
Nebeský Otec a Ježíš Kristus mají Jonase opravdu moc rádi. A Jonas Je má také rád.
Ilustrace: Steliyana Doneva