Funguje to úžasně!
President Dieter F. Uchtdorf
Druhý rádce v Prvním předsednictvu
Modlím se o to, abychom se zaměřovali na onu jednoduchost, která je v Kristu, a umožnili Jeho milosti pozvednout nás a nést.
Milovaní bratři a sestry, drazí přátelé, raduji se z toho, že dnes mohu být zde s vámi. Zarmucuje nás pohled na tři prázdná místa zde na pódiu. Chybějí nám president Packer, starší Perry a starší Scott. Máme je rádi a modlíme se za blaho jejich rodin.
Během tohoto konferenčního víkendu budeme mít výsadu vyjádřit podporu třem bratrům, které Pán povolal, aby zaujali příslušná místa v Kvoru Dvanácti apoštolů.
Naše modlitby v jejich prospěch je budou posilovat, až ponesou posvátný plášť apoštolství.
Funguje evangelium ve vašem životě?
Nedávno jsem viděl jeden citát, který mě přinutil se zastavit a zamyslet. Zněl asi takto: „Řekněte člověku, že ve vesmíru jsou biliony hvězd, a uvěří vám. Řekněte mu, že na zdi je nezaschlá barva, a on se jí dotkne, aby se přesvědčil.“
Nejsme my všichni tak trochu jako tento člověk? Po nedávných zdravotních komplikacích mi moji velmi schopní lékaři vysvětlili, co musím dělat, abych se řádně uzdravil. Nejprve jsem se ale o sobě musel znovu dozvědět to, co bych měl vědět už dávno – jako pacient nejsem moc trpělivý.
A tak jsem se rozhodl uspíšit léčebný proces tím, že jsem začal hledat informace na internetu. Nejspíše jsem čekal, že objevím nějakou pravdu, o níž moji lékaři nevěděli nebo kterou se přede mnou snažili skrýt.
Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, jak je to, co dělám, absurdní. Samozřejmě, že hledat informace není špatný nápad. Já jsem však ignoroval pravdu, na kterou jsem se mohl spolehnout, a místo toho mě přitahovaly často bizarní laické názory na internetu.
Někdy může pravda vypadat až příliš přímočaře, příliš prostě a příliš jednoduše, než abychom dokázali plně docenit její velkou hodnotu. A tak necháváme stranou to, co jsme sami zažili a co víme, že je pravdivé, ve snaze najít tajuplnější či komplikovanější informace. Doufejme, že poznáme, že když se honíme za stíny, usilujeme o to, co má jen malou důležitost a cenu.
Pokud jde o duchovní pravdu, jak můžeme poznat, že jsme na správné cestě?
Jednou z možností je klást si správné otázky – takové, které nám pomohou zamyslet se nad svým pokrokem a zhodnotit, jak se nám co daří. Jsou to otázky typu:
„Má můj život smysl?“
„Věřím v Boha?“
„Věřím, že mě Bůh zná a miluje?“
„Věřím, že Bůh slyší mé modlitby a odpovídá na ně?“
„Jsem opravdu šťastný?“
„Snažím se v životě dosáhnout těch nejvyšších duchovních cílů a hodnot?“
Hluboké otázky týkající se smyslu života vedou mnohé jedince i rodiny po celém světě k hledání pravdy. Toto hledání je často přivádí k Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů a ke znovuzřízenému evangeliu.
Přemýšlím, zda by nám jako členům Církve také neprospělo klást si čas od času tyto otázky: „Funguje to, co v Církvi prožívám, v mém životě? Přivádí mě to blíže ke Kristu? Žehná to mně a mé rodině pokojem a radostí, jak nám to evangelium slibuje?“
Alma položil podobné otázky členům Církve v Zarahemle, když se jich zeptal: „Prožili jste tuto mocnou změnu v srdci svém? … [A] cítíte [to] tak nyní?“ Takovéto rozjímání nám může pomoci znovu zaměřit nebo přeorientovat své každodenní úsilí na božský plán spasení.
Mnozí členové s velkým nadšením odpovědí, že to, co jako členové Církve prožívají, v jejichž životě funguje mimořádně dobře. Vydají vám svědectví, že ať již v časech chudoby, či hojnosti, ať ve chvílích příjemných, či bolestivých nacházejí díky své oddanosti Pánu a své obětavé službě v Církvi velký smysl, pokoj a radost. Každý den se setkávám se členy Církve, kteří jsou naplněni sálající radostí a kteří slovem i skutkem projevují, že jejich život je díky znovuzřízenému evangeliu Ježíše Krista nesmírně obohacen.
Ale také si uvědomuji, že jsou mezi námi tací, které jejich zážitky zdaleka tak nenaplňují – ti, kteří mají pocit, že jejich členství v Církvi někdy není zrovna takové, v jaké doufali.
To mě zarmucuje, protože z osobní zkušenosti vím, jak může evangelium osvěžit a obnovit ducha člověka – jak nám může naplnit srdce nadějí a mysl světlem. Sám za sebe vím, jak může ovoce evangelia Ježíše Krista proměnit obyčejný a ponurý život v život neobyčejný a vznešený.
Proč to ale pro některé funguje očividně lépe než pro jiné? Jaký je rozdíl mezi těmi, kterým prožitky v Církvi naplňují duši písní vykupitelské lásky, a těmi, kteří mají pocit, že jim něco schází?
Když jsem o těchto otázkách přemítal, napadla mě záplava různých myšlenek. Dnes bych se rád podělil o dvě.
Zjednodušujte
Zaprvé – nekomplikujeme si až příliš své učednictví?
Toto nádherné evangelium je natolik jednoduché, že ho dokáže pochopit i dítě, a přesto natolik hluboké a komplexní, že bude zapotřebí celého života – a dokonce věčnosti – zkoumání a objevování, než mu plně porozumíme.
Někdy ale vezmeme krásnou lilii Boží pravdy a po vrstvách ji zdobíme lidskými dobrými nápady, programy a očekáváními. Každá vrstva by sama o sobě mohla být pro určitou chvíli a za určitých okolností užitečná a vhodná, ale když je klademe jednu za druhou na sebe, může z toho vzniknout hromada usazenin, která bude tak silná a těžká, že riskujeme, že onu drahocennou květinu, kterou jsme měli kdysi tak rádi, vůbec neuvidíme.
Proto jako vedoucí musíme striktně chránit Církev a evangelium v jejich čistotě a jednoduchosti a vyvarovat se toho, abychom na členy kladli nadbytečná břemena.
A my všichni, jako členové Církve, se musíme vědomě snažit věnovat energii a čas tomu, na čem opravdu záleží, a přitom pozvedat své bližní a budovat království Boží.
Jedna sestra, učitelka v Pomocném sdružení, byla známá tím, že si připravovala bezchybné lekce. Jednou se rozhodla ušít nádhernou prošívanou pokrývku, která by posloužila jako dokonalé pozadí pro téma její lekce. Ale do jejích plánů zasáhl život – musela vyzvednout děti ze školy, soused potřeboval pomoc se stěhováním, manžel měl horečku a přítelkyně se cítila osamoceně. Den výuky se přiblížil, a pokrývka nebyla hotová. Nakonec, noc před lekcí, toho tato sestra moc nenaspala, protože celou noc pracovala na pokrývce.
Druhý den byla vyčerpaná a stěží schopná uspořádat si myšlenky, ale statečně se postavila a lekci odučila.
Prošívaná pokrývka byla fantastická – stehy byly dokonalé, barvy syté a vzor propracovaný. A uprostřed toho všeho bylo vyšité jedno slovo, které vítězoslavně odráželo téma její lekce: „Zjednodušujte“.
Bratři a sestry, život podle evangelia nemusí být komplikovaný.
Ve skutečnosti je přímočarý. Lze ho popsat takto:
-
Naslouchání slovu Božímu s upřímným záměrem nás vede k tomu, abychom věřili v Boha a důvěřovali Jeho zaslíbením.
-
Čím více Bohu důvěřujeme, tím více se nám srdce plní láskou k Němu a k sobě navzájem.
-
Kvůli své lásce k Bohu si přejeme následovat Ho a uvádíme své skutky v soulad s Jeho slovem.
-
Protože Boha milujeme, chceme Mu sloužit; chceme žehnat životu druhých a pomáhat chudým a potřebným.
-
Čím déle kráčíme po této cestě učednictví, tím více si přejeme poznávat slovo Boží.
A tak to jde dál – každý krok vede k tomu dalšímu a naplňuje nás čím dál větší vírou, nadějí a pravou láskou.
Je to nádherně jednoduché a nádherně to funguje.
Bratři a sestry, pokud máte někdy pocit, že evangelium ve vašem životě moc dobře nefunguje, vyzývám vás, abyste udělali krok zpět, podívali se na svůj život z nadhledu a zjednodušili svůj postoj k učednictví. Zaměřte se na základní nauky, zásady a možnosti uplatnění evangelia. Slibuji vám, že Bůh vás povede a bude vám na cestě k naplňujícímu životu žehnat – a evangelium bude ve vašem životě určitě fungovat lépe.
Začněte tam, kde jste
Mé druhé doporučení zní: začněte tam, kde jste.
Někdy ztrácíme odvahu, protože nejsme něčím „více“ – nejsme duchovnější, uznávanější, inteligentnější, zdravější, bohatší, přátelštější či schopnější. Není přirozeně nic špatného na tom, chtít se zdokonalovat. Bůh nás stvořil proto, abychom rostli a rozvíjeli se. Ale pamatujte na to, že naše slabosti nám mohou pomoci být pokornými a obracet se ke Kristu, který dokáže „slabé věci [učiniti] silnými“. Satan naopak využívá naše slabosti k tomu, abychom ztratili odvahu to vůbec zkoušet.
V životě jsem se naučil, že nepotřebujeme být něčím „více“, abychom se začali stávat takovým člověkem, kterým se máme podle Božího úmyslu stát.
Bůh vás vezme takové, jací právě v této chvíli jste, a začne s vámi pracovat. To jediné, co potřebujete, je ochotné srdce, touha věřit a důvěra v Pána.
Gedeon se považoval za chudého rolníka, nejmenšího v domě svého otce. Ale Bůh v něm viděl mocného a udatného muže.
Když Samuel vybral za krále Saula, snažil se mu to Saul rozmluvit. Saul pocházel z jednoho z nejmenších kmenů domu Izraele. Jak by on mohl být králem? Bůh v něm ale viděl vybraného mladého muže.
Dokonce i velký prorok Mojžíš se v jedné chvíli cítil tak přemožen a sklíčen, že to chtěl vzdát a zemřít. Bůh to ale nevzdal s Mojžíšem.
Drazí bratři a sestry, budeme-li na sebe pohlížet jen smrtelnýma očima, možná se neuvidíme jako dostatečně dobří. Ale Nebeský Otec nás vidí takové, jací skutečně jsme a jakými se můžeme stát. Vidí nás jako své syny a dcery, jako bytosti věčného světla s nekonečným potenciálem a s božským určením.
Spasitelova oběť všem otevřela dveře spasení, aby se mohli vrátit k Bohu. Jeho „milost … postačuje pro všechny, kteří se [před Ním] pokoří“. Jeho milost je uschopňující moc, která umožňuje vstup do Božích království spasení. Díky Jeho milosti budeme všichni vzkříšeni a spaseni v království slávy.
Dokonce i to nejnižší království slávy – telestiální království – „přesahuje veškeré chápání“ a toto spasení zdědí bezpočet lidí.
Avšak Spasitelova milost toho pro nás může učinit ještě více. Jako členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů míříme k něčemu nepředstavitelně vznešenějšímu. Je to oslavení v celestiálním království. Je to život věčný v přítomnosti našeho Otce v nebi. Je to ten největší dar Boží. V celestiálním království přijímáme „z plnosti jeho a ze slávy jeho“. Ano, vše, co má Otec, bude dáno i nám.
Oslavení je náš cíl; učednictví naše cesta.
Když projevíte trochu víry a začnete kráčet jako pokojní následovníci našeho Pána Ježíše Krista, vaše srdce se změní. Celá vaše bytost se naplní světlem.
Bůh vám pomůže stát se něčím větším, než jste si kdy mysleli, že je možné. A vy zjistíte, že evangelium Ježíše Krista ve vašem životě opravdu funguje. Funguje.
Funguje to!
Bratři a sestry, drazí přátelé, modlím se o to, abychom se zaměřovali na onu jednoduchost, která je v Kristu, a umožnili Jeho milosti pozvednout nás a nést na naší cestě z místa, kde jsme nyní, ke slavnému určení v přítomnosti našeho Otce.
Když tak budeme činit a někdo se nás zeptá: „Jak ve vašem životě funguje členství v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů?“, budeme moci hrdě, ve vší pokoře a s velkou radostí říci: „Funguje to úžasně! Děkuji za optání. Chtěli byste se o tom dozvědět něco více?“
To je má naděje, má modlitba, mé svědectví a mé požehnání, ve jménu Ježíše Krista, amen.