Posilováni Usmířením Ježíše Krista
Starší Dallin H. Oaks
Kvorum Dvanácti apoštolů
Spasitel má díky svému Usmíření moc poskytovat úlevu a pomoc v každé bolesti a strasti smrtelnosti.
Ve smrtelnosti máme jistotu smrti a břemene hříchu. Usmíření Ježíše Krista tyto dvě jistoty smrtelného života kompenzuje. Zatímco se ale prodíráme smrtelností, máme kromě smrti a hříchu ještě mnoho dalších těžkostí. Spasitel nám může díky témuž Usmíření poskytnout potřebnou sílu, abychom tyto těžkosti smrtelného života zdolávali. A to je téma mého dnešního proslovu.
I.
Většina záznamů v písmech o Usmíření se týká toho, že Spasitel zlomil pouta smrti a trpěl za naše hříchy. Alma učil o těchto základních zásadách ve svém kázání zaznamenaném v Knize Mormonově. Také nám ale poskytl ta nejsrozumitelnější ujištění, která se v písmech nacházejí, ohledně toho, že Spasitel rovněž vytrpěl bolesti, nemoci a slabosti svého lidu.
Alma popsal tuto část Spasitelova Usmíření: „A on půjde, trpě bolesti a strasti a pokušení všeho druhu; a to se stane, aby se naplnilo slovo, jež praví, že na sebe vezme bolesti a nemoci lidu svého.“ (Alma 7:11; viz také 2. Nefi 9:21.)
Jen si to představte! Spasitel v rámci svého Usmíření vytrpěl „bolesti a strasti a pokušení všeho druhu“. President Boyd K. Packer vysvětlil: „On žádný dluh splácet nemusel. Nedopustil se ničeho špatného. Nicméně souhrn veškeré viny, zármutku a trápení, bolesti a ponížení, veškerého duševního, citového a fyzického utrpení, které člověk kdy poznal – to vše On pociťoval.“
Proč vytrpěl tyto smrtelné těžkosti „všeho druhu“? Alma vysvětlil: „A vezme na sebe slabosti jejich, aby nitro jeho mohlo býti naplněno milosrdenstvím podle těla, aby poznal podle těla, jak pomoci lidu svému podle slabostí jeho.“ (Alma 7:12.)
Apoštol Pavel například prohlásil, že díky tomu, že Spasitel „sám trpěl, pokoušín byv, může také pokušení trpícím spomáhati“. (Židům 2:18.) Podobně tomu učil i president James E. Faust: „Vzhledem k tomu, že Spasitel vytrpěl vše, co bychom kdy mohli pocítit nebo zažít, může pomáhat slabým stát se silnějšími.“
Náš Spasitel zažil a vytrpěl „podle těla“ plnost všech těžkostí smrtelného života, aby tak mohl „podle těla“ vědět, jak „pomoci [neboli jak poskytnout úlevu] lidu svému podle slabostí jeho“. A tak zná naše zápasy, naše zármutky, naše pokušení a naše utrpení, neboť je všechny ochotně prožil jako důležitou část svého Usmíření. A díky tomu Mu Jeho Usmíření dává moc, aby nám pomáhal – dodával nám sílu, abychom to vše snášeli.
II.
Ačkoli je Almovo učení v sedmé kapitole ohledně této základní moci plynoucí z Usmíření nejsrozumitelnější ze všech veršů, pojednává se o něm v rámci celých písem.
Ježíš na počátku svého působení vysvětlil, že byl poslán „uzdravovati skroušené srdcem“. (Lukáš 4:18.) Bible často vypráví o tom, jak uzdravoval druhé z jejich nemocí. (Viz Lukáš 5:15; 7:21.) Kniha Mormonova zaznamenává, jak uzdravil ty, „kteří byli jakkoli sužováni“. (3. Nefi 17:9.) Matoušovo evangelium vysvětluje, že Ježíš uzdravoval druhé, „aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť vzal na se mdloby naše, a neduhy nesl“. (Matouš 8:17.)
Izaiáš učil, že Mesiáš ponese naše „nemoci“ a „bolesti“. (Izaiáš 53:4.) Izaiáš nás také učil, jak nás bude Pán posilovat: „Nebojž se, nebo jsem já s tebou; nestrachujž se, nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě.“ (Izaiáš 41:10.)
A tak zpíváme:
Když apoštol Pavel mluvil o některých svých těžkostech ve smrtelnosti, napsal: „Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.“ (Filipenským 4:13.)
A tak vidíme, že Spasitel má díky svému Usmíření moc poskytovat úlevu a pomoc v každé bolesti a strasti smrtelnosti. Někdy Jeho moc uzdravuje určitou slabost, ale písma i naše zkušenosti nás učí, že někdy nám poskytuje úlevu nebo pomoc tím, že nám dává sílu nebo trpělivost naše slabosti snášet.
III.
Jaké jsou ony smrtelné bolesti, strasti a slabosti, které Spasitel prožil a kvůli nimž trpěl?
My všichni máme čas od času bolesti, strasti a slabosti. Kromě toho, co zažíváme kvůli svým hříchům, je smrtelnost plná častých zápolení, zármutků a trápení.
My i ti, které máme rádi, trpíme nemocemi. V určitou dobu každý z nás zažije bolest kvůli nějakému zranění při úrazu nebo kvůli jiným fyzickým či duševním obtížím. Každý z nás trpí a truchlí v souvislosti s úmrtím blízkého člověka. My všichni zažíváme nezdary v osobních zodpovědnostech, v rodinných vztazích či v zaměstnání.
Když manželský partner nebo dítě nepřijímá to, o čem víme, že je pravdivé, a schází z cesty spravedlivosti, zažíváme obzvláště stresující bolest – právě tak jako otec marnotratného syna v Ježíšově nezapomenutelném podobenství. (Viz Lukáš 15:11–32.)
Žalmista prohlásil: „Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej [vysvobozuje].“ (Žalm 34:20.)
A tak naše náboženské písně obsahují toto pravdivé ujištění: „Země nemá bolest, kterou nebesa nemohou uzdravit.“ To, co nás uzdravuje, je náš Spasitel a Jeho Usmíření.
Pro dospívající je zvláště bolestný pocit odmítnutí, kdy se zdá, že jejich vrstevníci si užívají šťastných vztahů a akcí a záměrně je vyčleňují z kolektivu. Rasové a etnické předsudky vytvářejí další bolestné pocity odmítnutí – pro mládež i pro dospělé. Život je plný mnoha dalších těžkostí, jako jsou například nezaměstnanost či jiné změny našich plánů.
A to mluvím stále jen o slabostech, které nejsou způsobeny našimi hříchy. Někteří se rodí s tělesnými či duševními postiženími, která způsobují osobní trápení jim a obtíže těm, kteří je mají rádi a kteří se o ně starají. Pro mnohé je bolestivá či je trvale oslabuje slabost v podobě deprese. Další bolestivé trápení se týká toho, když člověk žije sám. Ti, kteří těmito okolnostmi trpí, mají pamatovat na to, že náš Spasitel si rovněž prošel tímto druhem bolesti a že skrze své Usmíření nám nabízí sílu, abychom to dokázali snášet.
Jen málo slabostí je pro náš časný či duchovní život více ochromujících než závislosti. Některé z nich, například závislost na pornografii nebo na drogách, jsou nejspíše způsobeny hříšným chováním. I když člověk z takového chování učiní pokání, závislost může přetrvávat. I z tohoto ochromujícího sevření lze najít úlevu skrze odhodlanou sílu dostupnou od Spasitele. Totéž platí i u závažných problémů, jež prožívají lidé poslaní kvůli zločinům do vězení. Jeden nedávný dopis svědčí o síle, kterou může obdržet i ten, kdo se v takové situaci nachází: „Vím, že náš Spasitel kráčí i po těchto chodbách, a často mezi těmito vězeňskými zdmi pociťuji Kristovu lásku.“
Moc se mi líbí svědectví naší básnířky a přítelkyně Emmy Lou Thayneové. Ve verších, které nyní zpíváme jako náboženskou píseň, napsala:
IV.
Kdo může skrze Usmíření Ježíše Krista získat pomoc a posilu? Alma učil, že Spasitel „na sebe vezme bolesti a nemoci lidu svého“ a že bude „pom[áhat] lidu svému“. (Alma 7:11, 12; zvýraznění přidáno.) Kdo je v tomto zaslíbení Jeho lidem? Jsou to všichni smrtelníci – všichni ti, kteří budou mít skrze Usmíření užitek ze vzkříšení? Nebo to jsou jen vybraní služebníci, kteří jsou způsobilí díky obřadům a smlouvám?
Slovo lid má v písmech mnoho významů. Nejpřiměřenější význam nauky, že Spasitel bude pomáhat „lidu svému“, se nachází v tom, co použil Ammon, když učil, že „Bůh pamatuje na každý lid, ať je v kterékoli zemi“. (Alma 26:37.) To je také to, co měli na mysli andělé, když oznamovali narození děťátka Krista: „Radost [veliká], kteráž bude všemu lidu.“ (Lukáš 2:10.)
Spasitel je díky tomu, že prožil smírnou oběť ve smrtelnosti, schopen utěšit, uzdravit a posílit všechny muže a ženy, ať jsou kdekoli, ale jsem přesvědčen, že tak činí jen v případě těch, kteří Ho hledají a žádají Ho o pomoc. Apoštol Jakub učil: „[Pokořte] se před oblíčejem Páně, a povýšíť vás.“ (Jakub 4:10.) Tohoto požehnání jsme hodni tehdy, když v Něj věříme a modlíme se o Jeho pomoc.
Miliony zbožných lidí se modlí k Bohu, aby je pozvedl z jejich strastí. Spasitel zjevil, že „sestoupil pod všechny věci“. (NaS 88:6.) Starší Neal A. Maxwell učil: „Tím, že ‚sestoupil pod všechny věci‘, dokonale a osobně rozumí širokému spektru lidského utrpení.“ Dokonce bychom mohli říci, že tím, že sestoupil pod toto všechno, je v dokonalém postavení, aby nás pozvedl a dodal nám sílu potřebnou k tomu, abychom své strasti snášeli. Musíme Ho jen požádat.
Pán v novodobém zjevení mnohokrát prohlašuje: „Tudíž, budete-li mne prositi, obdržíte; budete-li klepati, bude vám otevřeno.“ (Například NaS 6:5; 11:5; viz také Matouš 7:7.) Nebeský Otec a Jeho Milovaný Syn Ježíš Kristus díky své všeobjímající lásce skutečně slyší a vhodným způsobem zodpovídají modlitby všech těch, kteří Je s vírou hledají. Apoštol Pavel napsal: „Naději máme v Bohu živém, kterýž jest ochránce všech lidí, a zvláště věřících.“ (1. Timoteovi 4:10.)
Vím, že je to pravda. Usmíření našeho Spasitele toho přináší více než jen ujištění o nesmrtelnosti skrze všeobecné vzkříšení a než jen poskytnutí možnosti být očištěni od hříchu skrze pokání a křest. Jeho Usmíření nám také umožňuje volat k Tomu, kdo zažil všechny naše slabosti smrtelného života, aby nám dal sílu snášet břemena smrtelnosti. Zná naše bolesti a je připraven nám pomáhat. Podobně jako milosrdný samaritán, když nás On najde zraněné u cesty, ošetří nám rány a postará se o nás. (Viz Lukáš 10:34.) Uzdravující a posilující moc Ježíše Krista a Jeho Usmíření je k dispozici nám všem, kteří o to požádáme. O tom svědčím a také svědčím o našem Spasiteli, který toto vše umožňuje.
Jednoho dne všechna tato břemena smrtelnosti pominou a již nebude žádných bolestí. (Viz Zjevení 21:4.) Modlím se o to, abychom všichni chápali naději a sílu Usmíření našeho Spasitele – ujištění o nesmrtelnosti, příležitost obdržet věčný život a posilující moc, kterou můžeme obdržet, pokud o ni jen požádáme. Ve jménu Ježíše Krista, amen.