Generální konference
Modlím se, aby nás používal
Generální konference – říjen 2021


10:36

Modlím se, aby nás používal

Společně vyvíjené malé úsilí má značný dopad díky tomu, že umocňuje mnoho jednotlivých skutků, které jako učedníci Ježíše Krista konáme.

Tento zákusek z těsta filo a pistácií je poděkováním. Vyrobila ho rodina Kadadových, která v syrském Damašku vlastnila desítky let tři pekařství. Když přišla válka, odřízla blokáda jejich část města od dodávek potravin a dalšího zásobování. Kadadovi začali hladovět. Když tato zoufalá situace vrcholila, začala charitativní organizace Latter-day Saint Charities spolu s velmi odvážnými zaměstnanci organizace Rahma Worldwide poskytovat lidem jednou denně teplé jídlo a mléko pro malé děti. Po obtížném období začala zmíněná rodina nový život – a také otevřela nové pekařství – v jiné zemi.

Nedávno do kanceláří Církve dorazila krabice se zákusky a s touto zprávou: „Přes dva měsíce jsme dostávali jídlo z kuchyně organizací Rahma a Latter-day Saint [Charities]. Bez něj bychom [bývali] zemřeli hlady. Přijměte prosím tuto… ochutnávku z mého obchodu jako malé poděkování. Prosím Boha Všemohoucího, aby Vám žehnal… ve všem, co děláte.“1

Zákusek jako symbol vděčnosti a připomínka. Je určen pro vás. Všem, kteří se po zhlédnutí nějaké reportáže ve zprávách pomodlili, všem, kteří se přihlásili jako dobrovolníci, i když se jim to nehodilo, nebo kteří laskavě přispěli penězi do humanitárního fondu, ve víře, že to pomůže dobré věci – děkuji.

Božská zodpovědnost pečovat o chudé

Církev Ježíše Krista má božské pověření pečovat o chudé.2 Je to jedním z pilířů práce na spasení a oslavení.3 To, co platilo za časů Almy, zcela jistě platí i pro nás: „A tak za těchto příznivých okolností neodehnali nikoho, kdo byl nahý nebo kdo byl hladový nebo kdo žíznil nebo kdo byl nemocen nebo o koho nebylo postaráno; a neulpívali srdcem svým na bohatství; tudíž byli štědří ke všem, jak ke starým, tak k mladým, jak k porobeným, tak k svobodným, jak k mužům, tak k ženám, ať již mimo církev nebo z církve, nehledíce na osobu toho, kdo byl potřebný.“4

Církev toto pověření naplňuje celou řadou způsobů, jimiž jsou například:

  • služba, kterou poskytujeme prostřednictvím Pomocného sdružení, kvor kněžství a tříd;

  • půst a využití postních obětí;

  • farmy sociální péče a konzervárny;

  • uvítací střediska pro imigranty;

  • pomoc lidem ve vězení;

  • humanitární úsilí Církve;

  • a aplikace JustServe, která spojuje dobrovolníky s příležitostmi ke službě.

Toto všechno představuje možnosti, které jsou organizovány prostřednictvím kněžství a při nichž má společně vyvíjené malé úsilí značný dopad díky tomu, že umocňuje mnoho jednotlivých skutků, které jako učedníci Ježíše Krista konáme.

Prorokům náleží správcovství celé země

Proroci nesou zodpovědnost za celou zemi, nejen za členy Církve. Mohu na základě vlastní zkušenosti podat zprávu o tom, s jakým osobním nasazením a oddaností k této zodpovědnosti První předsednictvo přistupuje. Vzhledem k narůstajícím potřebám nás První předsednictvo pověřilo, abychom značně navýšili naši humanitární pomoc. Jeho členové se zajímají o nejsilnější tendence i o nejmenší podrobnosti.

Nedávno jsme jim přinesli ukázat jeden z ochranných zdravotnických plášťů, které šije společnost Beehive Clothing pro nemocnice, jež je využívají během pandemie. Presidenta Russella M. Nelsona plášť jakožto lékaře velmi zaujal. Nechtěl ho jen vidět. Chtěl si ho také vyzkoušet – prozkoumat manžety a délku i to, jak se plášť vzadu zavazuje. S pohnutím v hlase nám později řekl: „Když se budete při plnění svých pověření setkávat s lidmi, poděkujte jim ve jménu Páně za jejich půsty, oběti i službu.“

Zpráva o humanitární pomoci

V souladu s pokyny presidenta Nelsona vám podávám zprávu o tom, jak Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů reaguje na hurikány, zemětřesení, vysídlování uprchlíků – a dokonce i pandemii – a to díky laskavosti Svatých posledních dnů a mnoha přátel. Ačkoli se humanitární pomoc Církve během posledních 18 měsíců zaměřovala rozhodně v nejvyšší míře na více než 1 500 projektů souvisejících s covidem-19, rovněž jsme zareagovali ve 108 zemích na 933 případů souvisejících s přírodními katastrofami a uprchlickými krizemi. Ale ze statistiky si nelze udělat úplný obrázek. Dovolte mi podělit se o čtyři stručné příklady, které ilustrují nepatrný kousek toho, jaká práce se odvádí.

Pomoc během pandemie covidu-19 v Jihoafrické republice

Šestnáctiletá Dieke Mphutiová z Welkomu v Jihoafrické republice před lety přišla o rodiče a od té doby sama pečuje o své tři mladší sourozence. Sehnat dostatek jídla pro ni bylo náročné vždy, ale kvůli nedostatku potravin vzniklému v důsledku covidu a kvůli karanténám to nyní bylo téměř nemožné. Mívali často hlad a uživit se dokázali jen díky štědrosti svých sousedů.

Dieke Mphutiová

Jednoho slunečného dne v srpnu 2020 Dieke překvapilo zaklepání na dveře. Otevřela a stáli tam dva cizí lidé – jedním z nich byl zástupce Církve z územní kanceláře v Johannesburgu a tím druhým úředník z Ministerstva pro sociální rozvoj Jihoafrické republiky.

Tyto dvě organizace spojily své síly, aby zajistily potraviny ohroženým domácnostem. Dieke zaplavil pocit úlevy, jakmile zahlédla hromadu kukuřičné mouky a dalších základních potravin, které byly zakoupeny s využitím prostředků z humanitárních fondů Církve. Tyto potraviny jí měly pomoci živit rodinu po několik dalších týdnů, než měla získat prostředky z vládního programu pomoci.

Příběh Dieke je jedním z tisíců podobných zkušeností, které se díky vašim posvěceným příspěvkům dějí během pandemie covidu po celém světě.

Pomoc Afgháncům v Ramsteinu

Všichni jsme viděli nedávné záběry ve zprávách – proběhla letecká evakuace tisíců lidí z Afghánistánu. Mnozí předtím, než budou moci pokračovat do konečného cíle své cesty, dorazili na letecké základny nebo do dalších dočasných útočišť v Kataru, Spojených státech, Německu a Španělsku. Potřebovali bezodkladnou pomoc a Církev pro ně zajistila jak potřebné věci, tak dobrovolníky. Na leteckou základnu v německém Ramsteinu Církev dodala velké zásilky darovaných plenek, kojenecké mléčné výživy, potravin a obuvi.

Humanitární dary uprchlíkům
Ženy šijí pro afghánské uprchlíky

Některé sestry z Pomocného sdružení si povšimly, že mnohé Afghánky používají k zakrytí hlavy košile svých manželů, protože jejich tradiční pokrývky hlavy jim strhl zběsilý dav na kábulském letišti. Sestry z Prvního sboru Ramstein učinily gesto motivované přátelstvím, které překlenulo veškeré náboženské či kulturní hranice, a sešly se, aby ženám z Afghánistánu ušily tradiční muslimské oblečení. Sestra Bethani Hallsová uvedla: „Slyšely jsme, že tyto ženy potřebují oděvy, které oblékají při modlitbách, a tak jim je šijeme, aby se při modlitbách cítily [dobře].“5

Pomoc po zemětřesení na Haiti

Další příklad ukazuje, že k tomu, abyste se stali nástrojem změny k lepšímu, není zapotřebí být ani bohatý, ani starý. Osmnáctiletá Marie „Djadjou“ Jacquesová je z odbočky Cavaillon na Haiti. Když v srpnu poblíž jejího města udeřilo ničivé zemětřesení, patřil dům jejich rodiny k desítkám tisíc budov, které se zřítily. Je téměř nemožné představit si zoufalství, které člověka zachvátí poté, co ztratí domov. Djadjou se však – což je neuvěřitelné – místo toho, aby tomuto zoufalství podlehla, obrátila k druhým.

Marie Jacquesová
Zemětřesení na Haiti

Associated Press

Všimla si, že jedna starší sousedka má potíže, a tak se o ni začala starat. Pomáhala druhým odklízet sutiny. Navzdory svému vyčerpání se připojila k dalším členům Církve, aby pomohla s distribucí potravin a hygienických balíčků druhým lidem. Příběh Djadjou je jen jedním z mnoha mocných příkladů služby, kterou vykonává naše mládež a mladí dospělí ve snaze následovat příklad Ježíše Krista.

Pomoc po záplavách v Německu

Jen několik týdnů předtím, než došlo ke zmíněnému zemětřesení, se jiná skupina mladých dospělých zabývala podobnou službou na druhé straně Atlantiku. Záplavy, které se v červenci prohnaly západní Evropou, byly nejhorší za několik desítek let.

Záplavy v<nb/>Německu

Když voda konečně opadla, jeden majitel obchodu v okrese Ahrweiler poblíž řeky zkoumal škody, které způsobila, a jejich rozsah ho naprosto ohromil. Tento pokorný muž, oddaný katolík, šeptem pronesl modlitbu, zda by Bůh mohl poslat někoho, kdo by mu pomohl. Hned další den ráno do příslušné ulice dorazil president Dan Hammon z Německé misie Frankfurt se skupinkou misionářů, kteří měli na sobě žluté vesty s nápisem Pomáhající ruce. Voda dosáhla v oné budově do výšky tří metrů a zanechala za sebou hlubokou vrstvu bahna. Dobrovolníci odklidili bahno lopatami, odstranili koberec a sádrokartony a vše navršili na ulici, aby to mohlo být odvezeno. Majitel obchodu, který měl nesmírnou radost, pracoval po jejich boku celé hodiny s úžasem nad tím, že Pán poslal v odpověď na jeho modlitbu skupinu svých služebníků – a to do 24 hodin!6

„Inu, modlím se, aby nás používal“

Starší Jeffrey R. Holland jednou v souvislosti s humanitárním úsilím Církve poznamenal: „Modlitby jsou zodpovídány… většinou… tím, že Bůh použije druhé lidi. Inu, modlím se, aby nás používal. Modlím se, abychom byli odpovědí na modlitby druhých.“7

Bratři a sestry, prostřednictvím své služby, darů, času a lásky jste byli odpovědí na mnoho modliteb. A přesto je toho tolik, co je zapotřebí udělat. Jako pokřtění členové Církve jsme uzavřeli smlouvu, že se budeme starat o potřebné. Naše osobní úsilí nutně nevyžaduje peníze ani odjezd do vzdálených míst;8 vyžaduje vedení ze strany Ducha Svatého a ochotné srdce, abychom Pánu řekli: „Zde jsem, pošli mne.“9

Léto Páně vzácné

Lukáš 4 zaznamenává, že Ježíš přišel do Nazarétu, kde byl vychován, a povstal v synagoze, aby četl. Došlo k tomu na počátku Jeho služby ve smrtelnosti a citoval pasáž z knihy Izaiášovy:

„Duch Páně nade mnou, proto že pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati skroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti ssoužené v svobodu,

A zvěstovati léto Páně vzácné. …

Dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.“10

Svědčím o tom, že toto písmo se naplňuje i v naší době. Svědčím o tom, že Ježíš Kristus přišel, aby uzdravoval zkroušené v srdci. Jeho evangelium má navracet zrak slepým. Jeho Církev má zvěstovat jatým propuštění a Jeho učedníci po celém světě usilují o to, aby navraceli svobodu souženým.

Dovolte mi na závěr zopakovat otázku, kterou Ježíš položil svému apoštolu Šimonu Petrovi: „Miluješ-li mne?“11 Podstata evangelia spočívá v tom, jak si na tuto otázku sami odpovíme a jak budeme pást Jeho ovce.12 S nesmírnou úctou a láskou k Ježíši Kristu, našemu Mistrovi, každého z nás vybízím, abychom se stali součástí Jeho velkolepé služby, a modlím se, aby nás používal. V posvátném jménu Ježíše Krista, amen.

Poznámky

  1. Abdul Razaq, osobní korespondence, květen 2021.

  2. Viz Nauka a smlouvy 104:11–18.

  3. Viz Všeobecná příručka: Služba v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, 1.2.2, CirkevJeziseKrista.org.

  4. Alma 1:30.

  5. Bethani Halls, citována v: „Aiding Afghan Evacuees“, Europe Area Welfare and Self-Reliance Newsletter, Aug. 2021.

  6. Dan Hammon (president Německé misie Frankfurt), e-mail Tyi Johnsonovi, 2021.

  7. Jeffrey R. Holland, „Neonatal Resuscitation with Elder Holland“ (video), The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 10. listopadu 2011, youtube.com.

  8. Viz Sharon Eubanková, „16 Things You Can Do to Become a Humanitarian“, 3. října 2021, ChurchofJesusChrist.org.

  9. Abraham 3:27; viz také Izaiáš 6:8.

  10. Lukáš 4:18–19, 21.

  11. Viz Jan 21:15–17.

  12. Viz Jan 21:15–17.