Vyzdvihněte světlo své
Má výzva určená vám je prostá – dělte se s druhými o evangelium. Buďte sami sebou a vyzdvihujte světlo.
Před několika lety jsem v letadle mířícím do Peru seděl vedle člověka, který o sobě tvrdil, že je ateista. Zeptal se mě, proč věřím v Boha. Během příjemného rozhovoru, který se rozvinul, jsem mu řekl, že věřím v Boha, protože Ho viděl Joseph Smith – a poté jsem dodal, že moje povědomí o Bohu pochází také z osobního a skutečného duchovního prožitku. Podělil jsem se s ním o své přesvědčení, že „všechny věci ukazují, že Bůh jest“,1 a zeptal jsem se ho, jak podle něj vznikla země – tato oáza života ve vakuu vesmíru. Odvětil, že – jeho slovy – možná během miliard let došlo k určité „náhodě“. Když jsem vysvětlil, jak vysoce nepravděpodobné by bylo, aby byla nějaká „náhoda“ příčinou takové krásy a takového řádu, tak se na chvíli odmlčel a pak dobromyslně řekl: „Dostal jste mě!“ Zeptal jsem se ho, zda by si chtěl přečíst Knihu Mormonovu. Řekl, že ano, a tak jsem mu jeden výtisk poslal.
O několik let později jsem na letišti v nigerijském Lagosu poznal dalšího přítele. Seznámili jsme se, když kontroloval můj pas. Zeptal jsem se ho na jeho náboženské přesvědčení a on vyjádřil silnou víru v Boha. Podělil jsem se s ním o radost a energii pramenící ze znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista a zeptal jsem se ho, zda by se chtěl dozvědět něco více od misionářů. Souhlasil, a tak ho učili a dal se pokřtít. Asi o rok nebo o dva později jsem na letišti v Libérii zaslechl, jak někdo volá mé jméno. Otočil jsem se a spatřil jsem, jak ke mně se širokým úsměvem kráčí tento mladý muž. Radostně jsme se objali a on mi řekl, že je aktivní v Církvi a spolu s misionáři učí svou přítelkyni.
Nevím, zda si můj přítel ateista někdy přečetl Knihu Mormonovu ani zda vstoupil do Církve. Ten druhý přítel tak učinil. V obou případech jsem měl stejnou zodpovědnost2 – nebo příležitost – nenuceně a přirozeně vyzdvihnout světlo evangelia a projevit každému z nich lásku, podělit se s ním a předat mu výzvu.3
Bratři a sestry, často zažívám požehnání plynoucí ze sdílení evangelia; a jsou to požehnání pozoruhodná. Zde je několik z nich:
Sdílení evangelia přináší radost a naději
Vy i já víme, že jsme žili jako děti našeho Nebeského Otce, než jsme přišli na tuto zemi,4 a že země byla stvořena za účelem toho, aby každý dostal příležitost obdržet tělo, nabýt zkušenosti, učit se a rozvíjet se, aby mohl získat věčný život – což je život Boží.5 Nebeský Otec věděl, že budeme na zemi trpět a hřešit, a tak poslal svého Syna, jehož „nesrovnatelný život“6 a nekonečná smírná oběť7 nám umožňují, abychom dosáhli odpuštění, zotavení a uzdravení.8
Poznání těchto pravd změní člověku život! Když se člověk dozví o velkolepém účelu života, když porozumí tomu, že Kristus odpouští a pomáhá těm, kteří Ho následují, a když se poté rozhodne následovat Krista do vod křtu, život se mu změní k lepšímu – dokonce i když jeho vnější životní podmínky zůstanou beze změny.
Jedna rozzářená sestra, se kterou jsem se setkal v nigerijském městě Onitsha, mi řekla, že od doby, co se tuto pravdu dozvěděla a dala se pokřtít (a nyní cituji), „všechno je k mému dobru. Jsem šťastná. Ocitla jsem se v nebi.“9 Dělit se o evangelium znamená zažehnout radost a naději jak v duši dárce, tak v duši příjemce. Vskutku, „jak velikou budete míti radost“,10 budete-li se dělit o evangelium! Dělit se o evangelium znamená pociťovat čím dál více radosti a naděje.11
Sdílení evangelia nám do života přináší Boží moc
Když jsme se dali pokřtít, uzavřel každý z nás věčnou12 smlouvu s Bohem, že „mu [budeme] sloužiti a [budeme] zachovávati jeho přikázání“,13 k čemuž patří i to, že budeme stát jako Jeho svědkové „za všech dob a ve všech věcech a na všech místech“.14 Pokud v Něm „zůstáváme“ prostřednictvím dodržování této smlouvy, proudí nám do života díky Kristu oživující, posilující a posvěcující moc božskosti, podobně jako ratolest získává výživu z vinného kmene.15
Sdílení evangelia nás chrání před pokušením
Pán přikazuje:
„Vyzdvihněte světlo své, aby mohlo svítiti světu. Vizte, já jsem to světlo, které budete vyzdvihovati – to, co jste mne viděli činiti. …
Přikázal [jsem], abyste přišli ke mně, abyste mohli pocítiti a viděti; právě tak budete vy činiti světu; a kdokoli porušuje toto přikázání, trpí, aby byl veden v pokušení.“16
Rozhodneme-li se světlo evangelia nevyzdvihovat, donutí nás to stáhnout se do stínu, kde budeme snadno podléhat pokušení. A co je důležité, platí to i obráceně – rozhodneme-li se světlo evangelia vyzdvihovat, posune nás to v plnější míře k tomuto světlu a ochraně před pokušením, kterou poskytuje. Toto je v dnešním světě nesmírné požehnání!
Sdílení evangelia přináší uzdravení
Sestra Tiffany Myloanová přijala výzvu podporovat misionáře i navzdory tomu, že zápolila s mnoha osobními těžkostmi včetně otázek týkajících se její víry. Nedávno mi řekla, že podporování misionářů obnovilo její víru i pocit spokojenosti. Jak sama řekla: „Misionářská práce je velmi léčivá.“17
Radost. Naděje. Posilující moc od Boha. Ochrana před pokušením. Uzdravení. Toto vše – a ještě více (včetně odpuštění hříchů)18 – zkrápí naši duši z nebe, zatímco se s druhými dělíme o evangelium.
Nyní přejděme k naší veliké příležitosti
Bratři a sestry, mezi „všemi… společnostmi[, sektami] a denominacemi [jsou mnozí], … kteří jsou zadržováni před pravdou pouze proto, že nevědí, kde ji nalézti“.19 Potřeba vyzdvihovat naše světlo nebyla v celé historii lidstva nikdy větší. A pravda nikdy nebyla dostupnější.
Na Jimmyho Tona, který vyrůstal jako buddhista, udělal dojem život jedné rodiny, která se o svůj příběh podělila na YouTube. Když zjistil, že jsou to členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, sám studoval evangelium na internetu, přečetl si Knihu Mormonovu v mobilní aplikaci a poté, co se na vysoké škole setkal s misionáři, se dal pokřtít.20 Nyní je starší Ton sám misionářem na plný úvazek.
On a další misionáři po celém světě tvoří, slovy našeho proroka, Pánův batalion.21 Tito misionáři jdou ve vztahu k tendencím ve světě proti proudu – ačkoli průzkumy uvádějí, že generace Z se odvrací od Boha,22 starší a sestry – tito naši mladí bojovníci23 – obracejí druhé k Bohu. A s misionáři spolupracuje na sdílení evangelia stále rostoucí počet členů Církve, čímž pomáhají stále více a více přátelům přijít ke Kristu a do Jeho Církve.
Svatí posledních dnů v Libérii pomohli vstoupit do vod křtu během deseti měsíců, kdy v jejich zemi nesloužili žádní misionáři na plný úvazek, 507 přátelům. Když jeden z našich úžasných presidentů kůlu v Libérii uslyšel, že se misionáři na plný úvazek budou asi moci vrátit, podotkl: „To je skvělé, budou nám teď moci pomáhat s naší prací.“
A má pravdu: Shromažďování Izraele – nejdůležitější proces na této zemi24 – je naše smluvní zodpovědnost. A nyní nastal náš čas! Má výzva určená vám je prostá – dělte se s druhými o evangelium. Buďte sami sebou a vyzdvihujte světlo. Modlete se o pomoc z nebe a řiďte se duchovními nabádáními. Nenuceně a přirozeně se dělte s druhými o to, jak žijete; vyzvěte někoho, aby přišel a viděl, přišel a pomohl a přišel a přidal se k nám.25 A poté se radujte, když vy a vaši blízcí obdržíte zaslíbená požehnání.
Vím, že v Kristu se tyto dobré zprávy káží mírným; v Kristu se ovazují rány zkroušeným srdcem; v Kristu se vyhlašuje svoboda vězněným; a v Kristu, a jedině v Kristu, dostávají ti, kteří truchlí, okrasu místo popela.26 Z toho pramení ona veliká potřeba obeznámit s těmito skutečnostmi druhé!27
Svědčím o tom, že Ježíš Kristus je původcem i dokonavatelem naší víry.28 Dokončí a dovrší dílo, při němž – jakkoli nedokonale – uplatňujeme svou víru tím, že vyzdvihujeme světlo evangelia. Bude konat zázraky v našem životě i v životě všech, které shromáždí, protože On je Bohem zázraků.29 V zázračném jménu Ježíše Krista, amen.