Rámec pro osobní zjevení
Musíme rozumět rámci, ve kterém Duch Svatý působí. Když v tomto rámci působíme, Duch Svatý nám může poskytovat ohromující poznatky.
Podobně jako na mnohé z vás má i na mě již mnoho let veliký vliv starší Dieter F. Uchtdorf. To alespoň částečně vysvětluje to, co nyní budu říkat.1 Tímto se mu omlouvám…
Zkušení piloti létají podle možností svého letadla a řídí se pokyny řídících letového provozu ohledně využití vzletových a přistávacích drah a dráhy letu. Jednoduše řečeno – piloti pracují v určitém rámci. Bez ohledu na to, jak znamenití nebo talentovaní jsou, mohou bezpečně využít ohromný potenciál letadla k naplnění jeho zázračného účelu jedině tehdy, když létají v tomto rámci.
Podobně i my získáváme osobní zjevení v určitém rámci. Po křtu dostáváme vznešený, ale praktický dar – dar Ducha Svatého.2 Zatímco se snažíme zůstat na cestě smlouvy,3 právě Duch Svatý nám ukazuje „všechny věci, které [máme] činiti“.4 Když jsme nejistí nebo neklidní, můžeme požádat o pomoc Boha.5 Spasitelovo zaslíbení nemůže být jasnější: „Proste, a dánoť bude vám… Nebo každý, kdož prosí, béře.“6 S pomocí Ducha Svatého můžeme proměnit svou božskou podstatu ve své věčné určení.7
Zaslíbení osobního zjevení prostřednictvím Ducha Svatého budí úžas, podobně jako letadlo za letu. A stejně jako piloti musíme i my rozumět rámci, ve kterém Duch Svatý působí, aby nám poskytl osobní zjevení. Když v tomto rámci působíme, Duch Svatý nám může poskytovat ohromující poznatky, vedení a útěchu. Mimo tento rámec můžeme být bez ohledu na svou znamenitost nebo talent oklamáni, a můžeme havarovat a začít hořet.
Prvním prvkem tohoto rámce pro osobní zjevení jsou písma.8 Hodování na slovech Kristových, která se nacházejí v písmech, podněcuje osobní zjevení. Starší Robert D. Hales řekl: „Když chceme mluvit s Bohem, modlíme se. A když chceme, aby On mluvil s námi, bádáme v písmech.“9
Písma nás také učí, jak máme osobní zjevení získávat.10 A prosíme o to, co je správné a dobré,11 a ne o to, co je v rozporu s Boží vůlí.12 Neprosíme „nesprávně“ s nepatřičným motivem, abychom prosadili své požadavky nebo zajistili své vlastní potěšení.13 A především Nebeského Otce prosíme ve jménu Ježíše Krista,14 věříce, že obdržíme.15
Druhým prvkem tohoto rámce je to, že osobní svědectví získáváme pouze pro svou oblast působnosti a pravomoci, a nikoli pro oblasti, kde mají výsadní právo druzí. Jinými slovy, vzlétáme a přistáváme na dráze, která nám byla přidělena. Tomu, jak důležité jsou dobře definované vzletové a přistávací dráhy, se Svatí naučili v rané historii Znovuzřízení. Hiram Page, jeden z osmi svědků Knihy Mormonovy, tvrdil, že získává zjevení pro celou Církev. Několik členů bylo oklamáno a dostalo se pod špatný vliv.
Pán v odpověď zjevil, že „nikdo nebude určen přijímati přikázání a zjevení v této církvi kromě služebníka mého Josepha Smitha, … dokud… neurčím jiného na jeho místo“.16 Přijímání nauky, přikázání a zjevení pro Církev je výsadním právem žijícího proroka, který je získává od Pána Ježíše Krista.17 Toto je prorokova vzletová a přistávací dráha.
Před lety mi zavolal jeden muž, který byl zatčen za neoprávněný vstup na cizí pozemek. Řekl mi, že mu bylo zjeveno, že v suterénu budovy, do které se snažil dostat, jsou ukryta další písma. Tvrdil, že ví, že jakmile tato další písma vyzvedne, získá dar překládání, přinese světu nová písma a bude utvářet nauku a směřování Církve. Řekl jsem mu, že se mýlí, a on na mě naléhal, abych se ohledně toho pomodlil. Řekl jsem mu, že to neudělám. Začal mě napadat a urážet a telefonát ukončil.18
Ohledně tohoto požadavku jsem se nemusel modlit z jednoduchého, ale důležitého důvodu: zjevení pro Církev získává pouze prorok. Bylo by „v rozporu se způsobem, jímž pracuje Bůh“,19 aby takové zjevení, které patří na vzletovou a přistávací dráhu proroka, získávali druzí.
Osobní zjevení po právu náleží jednotlivcům. Můžete obdržet osobní zjevení například ohledně toho, kde máte bydlet, jakou profesní dráhu si zvolit nebo s kým uzavřít sňatek.20 Církevní vedoucí mohou učit nauce a udílet inspirované rady a pokyny, ale zodpovědnost za tato rozhodnutí leží na vás. Takovéto zjevení je určeno pro vás; je to vaše vzletová a přistávací dráha.
Třetím prvkem onoho rámce je to, že osobní zjevení bude vždy v souladu s Božími přikázáními a se smlouvami, které jsme s Bohem uzavřeli. Představte si modlitbu, která by zněla nějak takto: „Nebeský Otče, církevní shromáždění jsou nudná. Mohl bych Tě o sabatu uctívat na horách nebo na pláži? Mohl bych být omluven z církevních shromáždění a z přijímání svátosti, ale nadále získávat slíbená požehnání pramenící ze svěcení dne sabatu?“21 Boží odpověď na takovou modlitbu si dokážeme představit: „Mé dítě, svou vůli ohledně dne sabatu jsem již zjevil.“
Prosíme-li o zjevení týkající se něčeho, ohledně čeho již Bůh dal jasné pokyny, vystavujeme se možnosti, že si špatně vyložíme své pocity a uslyšíme to, co slyšet chceme. Jistý muž mi jednou vyprávěl o tom, jak se mu nedaří stabilizovat finanční situaci jeho rodiny. Jako řešení ho napadlo zpronevěřit peníze, a tak se ohledně toho modlil a pocítil, že obdržel potvrzující zjevení, že to má udělat. Věděl jsem, že byl oklamán, protože usiloval o zjevení, které bylo v rozporu s Božím přikázáním. Prorok Joseph Smith varoval: „Nic nemůže ublížit dětem lidským více než to, když jsou pod vlivem falešného ducha, zatímco se domnívají, že mají Ducha Božího.“22
Někteří možná podotknou, že Nefi porušil přikázání, když zabil Labana. Tato výjimka ale nevyvrací pravidlo – pravidlo, že osobní zjevení bude v souladu s Božími přikázáními. Žádné jednoduché vysvětlení této epizody není plně uspokojivé, ale dovolte mi zdůraznit několik aspektů. Ona událost nezačala tím, že by se Nefi ptal, zda může Labana zabít. Nebylo to něco, co chtěl udělat. Z Labanova zabití pro Nefiho nevyplýval žádný osobní prospěch; šlo o zajištění písem pro budoucí národ a lid smlouvy. A Nefi si byl jistý tím, že šlo o zjevení – v tomto případě šlo dokonce o přikázání od Boha.23
Čtvrtým prvkem tohoto rámce je uznání toho, co vám osobně Bůh již zjevil, a zároveň ochota být otevření dalšímu zjevení od Něj. Pokud Bůh odpověděl na nějakou otázku a okolnosti se nezměnily, proč bychom měli očekávat jinou odpověď? Joseph Smith se v takovéto problematické situaci ocitl v roce 1828. Když byla přeložena první část Knihy Mormonovy, Martin Harris, dobrodinec a dřívější zapisovatel, Josepha požádal o svolení přeložené stránky vzít a ukázat je své manželce. Joseph si nebyl jistý, co udělat, a tak se modlil o vedení. Pán mu řekl, aby Martinovi nedovolil si stránky vzít.
Martin Josepha požádal, aby se Boha zeptal znovu. Joseph to udělal a odpověď byla dle očekávání stejná. Martin ale na Josepha naléhal, aby se zeptal potřetí, a Joseph to udělal. Tentokrát Bůh neřekl ne. Místo toho jako by řekl: „Josephe, ty víš, co si o tom myslím, ale máš vlastní svobodu jednání, aby ses rozhodl.“ Když se již Joseph necítil omezen, rozhodl se Martinovi dovolit, aby si oněch 116 stránek rukopisu vzal a ukázal je členům své rodiny. Přeložené stránky se ztratily a nikdy se nenašly. Pán Josepha přísně pokáral.24
Joseph se naučil tomu, čemu učil prorok Jákob z Knihy Mormonovy: „Nesnažte se raditi Pánu, ale snažte se bráti radu z ruky jeho. Neboť… on radí v moudrosti.“25 Jákob varoval, že když prosíme o něco, o co bychom prosit neměli, dějí se nešťastné věci. Předpověděl, že lidé v Jeruzalémě budou hledat „věci, kterým [nebudou moci] rozuměti“, a budou „[hledět] za cíl“ a zcela přehlížet Spasitele světa.26 Klopýtali, protože prosili o věci, kterým nerozuměli, a ani rozumět nemohli.
Pokud jsme obdrželi osobní zjevení týkající se naší situace a okolnosti se nezměnily, Bůh naši otázku již zodpověděl.27 Někdy například opakovaně prosíme o ujištění ohledně toho, že nám bylo odpuštěno. Pokud jsme učinili pokání, byli jsme naplněni radostí a klidným svědomím a obdrželi jsme odpuštění hříchů, nemusíme se ptát znovu, ale můžeme důvěřovat odpovědi, kterou nám Bůh již dal.28
I když důvěřujeme Božím dřívějším odpovědím, musíme být otevření dalšímu osobnímu zjevení. Koneckonců jen mála životních cílů dosáhneme díky nepřetržitému letu. Máme si být vědomi toho, že osobní zjevení lze získávat „řádku za řádkou a předpis za předpisem“29 a že zjevené vedení může být – a často je – postupné.30
Jednotlivé prvky rámce pro osobní zjevení se překrývají a vzájemně podporují. Ale v tomto rámci nám Duch Svatý může zjevit a zjeví všechno, co potřebujeme, abychom vzlétli na cestu smlouvy a udržovali na ní potřebnou rychlost. A tak jsme požehnáni mocí Ježíše Krista, abychom se mohli stát takovými, jakými si Nebeský Otec přeje, abychom byli. Vyzývám vás, abyste si s důvěrou činili nárok na osobní zjevení a rozuměli tomu, co Bůh již zjevil, v souladu s písmy a přikázáními, jež vám dal prostřednictvím svých ustanovených proroků a v rámci vaší oblasti působnosti a pravomoci a svobodné vůle. Vím, že Duch Svatý vám může ukázat a ukáže všechny věci, které máte činit.31 Ve jménu Ježíše Krista, amen.