Poselství Prvního předsednictva
Vstalť jest
Svědectví o tom, že Vzkříšení Ježíše Krista je skutečné, je zdrojem naděje a odhodlání. A může jím být pro každé dítě Boží. Pro mne jím bylo v jeden letní den v červnu 1969, kdy mi zemřela maminka, a je jím dodnes a bude jím až do doby, kdy maminku znovu spatřím.
Smutek z dočasného odloučení byl ihned nahrazen pocity štěstí. Bylo to více než jen naděje na šťastné znovushledání. Díky tomu, že Pán toho již mnoho zjevil skrze své proroky, a díky tomu, že mi Duch Svatý potvrdil pravdu o vzkříšení, v duchu vidím, jaké to bude, až se opět shledáme se svými očištěnými a vzkříšenými blízkými:
„Toto jsou ti, kdož vyjdou ve vzkříšení spravedlných. …
Toto jsou ti, jejichž jména jsou zapsána v nebesích, kde Bůh a Kristus jsou soudcem všech.
Toto jsou ti, kdož jsou spravedlní lidé, učinění dokonalými skrze Ježíše, prostředníka nové smlouvy, jenž vykonal toto dokonalé usmíření skrze prolití své vlastní krve.“ (NaS 76:65, 68–69.)
Díky tomu, že Ježíš Kristus zlomil pouta smrti, budou všechny děti Nebeského Otce zrozené na tento svět vzkříšeny v těle, které již nikdy nezemře. Proto dokáže vaše i mé svědectví o této vznešené pravdě zmírnit bolest ze ztráty milovaného člena rodiny nebo drahého přítele a nahradit ji radostným očekáváním a pevným odhodláním.
Pán dal každému z nás dar vzkříšení, díky němuž bude náš duch umístěn do těla osvobozeného od tělesných nedokonalostí. (Viz Alma 11:42–44.) Moje maminka bude vypadat mladě a šťastně a následky pokročilého věku a let fyzického utrpení budou odstraněny. To bude jí i nám dáno jako dar.
Avšak ti z nás, kteří s ní touží být na věky, musí činit taková rozhodnutí, aby toho byli hodni a aby byli hodni žít tam, kde ve slávě přebývají Otec a Jeho Milovaný vzkříšený Syn. To je to jediné místo, kde může rodinný život trvat věčně. Svědectví o této pravdě posílilo mé odhodlání k tomu, že se já, i ti, které mám rád, musíme skrze uplatňování Usmíření Ježíše Krista ve svém životě stát způsobilými pro získání nejvyššího stupně celestiálního království. (Viz NaS 76:70.)
Pán nám k tomuto úsilí získat věčný život nabízí vedení v modlitbách svátosti, které pomáhají mně a mohou pomáhat i vám. Na každém shromáždění svátosti jsme vyzýváni k tomu, abychom obnovili svou smlouvu křtu.
Slibujeme, že budeme vždy pamatovat na Spasitele. Symboly Jeho oběti nám pomáhají vážit si oné nesmírné ceny, kterou zaplatil, aby zlomil pouta smrti, projevil vůči nám milosrdenství a zajistil nám odpuštění všech našich hříchů, pokud se rozhodneme učinit pokání.
Slibujeme, že budeme dodržovat Jeho přikázání. Když čteme písma a slova žijících proroků a na shromáždění svátosti nasloucháme inspirovaným řečníkům, připomíná nám to, že jsme uzavřeli smlouvu, že tak budeme činit. Duch Svatý nám na mysl a do srdce přinese ta přikázání, která ten den potřebujeme nejvíce dodržovat.
V modlitbách svátosti Bůh slibuje, že nám pošle Ducha Svatého, aby byl s námi. (Viz Moroni 4:3; 5:2; NaS 20:77, 79.) Zjistil jsem, že v těchto okamžicích mi Bůh může poskytnout něco, co vnímám jako osobní pohovor. Dává mi poznat, které z mých činů Mu udělaly radost, a upozorňuje mě na potřebu pokání a odpuštění a na jména a tváře lidí, kterým by chtěl, abych v Jeho jménu posloužil.
Tyto opakované zážitky proměňovaly v průběhu let naději v pocity pravé lásky a přinesly mi ujištění o tom, že Spasitelovým Usmířením a Vzkříšením pro mě bylo zpřístupněno Jeho milosrdenství.
Svědčím o tom, že Ježíš je vzkříšený Kristus, náš Spasitel a náš dokonalý příklad a průvodce na cestě k věčnému životu.