Zásady týkající se navštěvujícího učení
Buďte s ní v kontaktu kdykoli, kdekoli a jakkoli
Podstatou navštěvujícího učení je služba druhým. Ježíš sloužil kdykoli a kdekoli. My můžeme dělat totéž.
„Sloužit“ znamená dělat něco ve prospěch druhého člověka či mu poskytovat péči nebo pomoc, která přispívá k tomu, aby získal útěchu nebo se cítil šťastný. V navštěvujícím učení jde o nacházení možností, jak sloužit těm, které navštěvujeme. Ježíš Kristus sloužil všem – kdykoli a kdekoli. Nasytil 5 000 lidí, dodal útěchu Marii a Martě, když jim zemřel bratr, a učil svému evangeliu ženu u studny. Dělal to z upřímné lásky.
Když jako navštěvující učitelky následujeme Jeho příklad, můžeme poznat a mít rády každou sestru, kterou navštěvujeme, a přitom mít na paměti, že láska je základem veškerého našeho konání. Když se budeme modlit o inspiraci, abychom věděly, jak konkrétní sestře sloužit a pomáhat posilovat její víru, „andělům nebude možné zabránit v tom, aby nebyli [našimi] společníky“.1
Od zorganizování Pomocného sdružení v roce 1842 až do dnešní doby služba žen žehná životu druhých. Například Joan Johnsonová, 82letá vdova, se svou společnicí pro navštěvující učení navštěvuje sousedku, které je 89 let a má zápal plic. Poznaly, že jejich sousedka je nepotřebuje jen jednou měsíčně, a tak ji začaly kontaktovat každý týden – buď osobně, nebo telefonicky.
Pro jiné navštěvující učitelky může být tím nejlepším, co mohou pro určitou sestru v daný měsíc udělat, poslat povzbudivou textovou zprávu nebo e-mail. Podstatou navštěvujícího učení je vytvořit si k určité sestře osobní vztah a s láskyplným postojem jí naslouchat. Moderní technologie a časem prověřené osobní návštěvy nám pomáhají toho dosáhnout kdykoli, kdekoli a mnoha různými způsoby.2 A právě toto je poskytování služby Ježíšovým způsobem.
Víra, rodina, služba