2018
Nco Ntsoov txog Nws
February 2018


Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm tsab Xov, Ob Hlis Ntuj 2018

Nco Ntsoov txog Nws

Nej puas kam nrog kuv xav txog tus yaj saub Maulaunais txoj kev sau tej lus kawg hauv Phau Ntawv Maumoos nyob hauv cov phiaj kub? Nws nyob nws ib leeg. Nws twb pom nws lub teb chaws, nws cov neeg, thiab nws tsev neeg poob tag. Thaj teb ntawd muaj kev tsov kev rog “ncig mus tsis tu ncua” (Maumoos 8:8). Tiam sis nws tseem muaj kev cia siab, vim nws twb pom peb lub caij nyoog! Thiab los ntawm tag nrho txhua yam uas nws sau tau, nws twb caw peb kom nco ntsoov (saib Maulaunais 10:3).

Thawj Tswj Hwm Spencer W. Kimball (1895–1985) nyiam qhia hais tias lo lus tseem ceeb hauv phau ntawv qhia ntsiab lus yog nco ntsoov. Vim hais tias peb tau khi lus nrog Vajtswv, nws hais tias, “qhov tseem ceeb tshaj plaws uas peb yuav tsum ua yog nco ntsoov” tej kev khi lus ntawd.1

Nej nrhiav tau lo lus nco ntsoov nyob thoob plaws cov vaj lug kub. Thaum Nifais qhuab ntuas nws cov tij laug, nws pheej caw lawv nco ntsoov tus Tswv tej lus thiab nco ntsoov qhov uas Vajtswv tau cawm lawv cov poj koob yawm txwv (saib 1 Nifais 15:11, 25; 17:40).

Nyob hauv nws zaj lus kawg, tus Vaj Ntxwv Npeyamis tau siv lo lus nco ntsoov xya zaus. Nws cia siab hais tias nws cov neeg yuav nco txog “Vajtswv txoj kev zoo kawg nkaus … thiab nws txoj kev zoo thiab txoj kev ua siab ntev nyiaj” rau lawv (Mauxiyas 4:11; kuj saib 2:41; 4:28, 30; 5:11–12).

Thaum tus Cawm Seej txhim tsa lub cim nco txog, Nws caw Nws cov thwj tim txais tej lub cim no kom “nco ntsoov” Nws txoj kev txi (Lukas 22:19). Nyob hauv txhua zaj thov foom koob hmoov rau lub cim nco txog uas nej thiab kuv hnov, muaj lo lus nco ntsoov (saib Q&K 20:77, 79).

Kuv zaj lus yog tej lus caw, los sis tej lus thov, kom nej nco ntsoov. Nov yog peb yam uas tsim nyog rau nej nco ntsoov txhua lub lim tiam thaum nej txais lub cim nco txog. Kuv cia siab hais tias tej no yuav pab nej, zoo li tej no tau pab kuv.

Nco txog Yexus Khetos

Qhov thib ib, nco txog tus Cawm Seej. Nco tias Nws yog leej twg thaum nyob hauv lub ntiaj teb, Nws hais lus li cas rau lwm tus, thiab Nws ua siab zoo li cas thaum Nws ua hauj lwm. Nco tias Nws siv sij hawm nrog leej twg thiab Nws qhia dab tsi. Tus Cawm Seej “mus thoob plaws qhov txhia qhov chaw ua tej hauj lwm zoo” (Tes Hauj Lwm 10:38). Nws mus ntsib cov neeg mob. Nws rau siab ua raws nraim li Nws Leej Txiv lub siab nyiam.

Qhov tseem ceeb tshaj plaws, peb yuav tsum nco txog tus nqi uas Nws tau them, vim Nws hlub peb, kom tshem qhov qias ntawm peb tej kev txhaum mus. Thaum peb nco txog Nws, peb yuav xav coj raws li Nws ntxiv. Peb yuav xav ua siab zoo ntxiv, zam txim ntau ntxiv, thiab txaus siab xav ua raws li Vajtswv lub siab nyiam.

Nco txog tej uas Koj Yuav Tsum Ua Zoo Dua

Nyuaj rau peb xav txog tus Cawm Seej—Nws txoj kev dawb huv thiab qhov uas Nws zoo tag nrho—thiab tsis xav txog qhov uas piv txog Nws peb tsis dawb huv thiab tsis zoo tag nrho npaum li cas. Peb twb tau khi lus tias peb yuav ua raws li Nws tej lus txib, tiam sis feem ntau peb tsis ua raws nraim li txoj kev cai siab no. Tiam sis tus Cawm Seej paub tias yuav muaj li no, Nws thiaj li muab txoj kab ke lub cim nco txog rau peb.

Lub cim nco txog lub hauv paus yog txoj kev txi li uas nyob hauv Phau Qub, uas tib neeg kuj lees txhaum thaum ua li ntawd (saib Levis Kev Cai 5:5). Peb tsis txi cov tsiaj ntxiv lawm, tiam sis peb tseem tso peb tej kev txhaum tseg tau. Cov vaj lug kub hu kev txi no ua “lub siab mob thiab lub siab xav ua zoo” (3 Nifais 9:20). Cia li los txais lub cim nco txog nrog ib lub siab uas xav hloov siab lees txim (saib Q&K 59:12; Maulaunais 6:2). Thaum nej ua li ntawd, nej yuav txais kev zam txim rau nej tej kev txhaum thiab nej yuav tsis ua yuam kev tawm txoj kev uas rov qab mus rau Vajtswv.

Nco Ntsoov tias Nej Ua Zoo Npaum Li Cas

Thaum nej xav txog nej lub neej thaum ua kab ke txais lub cim nco txog, kuv cia siab hais tias nej yuav tsis xav txog tej yam uas nej ua tsis yog lawm xwb tiam sis kuj xav txog tej yam uas nej tau ua yog lawm—tej lub sij hawm thaum nej xav tias Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab tus Cawm Seej zoo siab rau nej. Tej zaum nej yuav xav siv ib me pliag thaum nej txais lub cim nco txog kom thov Vajtswv pab nej pom tej yam no. Yog tias nej ua li no, kuv cog lus tias nej yuav hnov ib yam hauv nej lub siab. Nej yuav muaj kev cia siab.

Thaum kuv tau ua li no, tus Ntsuj Plig tau tshoov kuv lub siab qhia kuv tias txawm yog tshuav ntev heev kuv thiaj yuav ua neeg zoo tag nrho los, hnub no kuv twb ua zoo dua li nag hmo. Thiab qhov no yeej ua rau kuv ntseeg hais tias, vim muaj tus Cawm Seej, kuv ua tau zoo dua tag kis.

Kev nco ntsoov yeej yog kev siv sij hawm ntev, thiab yus yuav tsum siv zog tsom ntsoov. Nej paub ntawm nej tus kheej hais tias kev tsom ntsoov rau ib qho xwb nyuaj npaum li cas. Txawm nej ua zoo npaum li cas kom ua raws li nej tau cog lus hais tias nej yuav nco ntsoov txog Nws, Nws yeej nco ntsoov txog nej.

Tus Cawm Seej paub nej tej teeb meem. Nws paub tias tej kev nyuaj siab txhawj xeeb ntawm lub ntiaj teb zoo li cas. Nws paub tias nej yuav tsum tau txoj koob hmoov uas los ntawm qhov uas nej nco ntsoov Nws thiab coj raws li Nws hais—“kom [nej] yuav muaj nws tus Ntsuj Plig nrog [nej] nyob tas mus li” (Q&K 20:77; ntxiv qhov uas ntawv qaij).

Yog li ntawd, Nws tos txais nej rov qab mus rau lub rooj ntawm lub cim nco txog txhua lub lim tiam, rov qab muab cib fim rau nej ua tim khawv rau Nws hais tias nej yuav nco ntsoov Nws.

Lus Cim

  1. Spencer W. Kimball, “Circles of Exaltation”, (ib zaj hais mus rau Church Educational System cov kws qhia txog kev teev ntuj, Rau Hli Ntuj 28, 1968), 5.

Luam