Kristus učí své učedníky, Justin Kunz

2.–8. března

2. Nefi 31–33

„Toto je ta cesta“

Při studiu 2. Nefiho 31–33 přemýšlejte o členech své třídy a o tom, jaké zkušenosti by mohli mít s pravdami, kterým učil Nefi. Jak je můžete vyzvat, aby se vzájemně učili tomu, co se o těchto naukách dozvěděli a co ve spojení s nimi pocítili?

Zaznamenejte si své dojmy a vnuknutí

Povzbuďte výměnu postřehů a zkušeností

Získal některý člen třídy tento týden nějaký hodnotný zážitek díky některému námětu pro studium v příručce Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny? Dejte jim příležitost, aby se o své zážitky podělili.

Učte nauce

2. Nefi 31–32

Ježíš Kristus a Jeho nauka jsou jedinou cestou vedoucí k věčnému životu.

• Možná by členům třídy prospělo, kdyby si uvědomili, jak spolu navzájem souvisejí víra, pokání, křest, dar Ducha Svatého a vytrvání do konce a jak souvisejí s Usmířením Ježíše Krista. Abyste toho dosáhli, mohli byste na tabuli nakreslit cestu a členy třídy vyzvat, aby podél ní napsali některé ze zásad, které se nacházejí ve 2. Nefim 31. Každý člen třídy by si mohl jednu z těchto zásad vybrat a ve 2. Nefim 31–32 vyhledat něco, čemu o ní Nefi učil. Poté by se mohli navzájem podělit o to, co našli, a diskutovat o tom, jak jim to pomáhá těmto zásadám lépe porozumět. Jak nám žití podle těchto zásad přináší do života požehnání plynoucí z Usmíření Ježíše Krista?

• Jak byste mohli zahájit diskusi o Nefiově jasném a jednoduchém popisu „cesty“ vedoucí ke spasení? (2. Nefi 31:21.) Možná byste se členů třídy mohli zeptat, co by řekli, kdyby měli 60 vteřin na to, aby vysvětlili, co musí člověk udělat, aby dosáhl spasení. Poté by si mohli projít 2. Nefiho 31–32 a vyhledat slova, která by jim mohla pomoci. Co se z těchto kapitol dozvídáme o ústřední roli, kterou v našem spasení zastává Spasitel? Tuto diskusi by mohly obohatit citáty uvedené v oddíle „Další materiály a zdroje“.

• Někdy pohlížíme na zásady evangelia jako na rozdílné a samostatné zásady, ale ve skutečnosti jsou vzájemně propojené. Abyste členům třídy pomohli pochopit, jak jsou zásady ve 2. Nefim 31 vzájemně propojené, vyzvěte je, aby si samostatně nebo v menších skupinkách přečetli verše 4–21 a nakreslili schéma, které znázorní, jak na sobě navzájem staví víra v Krista, pokání, křest, dar Ducha Svatého a vytrvání do konce, jak spolu souvisejí apod. Povzbuďte je, aby byli kreativní. Až budou se svými schématy seznamovat ostatní členy třídy, požádejte je, aby se podělili o to, čemu se o těchto zásadách naučili. Jak je můžeme učinit součástí svého každodenního života?

2. Nefi 31:15–20

„Ten, kdo vytrvá do konce, ten bude spasen.“

• Rozumějí členové třídy tomu, co to znamená vytrvat do konce? Pomoci by jim mohla následující činnost. Na tabuli napište otázku: Jak poznám, zda si vedu dobře, pokud jde o vytrvání do konce? Poté členy třídy vyzvěte, aby ve 2. Nefim 31:15–20 vyhledali možné odpovědi na tuto otázku. Požádejte členy třídy, aby na tabuli psali jakákoli užitečná slova a části textu, které nacházejí. Proč je vytrvání do konce nezbytnou součástí nauky Kristovy? Také byste se mohli podělit o citát staršího Dietera F. Uchtdorfa uvedený v oddíle „Další materiály a zdroje“ nebo o slova, která se týkají vytrvání do konce, ze strany 6 v příručce Kažte evangelium mé.

• Je pro členy třídy někdo příkladem, pokud jde o vytrvání do konce? Co tomuto člověku pomáhá v tom, aby se „[tlačil] kupředu se stálostí v Kristu“? (Verš 20.) Zvažte možnost podělit se o příběhy dalších lidí zmíněných v písmech, kteří vytrvali do konce.

2. Nefi 32:1–6

Duch Svatý nám ukáže, co máme dělat.

• Ve 2. Nefim 32 se Nefi vyjádřil k obavě, kterou, jak si povšiml, jeho lid pociťoval ohledně uplatňování nauky Kristovy. Mohli byste členy třídy vyzvat, aby tuto obavu vyhledali ve 2. Nefim 32:1 a poté si přečetli Nefiovu odpověď ve 2. Nefim 32:2–6. Jak by členové třídy vlastními slovy vyjádřili, čemu Nefi učil? Jaké zkušenosti členové třídy získali, když jim Duch Svatý nebo slova Kristova ukázali, co musí udělat?

2. Nefi 33

Kniha Mormonova nás přesvědčuje, abychom věřili v Krista.

• Nefi doufal, že jeho slova nás přesvědčí, abychom „činili dobro [a] věřili [v Krista]“. (2. Nefi 33:4.) Které verše nebo příběhy z 1. a 2. Nefiho nás přesvědčují, abychom činili dobro a věřili v Krista? Zvažte možnost vyhledat náboženské písně, které byste si ve třídě mohli zazpívat nebo poslechnout a které tato poselství upevňují – například „Víru v Krista mám“ nebo „Co jsem dobrého dnes vykonal?“. (Náboženské písně, č. 74, 137.)

Povzbuďte ke studiu doma

Jednou z možností, jak byste členy třídy mohli inspirovat k tomu, aby si příští týden prostudovali Jákoba 1–4, je vysvětlit jim, že v těchto kapitolách naleznou Jákobovo varování před dvěma hříchy, které jsou v dnešní době obzvláště rozšířené.

Další materiály a zdroje

Nauka Kristova.

Starší Jeffrey R. Holland učil: „‚Nauka Kristova‘, tak jak jí učí Nefi ve svém velkém souhrnném kázání, se soustřeďuje na víru v Pána Ježíše Krista, pokání, křest ponořením, přijetí daru Ducha Svatého a vytrvání do konce. Toto prohlášení se nepokouší postihnout celý plán spasení, všechny ctnosti křesťanského života ani odměny, které nás čekají v různých stupních nebeské slávy. Toto prohlášení nepojednává o úřadech kněžství, chrámových obřadech ani mnoha jiných pravdivých naukách. To vše je důležité, ale ‚nauka Kristova‘, tak jak je pojata v Knize Mormonově, je jednoduchá a přímá. Zaměřuje se výhradně na první zásady evangelia a obsahuje i povzbuzení, abychom vytrvali, pokračovali a tlačili se kupředu. Právě v jasnosti a jednoduchosti ‚nauky Kristovy‘ spočívá její působivost.“ (Christ and the New Covenant: The Messianic Message of the Book of Mormon [1997], 49–50.)

Starší D. Todd Christofferson řekl: „Žádám všechny, … aby skrze modlitbu a studium písem usilovali o … svědectví týkající se božské povahy Ježíše Krista, Jeho Usmíření a Vzkříšení. Přijměte Jeho nauku tím, že budete činit pokání, dáte se pokřtít, přijmete dar Ducha Svatého a pak se budete celý život řídit zákony a smlouvami evangelia Ježíše Krista.“ („Nauka Kristova“, Liahona, květen 2012, 89.)

Vytrvání do konce.

Starší Dieter F. Uchtdorf vysvětlil:

„Když jsem byl malým chlapcem, ‚vytrvat do konce‘ pro mě znamenalo hlavně to, že se musím usilovněji snažit, abych zůstal vzhůru až do konce našich církevních shromáždění. Později, jako dospívající, jsem [to] … s mladickou empatií … spojoval s úsilím našich drahých starších členů vydržet zde až do konce života. …

Vytrvat do konce neznamená tudíž pouze pasivně snášet obtížné životní okolnosti neboli ‚nějak to přečkat‘. Naše náboženství je aktivní – pomáhá Božím dětem na přímé a úzké cestě, aby mohly rozvinout svůj plný potenciál během tohoto života a aby se jednoho dne mohly navrátit k Bohu. Při pohledu z této perspektivy je vytrvání do konce povznášející a slavné, nikoli ponuré a skličující. Toto je radostné náboženství, náboženství naděje, síly a osvobození. …

Vytrvat do konce znamená trpělivě pokračovat v činění dobra (viz Římanům 2:7), ze všech sil dodržovat přikázání (viz 2. Nefi 31:10) a činit skutky spravedlivosti (viz NaS 59:23).“ („Což nemáme důvod k radosti?“, Liahona, listopad 2007, 20.)

Jak zlepšit výuku

Učíme se spolu. Jako učitel děláte více, než že jen rozdáváte informace – učíte se spolu s ostatními členy třídy. Podělte se s nimi o to, jak se učíte z písem.